A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Lichtenštejnský kníže (německy: Fürst von Liechtenstein) je panovník a hlava státu Lichtenštejnska.[1] Rod Lichtenštejnů, po kterém bylo v roce 1719 pojmenováno suverénní knížectví, pochází z Lichtenštejnského hradu v Dolních Rakousích, který rod vlastnil nejméně od roku 1140 do třináctého století a od roku 1807. Je to jediná zbývající evropská monarchie, která praktikuje přísnou agnatickou primogenituru.
Dějiny
V průběhu staletí získala dynastie obrovské plochy půdy, převážně na Moravě, v Dolních Rakousích, ve Slezsku a Štýrsku, i když ve všech případech byla tato území držena v lénech pod jinými vyššími feudály, zejména pod různými liniemi Habsburků, kterým několik lichtenštejnských knížat sloužilo jako blízcí rádci.
Bez jakéhokoli území drženého bezprostředně od císařské koruny se rod Lichtenštejnů, ač šlechtický, nekvalifikoval na křeslo ve sněmu Svaté říše římské. Koupí malého panství Schellenberg a hrabství Vaduz v roce 1699 a 1712 od hrabat Waldburg-Zeil-Hohenem získali Lichtenštejnové bezprostřední pozemky ve Svaté říši římské, díky nimž získali křeslo v říšském sněmu. Císař Karel VI. tak dne 23. ledna 1719 nařídil, že Vaduz a Schellenberg budou napříště sjednoceny a povýšeny na Fürstentum (knížectví) pod názvem „Lichtenštejnsko“ pro „(jeho) pravého služebníka Antonína Floriána z Lichtenštejna“.
Přestože rod nadále vlastnil větší území v různých částech střední a východní Evropy, právem na status Lichtenštejnska jako říšského stavu se z rodiny bohatých urozených rakouských dvořanů stala dynastie říšských knížat, která nadále sídlila v hlavním městě císařství Vídni nebo na svých větších panstvích jinde, neusadili se ve svém knížectví déle než 300 let a do své alpské říše se přestěhovali až v roce 1938, po rozpadu Svaté říše římské a Rakouska-Uherska.
Pravomoci
Kníže z Lichtenštejna má široké pravomoci, které zahrnují jmenování soudců, odvolávání ministrů nebo vlády, právo veta a vypisování referend. Referendum v roce 2003 bylo návrhem knížete Hanse Adama II. na revizi částí ústavy, na jedné straně rozšíření moci panovníka o pravomoc vetovat legislativu a na druhé straně zajištění možnosti pro občany zrušit monarchii hlasováním kdykoli, aniž by podléhalo knížecímu vetu.[2] Současně bylo uznáno právo na odtržení farností, které tvoří knížectví.
Kníže Hans Adam II. varoval, že v případě zamítnutí referenda se on a jeho rodina přestěhují do Rakouska. Navzdory odporu od Maria Fricka, bývalého lichtenštejnského premiéra, bylo referendum v roce 2003 voliči schváleno. Odpůrci obvinili Hanse Adama, že použil citové vydírání, aby dosáhl svého cíle, a ústavní experti z Rady Evropy označili událost za retrográdní tah.[3] Návrh na zrušení nového práva veta knížete odmítlo v referendu v roce 2012 76 % voličů.[4] Dne 15. srpna 2004 kníže Hans Adam II. formálně delegoval většinu své suverénní pravomoci na svého syna a zjevného dědice, dědičného prince Aloise, jako způsob přechodu k nové generaci. Formálně zůstává Hans Adam hlavou státu.[5]
Kompenzace
Kníže nepobírá plat, ale dostává roční příspěvek ve výši 250 000 švýcarských franků.[6]
Tituly
Podle jejich rodového práva[7] nese panovník tituly:
- Vládnoucí kníže z Lichtenštejna
- Vévoda z Opavska a Krnova
- Hrabě z Rietbergu
- Panovník z rodu Lichtenštejnů
Knížecí standarta
-
Současná osobní standarta knížete z Lichtenštejna, přijatá v roce 1982.
-
Osobní standarta knížete z Lichtenštejna od roku 1957 do roku 1982.
-
Bývalá knížecí standarta, jak vypadala v roce 1912.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Monarchy of Liechtenstein na anglické Wikipedii.
- ↑ Fürstliche Familie. web.archive.org . 2014-01-03 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-01-03.
- ↑ Liechtenstein prince wins powers. news.bbc.co.uk. 2003-03-16. Dostupné online . (anglicky)
- ↑ Liechtenstein hands prince total power. The Age . 2003-03-18 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Liechtenstein votes to keep prince's veto. Reuters. 2012-07-01. Dostupné online . (anglicky)
- ↑ Liechtenstein country profile. BBC News. 2018-05-28. Dostupné online . (anglicky)
- ↑ HODGSON, Camilla. Richest royals: This is how much money Europe's royal families get from their taxpayers. Business Insider . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ House Laws. web.archive.org . 2012-06-15 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-06-15.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lichtenštejnská monarchie na Wikimedia Commons
- Knížecí rod Lichtenštejnů (oficiální stránky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk