A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Otomat / Teseo / MILAS | |
---|---|
Otomat Mk.2 | |
Typ | protilodní střela |
Místo původu | Itálie |
Historie služby | |
Ve službě | 1976– dosud |
Historie výroby | |
Výrobce | MBDA |
Základní údaje | |
Hmotnost | 785 kg |
Délka | 4,46 m |
Délka | 1,05 m (šířka) 0,46 m (průměr) |
Rychlost | podzvuková |
Otomat je podzvuková protilodní střela dlouhého doletu vyvinutá ve spolupráci společností OTO Melara a Matra. Název střely vznikl spojením jmen jejích výrobců (OTO Melara MATra). Střela byla do služby zavedena roku 1976 a z ní odvozená protiponorková verze MILAS roku 2002. Novější verze střely nesou též označení Teseo. Uživateli střel jsou Itálie, Peru, Libye, Venezuela, Egypt, Malajsie, Bangladéš, Nigérie, Keňa, Saúdská Arábie a Keňa.
Vývoj
Střela Otomat byla vyvinuta na přelomu 60. a 70. let v italsko-francouzské spolupráci. První verze Otomat Mk 1 s doletem 60 km byla do služby zavedena roku 1976. Italské námořnictvo střely primárně umístilo na své nové fregaty třídy Lupo. Naopak francouzské námořnictvo ve své výzbroji upřednostnilo čistě domácí protilodní střely Exocet. Během 70. let byly střely exportovány do Peru, Venezuely a Libye. Ve druhé polovině 80. let byla zavedena zdokonalená verze Otomat Mk 2 s doletem prodlouženým na 180 km. Tato střela byla navíc vybavena datalinkem, umožňujícím její navedení za radiolokační horizont a měla též odlišný letový profil. Na rozdíl od verze Mk 1 přibližující se k cíli ve výšce 100–200 m, se za letu pohybovala ve výšce pouze 15–20 m.[1]
Od roku 1987 byl společnostmi Alenia Marconi Systems a Matra BAe vyvíjen protiponorkový systém MILAS, využívající jako nosiče střední a zadní sekci střely Otomat Mk 2. Do přídě 800 kg těžké střely je v tomto případě umístěno 324mm lehké protiponorkové torpédo MU90 Impact, které střela může dopravit na předem určené místo ve vzdálenosti až 35 km od mateřského plavidla. Torpédo shozené na padácích se po dopadu do moře aktivuje, automaticky vyhledá svůj cíl a navede se na něj. Systém MILAS je kompatibilní se systémem Otomat a jednotlivá plavidla mohou nést ve svých vypouštěcích kontejnerech kombinaci střel Otomat a MILAS a řídit je z jednoho společného kontrolního stanoviště. Francie, která plánovala tímto systémem nahradit vlastní protiponorkový systém Malafon, z programu v 1998 z úsporných důvodů vystoupila.[1] Systém MILAS byl do služby zaveden roku 2002 na italských torpédoborcích třídy Durand de la Penne. Střely jsou integrovány také do výzbroje protiponorkové verze italských fregat třídy FREMM z nichž jako první byla do služby roku 2013 zařazena fregata Virginio Fasan (F 591).
V listopadu 2020 byl podepsán kontrakt na vývoj nové verze střely Teseo Mk.2/E. Předběžné vývojové práce na této verzi proběhly od ledna 2021 do března 2023. Dosažení počátečních operačních schopností je plánováno na rok 2027. Střela se má mimo jiné vyznačovat prodlouženým dosahem, kontrolou po celou dobu mise a větší účinnost v boji proti hladinovým i pozemním cílům. Dosah střely má být až 350 km.[2]
Konstrukce
Střely z přepravního kontejneru startují pomocí boosteru a dvou raketových motorů, které jsou po startu odhozeny a v letové fázi tak střelu vysokou podzvukovou rychlostí pohání malý proudový motor o tahu 0,38 kN. Během letu je střela naváděna ineciálně a v terminální fázi je naváděna aktivní palubní radiolokační naváděcí soustavou. Bojová průbojně-trhavá hlavice střely má hmotnost 210 kg.[1]
Varianty
- Otomat Mk.1 – Od roku 1976, dostřel 60 km, výška letu 100–200 m.
- Otomat Mk.2 Block I – Od roku 1978, dostřel 180 km, datalink, výška letu pouze 15–20 m.
- Otomat Mk.2 Block II – Skládací křídla umožňující použití menších startovacích kontejnerů.
- Otomat Mk.2 Block III – Nový inerciální naváděcí systém.
- Otomat Mk.2 Block IV / Teseo Mk2/A – Nový datalink, integrace GPS.
- Teseo Mk.2/E – Např. nový integrovaný systém plánovaní misí a nová radiolokační naváděcí soustava.[3]
- Otomat Mk.3 – Komplexně modernizovaná stealth verze střely s prodlouženým dosahem a řadou dalších zlepšení. Její vývoj byl z finančních důvodů ukončen.
- MILAS – Protiponorkový systém.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c MILAS – námořní protiponorkový systém. ATM. 2000, roč. 30, čís. 1, s. 18. ISSN 1802-4823.
- ↑ Teseo Mk2/E Anti-Ship Missile Program Update with MBDA . Navalnews.com, rev. 2023-07-04 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MBDA to supply new Teseo Mk2/E anti-ship missile to Italian Navy . Navalnews.com, rev. 2021-03-17 . Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Otomat na Wikimedia Commons
- (anglicky) Web výrobce MBDA
- (anglicky) Globalsecurity.org
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk