A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Bedřich Wachsmann | |
---|---|
malíř Bedřich Wachsmann | |
Narození | 24. května 1820 Litoměřice Rakouské císařství |
Úmrtí | 27. února 1897 (ve věku 76 let) Praha Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Povolání | architekt, malíř, litograf, sběratel, kreslíř, restaurátor, učitel a grafik |
Rodiče | Josef Wachsmann |
Příbuzní | Jiří Voskovec (prasynovec) Alois Wachsman (prasynovec) Bedřich Wachsmann (synovec) Julius Wachsmann (synovec) Václav Voskovec (synovec) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bedřich Wachsmann (24. května 1820 Litoměřice[1] – 27. února 1897 Praha)[2][3] byl německy mluvící český malíř, architekt, designér a restaurátor.
Život
Narodil se jako Friedrich Wachsmann, pátý z osmi synů (sedmý z 10 dětí) v rodině právníka a kriminálního rady Josefa Wachsmanna (1775 Praha – 1836 Pelhřimov) a jeho ženy Anny, oba rodiče pocházeli z Prahy[4]. Vystudoval nižší gymnázium a reálku v Litoměřicích. V tamním grafickém závodě G. W. Medaua se vyučil grafickým technikám. V roce 1840 odešel na malířskou akademii do Lipska, později do Drážďan a do Prahy. Vedle studia se živil litografickými pracemi, v Praze také portrétoval technikami litografie či malby miniatur. Roku 1848 přesídlil do Innsbrucku, kde rok a půl maloval krajiny. Jeho dalším působištěm byl Mnichov, kde se proslavil tak, že místní umělecká beseda pět let po sobě kupovala jeho obrazy. Byl vyhledávaný i jako učitel a dosáhl úspěchu i na výstavách v Salcburku, Linci, Vídni a Praze. Uskutečnil také cesty do Tyrolska, severní Itálie a Francie.[5]
Na podzim 1854 se vrátil do Prahy. Pracoval často pro církev, k jeho objednavatelům patřili například pražští arcibiskupové Bedřich Schwarzenberg, kardinál František Schönborn (zakázky pro oltáře katedrály sv. Víta a pro Arcibiskupský palác), nebo karlštejnský děkan. Dále pracoval pro různé šlechtické rodiny i pro císařskou rodinu Habsburků (kaple sv. Kříže na Pražském hradě – pro císaře Františka Josefa I., zámecká kaple a interiéry v Brandýse nad Labem – pro arcivévodu toskánského Ludvíka Salvátora).
Rodina
Jeho prasynovci byli herec Jiří Voskovec a malíř Alois Wachsman[6][7], synovci malíř prof. Bedřich Wachsmann (1871–1944) a rakouský malíř Julius Wachsmann (1866–1936).
Dílo
Maloval akvarely, kvaše i olejomalby, kreslil ornamenty a návrhy na uměleckořemeslné předměty (nábytek, nářadí, náčiní), ale také na pomníky. Spolu s Petrem Maixnerem restauroval gotické nástěnné malby na hradě Zvíkově. Vytvořil figurální kresby podle soch na Karlově mostě.[5] Další díla:
- Vjezd prvního vlaku do pražského nádraží (nyní Masarykova) 20. srpna 1845[8]
- Pohledy na Červený hrádek pro hraběnku Buquoyovou (1856–57)[5]
- Čtrnáct akvarelů z křivoklátského panství pro Maxe Fürstenberga (1860–61)[5]
- Výzdoba oltářů karlínského kostela (1863–68)[5]
- Rekonstrukce Kaple svatého Kříže na Pražském hradě – návrhy na dekorativní výzdobu interiérů v neorománském stylu (1868–69)[5]
- Výzdoba piaristického kostela v Nepomuku[5]
- Zámecká kaple v Dymokurech (1870–71)[5]
- Rekonstrukce kaple v pražské arcibiskupské rezidenci[5]
- Oprava zámku v Brandýse[9]
- Návrh zámecké kaple v Dolních Břežanech (1887), zřejmě jeho nejzdařilejší dílo[10]
- projekt hřbitovní kaple Povýšení sv. Kříže v Přešticích[11]
- Množství ilustrací v časopisech, např. Světozor (po r. 1867) a Zlatá Praha (po r. 1884). Doplňoval je slovními popisy, ale výhradně v němčině, takže před uveřejněním musely být přeloženy do češtiny. Do časopisů přispíval i cestopisy, popisy starožitností a uměleckými posudky.[10] Spolu s dalšími umělci ilustroval i Ottův encyklopedický průvodce Čechy.[9]
- Návrh na výzdobu centra Prahy v roce 1881 (zřejmě v souvislosti s otevřením Národního divadla a návštěvy prince Rudolfa)[12]
- Návrhy zlatnických prací, zejména precios, svícnů a výrobků s českými granáty[12]
Byl oblíbený u české šlechty, především u Schwarzenbergů a Schönbornů, což mu umožnilo realizovat některé ze zmíněných zakázek.[9] Od papeže Lva XIII. dostal za jednu z prací čestný kříž „Pro ecclesia et pontifice“.[10] Jako člen delegace pražské obchodní komory se účastnil pařížské průmyslové výstavy.[5] Byl i členem Umělecké besedy.[5] Ačkoliv byl německého původu, byl pro své politické názory (podpora státoprávnich snah Českého království) i účast na kulturním životě považován současníky za českého umělce a vlastence.[5][12] Zemřel náhle ve spánku, uprostřed práce na návrzích nábytku pro zámek v Brandýse nad Labem.[9]
Sbírka starožitností
Wachsmann nezanechal závěť. Jeho velká sbírka více než 600 uměleckých předmětů a starožitností obsahovala jak obrazy, sochy a grafiku, tak uměleckořemeslné předměty z kovů, keramiky, dřeva i textilu, také kolekci palných zbraní. Její největší soubor zakoupilo Františkovo muzeum v Brně,[9] menší část včetně kresebných návrhů se dostala do Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Jednotliviny byly darovány či zakoupeny již za Wachsmannova života do Národního muzea v Praze, ale i do jiných sbírek, jak institucionálních, tak soukromých.
Galerie
-
Bedřich Wachsmann – Vstupní domky aleje zámeckého parku v Červeném Hrádku (1855)
-
Bedřich Wachsmann – Obrozenci (1848)
-
Bedřich Wachsmann – Kresba tuší na rastrovém papíře doplněná tužkou a bělobou
-
Bedřich Wachsmann – Horské zákoutí (1852)
-
Bedřich Wachsmann – Architektura (19. stol.)
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých HŠ Z10, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Na náhrobku na Olšanských hřbitovech jsou uvedena data 17. května 1820 a 21. února 1897.
- ↑ Konskripční přihláška v AhMP
- ↑ a b c d e f g h i j k l Bedřich Wachsmann. Světozor. 10. 1871, roč. 5, čís. 40, s. 474. Dostupné online. (Tento zdroj uvádí datum narození 24. května 1820.)
- ↑ Malá galerie českých malířů
- ↑ Historie skláren Kavalier a rodiny Kavalírovy, Kateřina Kavalírová, Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická, 2012
- ↑ Národní listy č. 119, 1. května 1927, příloha s. 17
- ↑ a b c d e Bedřich Wachsmann. Zlatá Praha. 3. 1897, roč. 14, čís. 17, s. 203–205. Dostupné online.
- ↑ a b c Bedřich Wachsmann. Světozor. 3. 1897, roč. 31, čís. 17, s. 202–204. Dostupné online. (I tento zdroj opakuje datum narození 24. května 1820.)
- ↑ FOUD, Karel; KAREL, Tomáš. Jižní Plzeňsko 1.. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 1999. 223 str. s. ISBN 8086125092, ISBN 9788086125091. OCLC 76629497 S. 102.
- ↑ a b c Bedřich Wachsmann. Humoristické listy. 5. 1881, roč. 23, čís. 21, s. 162. Dostupné online.
Literatura
- Vojtěch Volavka, České malířství a sochařství 19. století, SPN Praha, 1968 (s. 136–137)
- Ottův slovník naučný, heslo Wachsmann Bedřich. Sv. 27, s. 115
- Nová encyklopedie českého výtvarného umění II. díl, editor Anděla Horová. Praha: Academia 1995, s. 932 (autorka hesla Naděžda Blažíčková-Horová)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bedřich Wachsmann na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bedřich Wachsmann
- Bedřich Wachsmann v informačním systému abART
- Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk