A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Ku Mu 谷牧 | |
---|---|
![]() Ku Mu v roce 1940 | |
Místopředseda vlády Čínské lidové republiky | |
Ve funkci: 1975 – 1982 | |
Předseda vlády | Čou En-laj Chua Kuo-feng Čao C'-jang |
Stranická příslušnost | |
Členství | Komunistická strana Číny |
Narození | září 1914![]() |
Úmrtí | 6. listopadu 2009 (ve věku 95 let)![]() |
Místo pohřbení | Papaošanský revoluční hřbitov |
Příbuzní | Liu Shilai (vnuk) |
Profese | politik |
Ocenění | velkostuha Řádu vycházejícího slunce |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ku Mu (čínsky pchin-jinem Gǔ Mù, znaky 谷牧; září 1914 – 6. listopadu 2009), vlastním jménem Liou Ťia-jü (čínsky pchin-jinem 劉家語, znaky zjednodušené 刘家语, tradiční 刘家语), byl čínský komunistický revolucionář a politik, místopředseda vlády Čínské lidové republiky v letech 1975 až 1982. Jako jeden z hlavních Teng Siao-pchingových pobočníků zodpovědných za řízení ekonomiky hrál hlavní roli při zavádění jeho ekonomických reforem v 80. letech. Byl klíčovou postavou při vytváření Šen-čenu, první čínské speciální ekonomické zóny.[1]
Život
Ku Mu se narodil v září 1914 ve vesnici okresu Žung-čcheng (v provincii Šan-tung) jako Liou Ťia-jü. Ačkoliv byli jeho rodiče chudí rolníci, dostalo se mu kvalitního vzdělání díky naléhání jeho děda.[2] V červenci 1932 vstoupil do Komunistické strany Číny a zapojil se do revolučních aktivit v okrese Wen-teng, kde navštěvoval školu. Změnil si jméno na Ku Mu, aby nekompromitoval svou rodinu. V roce 1934 odešel do Pekingu a stal se vůdcem pekinské větve Ligy levicových spisovatelů. Roku 1936 pracoval při vojenské logistice vojenského vůdce Čang Süe-lianga a účastnil se Sianského incidentu.[2] V září 1940 se Ku Mu vrátil zpět do Šan-tungu, kde zastával řadu vyšších vůdčích pozic, mimo jiné zástupce politického komisaře První vojenské oblasti.[1][2]
Po vzniku Čínské lidové republiky roku 1949 se Ku stal stranickým tajemníkem, starostou Ťi-nanu a také politickým komisařem Ťinanského vojenského okruhu. V únoru 1952 byl jmenován zastupujícím stranickým tajemníkem a vedoucím propagandy v Šanghaji.[1][2] Později byl převelen do Pekingu, kde vedl několik výborů hospodářského rozvoje. Roku 1965 se stal předsedou Státní komise pro výstavbu. Po vypuknutí kulturní revoluce v roce 1966 byl Ku odvolán ze svých funkcí a zakusil politickou perzekuci, stejně jako mnozí další vedoucí pracovníci té doby. Do politiky se vrátil roku 1973 jako předseda Státní rozvojové a plánovací komise a člen ústředního výboru KS Číny. V roce 1975 byl jmenován místopředsedou vlády premiéra Čou En-laje a vedl Státní komisi pro výstavbu a Komisi pro import a export Státní rady.[1]
Mezi lety 1978 až 1988 sehrál důležitou roli v nové proreformní Teng Siao-pchingově vládě, kde se zaměřoval na vnější vztahy a hospodářský rozvoj. Ku vedl jako vicepremiér první oficiální delegaci Čínské lidové republiky do západní Evropy po kulturní revoluci. Během své cesty navštívil Francii, Belgii, Dánsko, Švýcarsko a Západní Německo.[3] Roku 1980 se stal členem sekretariátu ústředního výboru KS Číny a v květnu 1982 Státní rady. Jako jeden z hlavních Teng Siao-pchingových pobočníků zodpovědných za řízení ekonomiky hrál hlavní roli při zavádění Tengových ekonomických reforem a při otevírání Číny světu. Byl klíčovou postavou při vytváření Šen-čenu, první čínské speciální ekonomické zóny.[1]
V roce 1988 se stal místopředsedou Čínského lidového politického poradního shromáždění, což byl převážně ceremoniální post. Roku 1993 odešel do důchodu a opustil veřejný život.[1] Zemřel 6. listopadu 2009 ve věku 95 let. Byl oficiálně chválen jako „osvědčený a loajální bojovník za komunistickou věc, proletářský revolucionář, vynikající vůdce na poli hospodářského rozvoje.“[2]
Rodina
Ku Mu měl čtyři syny (Liou Nien-jüan, Liou Chuej-jüan, Liou Li-jüan a Liou Sien-jüan) a dceru (Liou Jen-jüan). Všichni nosili příjmení Liou dle původního příjmení Ku Mua. Liou Nien-jüan se stal generálmajorem Čínské lidové osvobozenecké armády, Liou Li-jüan byl během kulturní revoluce uvězněn na dva roky.[4]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gu Mu na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f YUWU, Song. Biographical Dictionary of the People's Republic of China. : McFarland, 2013. 452 s. ISBN 978-0-7864-3582-1. S. 102. (anglicky)
- ↑ a b c d e 谷牧生平:原名刘家语 . People's Daily, 2009-11-07 . Dostupné online. (čínsky)
- ↑ 谷牧:中国改革开放的操盘者 . Sina. Dostupné online. (čínsky)
- ↑ 谷牧的儿女们 . People's Daily, 2009-12-21. Dostupné online. (čínsky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk