A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Nový zemský dům | |
---|---|
Poloha | |
Adresa | Veveří, Česko |
Ulice | Žerotínovo náměstí |
Souřadnice | 49°11′55,32″ s. š., 16°36′15,84″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 48313/7-7628 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nový zemský dům, někdy též uváděn jako Zemský dům II (Karel Kuča jej však uvádí jako Zemský dům III[1]) se nachází v Brně na Žerotínově náměstí čo. 3, na jižním okraji čtvrti Veveří v městské části Brno-střed. Od roku 2000 zde sídlí Krajský úřad Jihomoravského kraje. Budova je od roku 2008 též sídlem Archivu Masarykovy univerzity.
Historie
Na přelomu 19. a 20. století přestala budova moravské zemské sněmovny v Brně (dnešní sídlo Ústavního soudu na Joštově ul.) dostačovat svým účelům. Bylo proto rozhodnuto o výstavbě Nového zemského domu jako kancelářského zázemí na nároží tehdejšího Raduitova (dnešního Žerotínova) náměstí a ulice Veveří v tehdejší předměstské čtvrti Malá Nová Ulice. V sousedství byl v letech 1580–1785 městský hřbitov s kaplí Panny Marie Pomocné (v roce 1810 zrušena a 1836 zbořena). V 19. století docházelo k bourání městských hradeb a budova Nového zemského domu se stala součástí celého komplexu budov tzv. „okružní třídy“ vystavěných na místě takto uvolněného prostoru (spolu s Besedním domem, Mahenovým divadlem, kostelem J. A. Komenského, Zemskou sněmovnou ad.).
Stavba Nového zemského domu proběhla v letech 1905–1907 podle návrhu architekta Ferdinanda Hracha, jednoho z nejvýznamnějších představitelů brněnského pozdního historismu. Od svého vzniku slouží nepřetržitě potřebám veřejné správy. V průběhu doby zde sídlilo detašované pracoviště Nejvyššího soudu,[2] také katastrální úřad, finanční úřad, krajský národní výbor a detašovaná pracoviště ministerstev. Po krajských volbách v roce 2000 zde zahájil činnost Krajský úřad Jihomoravského kraje. Po celou dobu zde také sídlil Moravský zemský archiv, a to do roku 2008, kdy jej nahradil Archiv Masarykovy Univerzity v Brně.
Architektura
Fasáda Nového zemského domu nese nejvýrazněji prvky neobarokního slohu, který byl za vlády císaře Františka Josefa I. velmi oblíben, protože připomínal pozdně barokní dobu 18. století, kdy rakouská monarchie dosahovala největšího mocenského rozmachu. Velkolepé průčelí budovy s působivou sochařskou výzdobou vrcholí majestátní kupolí, pod níž je vytesán moravský znak. Po jejích stranách stojí dvě alegorické ženské postavy: jedna se štítem a moravskou orlicí, druhá s mečem coby symbolem vládní a soudní moci. Pod římsou stojí další čtyři ženské alegorie symbolizující hospodářství. Pohledově je budova horizontálně rozdělena na spodní část do výše prvního patra, využívající mohutnou rustiku (obvodové zdivo z hrubě otesaných kvádrů), od druhého patra pak bez přechodu pokračuje značně odlišná fasáda. Rustiku nad vstupem a nad okny zvýšeného přízemí zdobí maskarony, dekorativní lidské obličeje.
Architekt Hrach na stavbě použil některé prvky, které se objevují i v dalších jeho dílech „okružní třídy“ (např. obdobně řešená okna): někdejším chemickém pavilonu na nároží Joštovy a Údolní, Škole uměleckých řemesel na Husově ulici či budově dnešní Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity na Joštově ulici.
Interiéru budovy dominuje mohutné schodiště s proskleným stropem, po renesančním (a antickém) vzoru využívající v přízemí těžší architektonické prvky a směrem nahoru více odlehčené. Schodiště nesou mohutné karyatidy, ženské sochy plnící funkci podpůrných sloupů. V přízemí se objevují dórské sloupy a pilastry, v prvním a druhém patře pokračují méně hmotné sloupy a pilastry, ve třetím patře iónské a ve čtvrtém korintské. V kovové výplni zábradlí a v lustrech se pak již prosazuje nastupující secese. Ve vstupní hale i dnešní velké zasedací síni se opakují symboly moravské samosprávy z fasády (moravská orlice a reliéfy symbolizující moravské hospodářství).
Budova Nového zemského domu je památkově chráněným objektem.
Budova ve filmu
Objekt několikrát využit jako lokace ve filmu, nejčastěji jako soudní budova (Anděl blažené smrti, Zrozen bez porodu) nebo banka (Četnické humoresky, 36. díl "Pojistka").
Odkazy
Reference
- ↑ KUČA, Karel. Brno: Vývoj města, předměstí a připojených ulic. Praha-Brno: Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6. Kapitola Regulační plány Ludwiga Förstera a Johanna Lorenze a tzv. „Definitivní“ plán, s. 119.
- ↑ Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1929. Tisk 27/XI. Interpelace poslanců Ferd. Richtra, Frant. Langra, dra Stránského, C. Malého a druhů ministrům spravedlnosti, veřejných prací a financí o definitivním, účelném a důstojném umístění nejvyššího soudu v Brně . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online.
Literatura
- JANÁS, Robert. Nový zemský dům. Brno: Jihomoravský kraj, 2006. S. 12.
- REJNUŠ, Oldřich. Žerotínovo náměstí a Nový zemský dům. Brněnský Metropolitan. Leden 2009, čís. 1/2009. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nový zemský dům na Wikimedia Commons
- Krajský úřad Jihomoravského kraje
- Moravský zemský archiv v Brně: Knihovna
- Archiv Masarykovy univerzity
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk