A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Ottilie Malybrok-Stielerová | |
---|---|
Rodné jméno | Ottilie Stieler |
Narození | 2. října 1836 Mnichov |
Úmrtí | 19. září 1913 (ve věku 76 let) Tegernsee |
Pseudonym | Ottilie Malybrock-Stieler |
Povolání | spisovatelka, překladatelka a básnířka |
Rodiče | Joseph Karl Stieler[1] |
Příbuzní | Karl Stieler[1], Max Stieler[1], Guido Stieler[1] a Eugen von Stieler[1] (sourozenci) |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Otilie Malybrok-Stielerová (2. října 1836 Mnichov — 19. září 1913 Tegnersee, Bavorsko), vl. jm. Ottilie Kleinschrod, rozená Stieler, byla německá básnířka a překladatelka. S pomocí přátel (Bedřich Wachsmann, Karel Viala, Božena Marčanová) překládala texty českých písní, básně a operní libreta do němčiny a ve vlastní tvorbě se vyznávala z lásky k českému národu. Roku 1880 vyšla její zásluhou první sbírka českých národních písní v německém překladu. Svým úsilím o propagaci české poezie a hudby v Německu a zmírňování napětí mezi oběma národy si získala úctu české kulturní veřejnosti.
Život
Narodila se 2. října 1836 v Mnichově[2] jako nejmladší dcera J. Karla Stielera, dvorního malíře Ludvíka I. Bavorského; matka pocházela z Moskvy.[3] Provdala se za W. Kleinschroda, vrchního dozorce generálního ředitelství bavorských železnic. I ten byl umělecky založený — u jeho otce, nadšeného příznivce kultury, se scházeli umělci a občas tam zavítal i bavorský král Ludvík.[4]
Roku 1870 navštívila Prahu, kde se setkala s přítelem z mládí, který kdysi studoval na akademii v Mnichově[3] (byl to Bedřich Wachsmann).[5] Ten ji upozornil na krásu českých lidových písní. Z Prahy si domů odvezla slovník, mluvnici češtiny a sbírku Erbenových písní zhudebněných Martinovským.[3] To jí ale k porozumění nestačilo, a tak hledala učitele češtiny. Jako první se nabídl dvorní barytonista Karl Viala, původem z Čech, znalec a milovník české lidové hudby. Mluvnici příliš neovládal (v dětství chodil do německých škol a většinu života strávil v Německu), ale sdílel s Otilií její nadšení a velmi ji povzbuzoval. Společně psali texty a překládali. Už od počátku se ale mezi nimi projevovaly názorové rozdíly: zatímco Viala tvořil vlastní texty (které rytmicky souzněly s hudbou, ale s původními slovy neměly nic společného), Otilie se snažila o věrný překlad.[6]
Roku 1880 vydal německý skladatel Eduard von Welz v Kaulfussově nakladatelství v Lehnici deset českých národních písní s německým textem z překladu Malybrokové, první taková sbírka v Německu vůbec. Jméno překladatelky se tak poprvé dostalo na veřejnost a Umělecká beseda ji ocenila pochvalným dopisem.[6]
Prostřednictvím Vialy se Malybroková seznámila s mladou Boženou Marčanovou[5] (* 14. února 1861, † po r. 1936), která žila v Mnichově, byla v kontaktu s uměleckými kruhy a pomáhala tam místním Čechům. Obě dámy se spřátelily. Marčanová naučila Malybrokovou gramatiku a společně pak překládaly některá díla.[7]
Malybroková se také seznámila s Františkem Pivodou a přeložila třicet písní z jeho sbírky Věnec pod názvem Aus Böhmen’s Gauen. Druhý díl Věnce pak obsahoval české i německé texty v jednom vydání.[6]
Jan Ludevít Procházka, hudební ředitel v Hamburku, vydal r. 1882 Slovanské národní nápěvy (Slawische Volksweisen) a o dva roky později Národů hlasy (Völkerstimmen), k nimž Malybroková poskytla překlady. Recenze v berlínském časopise Fremndenblatt ocenila, že její překlad vzorně podává smysl originálu a poeticky jej ozařuje.[6]
Během návštěv Prahy se u Josefa Hlávky seznámila s Jaroslavem Vrchlickým, Eliškou Krásnohorskou a Juliem Zeyerem. Krásnohorská překládala její vlastní verše do češtiny (vyznávala se v nich z lásky k českému národu, ukázka vyšla např. v časopise Zlatá Praha r. 1886)[8] a informovala o ní českou veřejnost.[9]
Malybroková přeložila také libreto k Dvořákově opeře Dimitrij, Dvořákovy písně[4] a některé spisy Julia Zeyera (Vyšehrad, Z letopisů lásky, Olgert Gajstor, Příchod Čechův; vše společně s B. Marčanovou). Její překlad Smetanovy Prodané nevěsty slavil úspěch na mnichovské Dvorní opeře.[7]
Za svou překladatelskou a propagační činnost ve prospěch české kultury si získala velkou přízeň a úctu české kulturní veřejnosti. Podle Elišky Krásnohorské se stala poslem spravedlnosti vůči slovanským národům a jedním z mála na německé straně, kdo usilují o příznivé vztahy s Čechy.[9] Jan Neruda připomněl, že její činnost navazuje na dílo starších německých přátel, k nimž patřili Ida von Reinsberg-Düringsfeld, Josef Wenzig a Alfred Waldau.[10]
Zemřela 19. září 1913 v Tegnersee.[2] Na jejím pohřbu prohlásil místní farář a školní inspektor Voglmüller, že jí literární činnost bránila v řádném plnění domácích a křesťanských povinností; smuteční hosté pokládali tuto poznámku za nevhodnou a netaktní.[11]
Dílo
Publikovala pod pseudonymem Malybrok, což je překlad příjmení Kleinschrod do češtiny.[2] Knižně vyšly mimo jiné překlady:[12]
- Lyrische Gedichte und Uebertragungen nach böhmischer Kunst- und Volks-Poesie (1887)
- Vier Lieder : für eine Singstimme mit Clavierbegleitung (1888)
- Písně milostné = Liebeslieder : für eine Singstimme mit Begleitung des Pianoforte (1889, hudba: Antonín Dvořák)
- Vyšehrad : ein Cyclus epischer Dichtungen (1898), autor: Julius Zeyer)
Příbuzenstvo
- Otec Joseph Karl Stieler (1781-1858) byl známý německý malíř-portrétista, činný u dvora krále Ludvíka I. Bavorského[3]
- Bratr Karl Stieler (1842-1885) byl německý básník[4]
- Bratr Eugen Stieler byl malíř, prezident mnichovského spolku umělců[4]
Reference
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Otilie Malybrok-Stielerová
- ↑ a b c d e Deutsche Biographie. Bavorská státní knihovna, Historical Commission of the Bavarian Academy of Sciences. Dostupné online. .
- ↑ a b c Spisovatelka Malybrok-Stielerová zemřela. Národní listy. 1913-09-19, roč. 53, čís. 257, s. 2. Dostupné online .
- ↑ a b c d O. Malybrok-Stielerová. Ženské listy. 1886-01, roč. 14, čís. 1, s. 13. Dostupné online .
- ↑ a b c d Z Mnichova. Národní listy. 1890-02-09, roč. 30, čís. 39, s. 7. Dostupné online .
- ↑ a b Německá překladatelka českých básníků zemřela. Národní politika. 1913-09-20, roč. 31, čís. 258, s. 4. Dostupné online .
- ↑ a b c d O. Malybrok-Stielerová (Pokr. a dokončení). Ženské listy. 1886-02, roč. 14, čís. 2, s. 22. Dostupné online .
- ↑ a b E. M. Jubileum vzácné Češky. Národní listy. 1936-02-13, roč. 76, čís. 43, s. 4. Dostupné online .
- ↑ MALYBROK-STIELEROVÁ, O. Českému národu. Zlatá Praha. 1886-03-26, roč. 3, čís. 15, s. 230. Dostupné online .
- ↑ a b KRÁSNOHORSKÁ, Eliška. Ottilie Malybrok-Stielerová. Světozor. 1886-04-09, roč. 20, čís. 18, s. 284. Dostupné online .
- ↑ O. Malybrok-Stielerová. Humoristické listy. 1886-12-24, roč. 28, čís. 52, s. 284. Dostupné online .
- ↑ Farářská neomalenost nad hrobem. Národní listy. 1913-10-02, roč. 53, čís. 270, s. 3. Dostupné online .
- ↑ Podle seznamu prací v NK ČR
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk