A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Klinštejnové | |
---|---|
Země | České království |
Mateřská dynastie | Ronovci (páni z Dubé) |
Tituly | Říšská hrabata |
Zakladatel | Častolov ze Žitavy |
Rok založení | 13. století |
Vymření po meči | 1663 (Ignác Vojtěch z Klinštejna) |
Větve rodu | Páni z Lipé, Škopkové z Dubé, Lichtenburkové, páni z Dubé, Adršpachové z Dubé |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Páni z Klinštejna byli starou panskou rodinou z Českolipska, vzešlou z Ronovců. Jsou známí z období 13. až 17. století. Klinštejnové se zapojili do sporu mezi českým králem Janem Lucemburským a českou šlechtou po uvěznění šlechtice Jindřicha z Lipé v roce 1315.[1] Rod vymřel po meči.
Původ a počátky rodu
Soudě dle užívaného erbu (černé ostrve ve zlatém poli) pocházeli páni z Klinštejna ze starobylého rodu Ronovců. Erb používaly i další šlechtické rodiny z severních Čech, páni z Dubé, z Lipé, z Lichtemburka.[2]
Smil zvaný Světlický po sobě zanechal tři potomky: dceru Scholastiku, jeptišku v doksanském klášteře, staršího syna Častolova a mladšího Jindřicha, který zastával v letech 1232–1237 úřad královského purkrabího v Budyšíně. Od 40. let 13. století se na královském dvoře objevila nová generace Ronovců. Častolov ze Žitavy po sobě zanechal potomky: Hynka (též Jindřicha) ze Žitavy, Častolova mladšího ze Žitavy a Chvala ze Žitavy. Potomkem Častolova mladšího byl Záviš ze Stružnice (1281–1291), zakladatel pánů z Klinštejna. V jeho držení se nacházely statky na pravém břehu Ploučnice, dále mezi Žandovem a Stružnicí, Volfarticemi a Dolní Libchavou. Na hradě Houska se připomíná v roce 1291.
Roku 1281 musel Záviš ze Stružnice zaplatit z dědictví po otci řádu německých rytířů pokuty za způsobenou škodu na jejich majetku. Pokutu hradil ve výši 9 hřiven z každoročního výnosu ze vsi Volfartice. Na konci 13. století poblíž městečka a hradu Lipý (dnešní Česká Lípa) postavil dřevěný hrad Klinštejn.[3] V roce 1291 byl Záviš označován jako purkrabí na Housce a tehdy se vzdal svých práv po otci nad vesnicemi doksanského kláštera – v záznamu jsou uvedeny Horní a Dolní Police, Stoupná, Bělá a Grundis. Záviš či jeho potomci měli na začátku 14. století ve svém držení mimo Klinštejna Žandov, Skalici, Horní a Dolní Libchava, Častolovice, Radeč a možná i další.[4] Záviš po sobě zanechal syny:[5]
- Protiva ze Žandova (1341), držel Žandov
- Bohuněk z Klinštejna (1341–1363), držel Žandov, Klinštejn, Skalici, Volfartice
- Půta z Klinštejna a ze Žandova (1339–1343), držel Žandov, Klinštejn, Vinařice
- Záviš z Klinštejna (1363–1372), držel Skalici, Libchavu (Horní a Dolní)
- Čeněk ze Žandova (1341–1364), držel Žandov
- Vilém ze Žandova (1341) zmíněn na Žandově
- Hynek ze Žandova (1341–1370), seděl na Žandově[6]
Bratři Bohuněk (Bohunko) a Půta (Potho) z Klinštejna (von Klingstein) prezentovali 9. května 1343 za zemřelého faráře v Žandově kněze Jana (Johannes) a dva roky před tím 11. února 1341 věnovali za spásu svých zemřelých rodičů bratři ze Žandova: Půta, Čeněk (Czenko), Vilém (Wilhelm), Hynek (Hinko) a Protiva kostelu v Žandově na své vsi Radči jeden a půl lánu se 3 kopami úroku a všechny tamější užitky. Bratrům svědčil Bohuněk z Klinštejna.[7]
Dne 23. května 1362 ustanovil Bohuněk, rytíř z Klinštejna (Bohunko, Ritter von Klingstein) farářem ve Skalici (Langenau) Mikuláše (Nikolaus), před tím působícího ve Cvikově (Zwickau). Instalován byl děkanátem v Lípě. Farář Mikuláš nepůsobil ve Skalici ani rok, jelikož již 7. ledna 1363 prezentoval rytíř Bohuněk do kostela ve Skalici kněze Jakuba z Loun (Jakobus) a tentýž den za přeloženého Jakuba ve Volfarticích (Wolfersdorf) kněze Valtra z Lípy (Walther von Leipa).[pozn. 1][7]
Záviš z Klinštejna a jeho bratři
Brzy po smrti Bohuňka 2. prosince 1363 dosadil Záviš z Klinštejna (Zawistonis de Clynngenstein, též Sawisto) a jeho bratři za zemřelého faráře Jana (Johann) do Horní Libchavy faráře Jakuba (Jakob). Jednalo se o Jana, který před tím sloužil ve Skalici a ještě před tím snad ve Volfarticích. O několik dní později (18. prosince 1363) prezentoval Záviš s bratry za Jakuba do Skalice kněze Mikuláše ze Žatce (Nicolaus von Saaz). Dne 1. října 1370 dal Půta ze Žandova a Hynek z Klinštejna, patroni kostela, aby si farář Mikuláš (Nikolaus) z Merboltic (Mertendorf) s farářem ve Volfarticích.[7]
O dva roky později (31. května 1372) prezentovali bratři z Klinštejna Hynek, Jindřich (Heinrich), Bušek, Zdeněk, Henzlín, Frydman (Fridmann) a Půta ze Žandova (za sirotky svého bratra Záviše z Klinštejna) do kostela sv. Jakuba Staršího v Horní Libchavě za zemřelého Jakuba kněze Jana (Johann), syna Herbarda z Lípy. Dne 8. srpna 1372 titíž urození pánové z Klinštejna a za sirotky Půta ze Žandova jmenují za zemřelého faráře Mikuláše na faru ve Skalici kněze Jindřicha ze Vzdouně (? Heinrich von Nabden)[pozn. 2][7] Záviš z Klinštejna zanechal potomky:
- Hynek z Klinštejna (1372–1378), držel Skalici, Volfartice, Libchavu
- Jindřich z Klinštejna (1372–1377), držel Skalici, Libchavu
- Bušek z Klinštejna (1372–1377), držel Skalici, Libchavu
- Čeněk z Klinštejna (1372–1388), držel Skalici, Volfartice, Libchavu
- Henzlín z Klinštejna (1372–1383), držel Skalici, Volfartice, Libchavu
- Frydman z Klinštejna (1372–1380), držel Skalici, Volfartice, Libchavu
- Půta ze Žandova (1363–1378), držel Skalici, Volfartice, Libchavu[6]
Rozrod
V 15. století se rodina rozdělila do tří rodových větví.
Kokořínští
Kokořínská větev vymřela záhy, ještě v témže století. Je zmiňována u hradu Kokořín.
Škvorečtí
Významným představitelem rodiny byl Čeněk z Klinštejna, který byl purkrabím Pražského hradu a v letech 1463 až 1480 královským prokurátorem (tehdy nová funkce). Jeho úkolem bylo vymáhat pohledávky krále vůči jeho dlužníkům.[1] Zemřel roku 1480.
Míčanové
Rozrod od Jindřich z Klinštejna. Rodina se v záznamech té doby uváděla i jako Míčanové z Klinštejna a z Roztok. Měla v druhé půli 15. století v držení drobné statky v severních Čechách. Jejich představitelem byl Jindřich ze Sulislavic a Roztok. Jeho potomci získali Vinařice, Toužetín a Žirotín. Tato větev (a tím i Klinštejnové vůbec) vymírá úmrtím Ignáce Vojtěcha roku 1663 v Praze.[2]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Prezentovat ho měl společně s Půtou, rytířem ze Žandova, ten byl ale už v roce 1343 po smrti.
- ↑ České dějiny. Svazek 1. Díl 5. na str. 754 (autoři: J. V. Šimák, Josef Šusta, Václav Novotný, Rudolf Urbánek, František Michálek Bartoš) uvádí ves Nabden jako šumavskou ves Vzduny (Zdouny, Zdouň) s kostelem sv. Vavřince ze 13. stol.
Reference
- ↑ a b ANDĚL, Rudolf; KABÍČEK, Jan. Hrady a zámky Libereckého kraje. Liberec: Krajské nakladatelství Liberec, 1957. Kapitola Klinštejn, s. 105.
- ↑ a b HALADA, Jan. Lexikon české šlechty II. : Akropolis, 1993. ISBN 80-85770-04-0. Kapitola z Klinštejna, s. 88.
- ↑ PANÁČEK, Jaroslav. Založení České Lípy a městské právo. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 2002, roč. 11, s. 7. ISSN 1211-9172.
- ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Město Žandov a blízké okolí. Žendov: MěÚ Žandov, 1998. Kapitola Vstup Ronovců, s. 18.
- ↑ Františka Párysová: Moc a sláva zkřížených ostrví. Kariéra Ronovců v době lucemburské. Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta. Ústav českých dějin, dipl. práce 2008
- ↑ a b Archivovaná kopie. klinstejn.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-24.
- ↑ a b c d Programm des k. k. Ober-Gymnasiums in B. Leipa am Schlusse des Schuljahres 1878, s. Klingstein, Oberliebich
Externí odkazy
- Zmínka na webu Vinařice Archivováno 19. 10. 2010 na Wayback Machine.
- Zmínka u hradu Kokořín Archivováno 16. 6. 2011 na Wayback Machine.
- Zmínka u hradu Klinštejn
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk