A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Pektusan | |
---|---|
![]() Nebeské jezero na vrcholu Pektusanu | |
Vrchol | 2744 m n. m. |
Prominence | 2593 m |
Izolace | 1015 km → Tsurugi (Japonsko) |
Seznamy | Ultraprominentní hory Nejvyšší hory asijských zemí |
Poznámka | nejvyšší hora Severní Koreje |
Poloha | |
Světadíl | Asie |
Stát | ![]() ![]() |
Pohoří | Čchang-paj |
Souřadnice | 41°59′34″ s. š., 128°4′38″ v. d. |
![]() ![]() Pektusan | |
Povodí | Amnokkang, Tumannaja, Sungari |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pektusan (mandžusky v transkripci Golmin šanggiyan alin, čínsky 长白山 pchin-jin Chángbái shān v českém přepisu Čchang-paj šan (mandžuský i čínský název v překladu do češtiny znamená Stále bílá hora), korejsky 백두산 (白頭山; v překladu do češtiny Bělohlavá hora)) je hora na čínsko-severokorejské hranici. Je vysoká 2744 m a je nejvyšší horou Severní Koreje i Mandžuska.
Geografické souvislosti
Pektusan je stratovulkán a v jeho kaldeře se nachází sopečné Nebeské jezero. U Pektusanu pramení řeky Ja-lu a Tumannaja, které tvoří čínsko-severokorejskou a (v případě řeky Tumannaja) i rusko-severokorejskou hranici.
Vulkanická činnost
Poslední erupce sopky proběhla v roce 1903 a nejsilnější erupce proběhla podle datace historiků v roce 946, kdy sopka vyvrhla nejméně 70 km³ materiálu. Výbuch tehdy ovlivnil klima Číny a Japonska a podle profesora seismologie Honga z univerzity Jonse v Soulu dopadaly pěticentimetrové kousky lávy až na tisíc kilometrů vzdálené severní pobřeží Japonska.[1]
Měření z posledních let (k 2015) ukázala, že je v oblasti zvýšená seismická aktivita a ve vzduchu neobvyklé hodnoty oxidu siřičitého, což nasvědčuje expanzi magmatického krbu. Po čtvrtém severokorejském jaderném testu světoví seismologové varovali, že další výbuch by mohl obávanou sopku Pektusan probudit. Výbuchy v její extrémní blízkosti 115 km pro ni představují přímé ohrožení. Silné zemské otřesy mohou narušit celistvost magmatického krbu a zrychlit tak sopečnou aktivitu. Podle matematického modelu by výbuch sopky mohly vyvolat otřesy o síle 5 až 7,6 stupňů Richterovy škály, přičemž poslední jaderný test měl 5,1 stupňů.[1]
Kulturní význam
Korejci i Mandžuové považují Pektusan za svou kolébku. Severokorejským režimem je hora považována za posvátnou. Podle režimní legendy se na jejím úpatí narodil Kim Čong-il a má tak velký význam i v severokorejské komunistické mytologii.[1] V říjnu a na přelomu listopadu a prosince roku 2019 severokorejský vůdce Kim Čong-un v doprovodu manželky a několika vládních činitelů podnikl na bílém koni dvě vyjížďky na zasněžený vrchol hory, což mělo být chápáno jako významné propagandistické gesto.[2]
Spor o elektrárnu
Území hory je předmětem čínsko-severokorejského pohraničního sporu. V poslední době se spor vyostřil kvůli čínskému přání postavit v okrese Ťing-jü, kde se nachází čínská strana hory, jadernou elektrárnu.[3]
Biosférická rezervace
Oblast na čínském území o rozloze 196 465 ha je od roku 1979 zapsána na seznam biosférických rezervací UNESCO.[4]
Reference
- ↑ a b c Severokorejský jaderný test může probudit obávanou sopku. Novinky.cz . Borgis, 2016-02-19 . Dostupné online.
- ↑ Severokorejský vůdce Kim opět zdolal na bílém koni horu Pektu. Novinky.cz . Borgis, 2019-12-04 . Dostupné online.
- ↑ Nová čínská jaderná elektrárna: spor o horu – Čína versus Korea. Atominfo.cz . 2010-09-07 . Dostupné online.
- ↑ Changbaishan . UNESCO . Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pektusan na Wikimedia Commons
Galerie Pektusan na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk