A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
![]() | |
---|---|
![]() Mečík bahenní (Gladiolus palustris) | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
chybí údaje[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
Řád | chřestotvaré (Asparagales) |
Čeleď | kosatcovité (Iridaceae) |
Rod | mečík (Gladiolus) |
Binomické jméno | |
Gladiolus palustris Gaudin, 1828 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6c/Gladiolus_sp_Sturm53.jpg/220px-Gladiolus_sp_Sturm53.jpg)
Mečík bahenní (Gladiolus palustris) je vyhynutím ohrožená, fialově kvetoucí bylina, která ve volné přírodě České republiky vyrůstá jen vzácně. Je to druh z rodu mečík, který je na českém území původní rostlinou.
Výskyt
Evropsko-kontinentální druh, který je nesouvisle rozšířen od východní Francie přes Střední Evropu až na Ukrajinu. Severní hranice výskytu vede středem Německa, středem Polska a Litvou, jižní přes Itálii a Balkán až do Rumunska a Bulharska.
Ve všech zemích na severní hranici rozšíření je mečík bahenní ohroženým druhem. V České republice se historicky vyskytoval asi na 15 místech, nyní roste jen na třech. Největší a na počet jedinců nejbohatší je NPP Slatinná louka u Velenky v okrese Nymburk. Také relativně bohatým místem je Hodonínská doubrava v blízkosti Hodonína kde roste od sebe odděleně asi 13 mikropopulací. Třetím a nejchudším místem výskytu je NPR Čertoryje v CHKO Bílé Karpaty.
Ekologie
Mečík bahenní není přes své druhové jméno silně mokřadní rostlinou, roste na periodicky vlhkých, ale ne trvale zamokřených stanovištích. Mohou to být bezkolencové louky nebo humózní půdy ve světlých listnatých lesích a na jejich pasekách, vždy však minerálně bohaté, neutrální nebo mírně zásadité. Vyskytuje se jak v nížinách, tak i v nadmořských výškách okolo 1200 m.
Popis
Vytrvalá bylina dorůstající do výšky 30 až 60 cm. Pevná, přímá a hladká lodyha vyrůstá z podzemní vejčité hlízy s průměrem 1 až 2 cm. Tato hlíza vyrostla na vrcholu loňské, již zasychající hlízy. Obě jsou spojeny zbytky po pochvách loňských listů; tyto pozůstatky jsou tvořeny souběžnými, tenkými vlákny, která jsou nahoře síťkovitá. Na lodyze vyrůstají dva až tři mečovité modrozelené listy s podélnou žilnatinou, které se směrem vzhůru zmenšují, všechny jsou na konci zašpičatělé a nejsou širší než 1 cm.
V horní části pevné lodyhy rostou souměrné oboupohlavné květy vytvářející řídké hroznovité květenství složené ze tří až sedmi květů. Vzpřímené okvětní lístky vyrůstající ve dvou přeslenech jsou nachové barvy a na spodu jsou srostlé do krátké, jen mírně zakřivené trubky. V květu jsou tří tyčinky s prašníky a spodní trojdílný semeník s protáhlou čnělkou, nesoucí bliznu se třemi laloky. Rostliny rozkvétají dost nepravidelně a kvetou jen krátce na přelomu června a července. Jsou opylovány blanokřídlým a dvoukřídlým hmyzem hledající nektar uložený vespod okvětní trubky.
Plody jsou trojboké, asi 5 mm dlouhé, obvejčité, trojdílné tobolky nahoře zakulacené. Obsahují plochá hnědá semena dozrávající v půli srpna, nejvíce jich tvoří spodní květy, Semena vypadávají do blízkého okolí rostliny, nejsou dormantní a v přírodě často klíčí již na podzim. Koncem září nadzemní části rostlin usychají. Ploidie druhu je 2n = 60.
Možnost záměny
Podobnou rostlinou, se kterou lze tento druh zaměnit, je mečík střechovitý. Ten ale má obvykle jednostranný hrozen tvořený sedmi až deseti fialově růžovými květy, širší a na konci tupý spodní list a jeho tobolky mají vmáčklý vrchol. Dalším odlišujícím znakem je odtrhávání vláken na vrcholu obalu spojující hlízy.
Rozmnožování
Jednou z možností, jak se může mečík bahenní rozmnožovat, je vegetativní rozmnožování. Obvykle je původní hlíza nahrazena jednou hlízou novou, v ojedinělých případech vyroste více lodyh a vznikne několik nových hlíz; takto se zmnožují původní klony. Druhou z možností je pohlavní rozmnožování, kdy ze semen vyrůstají nové rostliny, jež nahazují uhynulé, zvyšují jejích počty i genetickou variabilitu.
Ohrožení
Mečík bahenní je ohrožená rostlina, která z řady lokalit vymizela a na zbylých se její stavy snižují. Bylo to způsobeno vysoušením vlhkých míst a jejich přeměnou z luk na ornou půdu, nebo vyhnojením pozemků, jež podnítilo růst silně konkurenčních rostlin. Také vymýcení lesních porostů zvýšilo oslunění a následnou změnu ve složení vegetace původního bylinného patra a ve vysychání vlhké půdy. Některé louky zase bývaly koseny nebo spásány dřív, než se stačily rostliny vysemenit.
V ČR je „vyhláškou MŽP ČR č. 395/1992 Sb.“, stejně jako „Červeným seznamem cévnatých rostlin květeny ČR“, mečík bahenní zařazen mezi kriticky ohrožené druhy (§1, C1b). Je také zmiňován v Příloze č. II Směrnice Rady č. 92/43/EHS z 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.[2][3][4][5][6][7]
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. .
- ↑ PRŮŠA, David. BOTANY.cz: Mečík bahenní . O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 06.07.2007 . Dostupné online.
- ↑ DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Mečík bahenní . Natura Bohemica, Olomouc, rev. 10.06.2008 . Dostupné online.
- ↑ Databáze C1 rostlin: Mečík bahenní . Informační systém ochrany přírody, AOPK ČR, Praha . Dostupné online.
- ↑ Mečík bahenní . Sagittaria, Sdružení pro ochranu přírody střední Moravy, Olomouc, rev. 20.01.2015. Dostupné online.
- ↑ Koncepce záchranných programů a programů péče zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin v ČR . Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, rev. 2014 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-12.
- ↑ PERZANOWSKA, Joanna. Monitoring gatunków roślin, Część druga: Gladiolus palustris . Inspekcja ochrony środowiskam, Warszawa, PL, rev. 2012 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. ISBN 978-836-122-780-9. (polsky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu mečík bahenní na Wikimedia Commons
- Botanický ústav AV ČR – rozšíření mečíku bahenního v ČR
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk