A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kchang Š’-en | |
---|---|
Narození | 20. dubna 1915 Huai'an County |
Úmrtí | 21. dubna 1995 (ve věku 80 let) Peking |
Alma mater | Univerzita Čching-chua |
Povolání | politik |
Politická strana | Komunistická strana Číny |
Funkce | místopředseda Státní rady Čínské lidové republiky |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Kchang Š’-en (čínsky pchin-jinem Kāng Shì'ēn, znaky 康世恩; 20. dubna 1915 – 21. dubna 1995) byl čínský komunistický politik, místopředseda vlády pro energetiku (1978–1982) a státní poradce pro ropný průmysl (1982–1988), také předseda Státní ekonomické komise (1978–1981) a ministr ropného průmyslu (1975–1978 a 1981–1982). Byl členem širšího vedení Komunistické strany Číny jako člen jejího ústředního výboru v letech 1977–1987 a člen stálého výboru ústřední poradní komise v letech 1987–1992. Předtím byl náměstkem ministra paliv a chemického průmyslu (1970–1975) a náměstkem ministra ropného průmyslu (1956–1967). V 50. letech organizoval těžbu ropy v severozápadní Číně.
Život
Kchang Š’-en se narodil 15. listopadu 1914 v okresu Chuaj-an na severozápadě provincie Che-pej v rodině statkáře.[1] V roce 1935 se jako student střední školy v Pej-pchingu zúčastnil hnutí 9. prosince, komunisty vedeného studentského hnutí, které požadovalo od kuomintangské vlády aktivní odpor proti japonské agresi. V roce 1936 byl přijat ke studiu geologie na univerzitě Čching-chua, téhož roku vstoupil do Komunistické strany Číny.[2] Po vypuknutí druhé čínsko-japonské války v roce 1937 se připojil ke komunistické 8. pochodové armádě a podílel se na protijaponských aktivitách v okrese Šuo v provincii Šan-si. Během čínské občanské války působil jako vedoucí politického oddělení Jenanského vojenského obvodu a politického oddělení 9. divize 1. polní armády.[2]
Po vzniku Čínské lidové republiky v roce 1949 převzal vedení místní organizace komunistické strany v ropném poli v Jü-menu v provincii Kan-su, poté byl povýšen do čela Úřadu pro těžbu ropy v severozápadní Číně. V roce 1953 se stal ředitelem Úřadu pro těžbu ropy spadajícího pod ministerstvo palivového průmyslu.[2] Když bylo v červenci 1955 zřízeno ministerstvo ropného průmyslu, byl jmenován pomocníkem jeho ministra a v říjnu 1956 povýšen na náměstka ministra.[1][2] V roce 1960 byl vyslán do Ta-čchingu řídit těžbu na tamním ropném poli, následujícího roku vystřídal Jü Čchiou-liho ve funkci prvního tajemníka městského výboru KS Číny.[2] Když Jü Čchiou-li (ministr ropného průmyslu od roku 1958) v roce 1964 převzal faktické vedení Státní plánovací komise po jmenování jejím prvním místopředsedou, byl Kchang Š’-en jmenován úřadujícím ministrem ropného průmyslu. Roku 1964 byl také zvolen poslancem Všečínského shromáždění lidových zástupců.[1]
Když v roce 1966 začala kulturní revoluce, byl Kchang Š’-en napadán za to, že dává přednost výrobě a odbornosti před ideologickou čistotou. Byl odsouzen jako přisluhovač Jü Čchiou-liho a spolupracovník Liou Šao-čchiho a Teng Siao-pchinga a v květnu 1967 donucen opustit funkci ministra ropného průmyslu,[1][2] když odmítl odsoudit Jü Čchiou-liho za účast v únorovém protiproudu.
K řídící práci se vrátil už roku 1969, když byl jmenován náměstkem ředitele ropného pole Ťiang-chan. Roku 1970 se stal náměstkem ministra nově vzniklého ministerstva paliv a chemického průmyslu a od ledna 1972 ministerstvo fakticky vedl jako úřadující první náměstek.[2] Při rozdělení ministerstva v lednu 1975 převzal úřad ministra obnoveného ministerstva ropného průmyslu. Na XI. sjezdu KS Číny v srpnu 1977 byl zvolen členem ústředního výboru (znovuzvolen na XII. sjezdu v září 1982).[2] V nové vládě (státní radě) jmenované v březnu 1978 se stal místopředsedou státní rady (vlády) s odpovědností za energetiku a předsedou Státní ekonomické komise. V červenci 1979 se stal i členem vlivné Finanční a ekonomické komise státní rady.[2] Byl počítán k takzvané „ropné klice“, volném uskupení politiků a vysokých úředníků původem z podniků ropného průmyslu, jejich nejvýše postaveným reprezentantem byl Jü Čchiou-li.[2]
Vrcholu kariéry dosáhl Kchang Š’-en v letech 1979 a 1980, kdy Čína začínala otevírat svůj energetický průmysl zahraničním investicím a Kchang vedl jednání se zahraničními ropnými společnostmi a vládními úředníky o rozvoji ropných zdrojů v Pochajském a Jihočínském moři. Na jeho zahraniční protějšky údajně zapůsobila jeho intelektuální zvídavost a kultivované vystupování. Byl prý bystrým, ale přímým vyjednavačem s detailními znalostmi o ropném byznysu.[2] Jeho další postup zhatila havárie v listopadu 1979, při níž při převrácení ropné plošiny v Pochajském zálivu zahynulo 72 lidí. Za to, že se incidentem nezabýval okamžitě, obdržel v květnu 1980 úřední důtku,[1] což byl pro úředníka jeho postavení bezprecedentní trest. V březnu 1981 přišel o post předsedy Státní ekonomické komise a člena finanční a ekonomické komise a vrátil se na níže postavenou pozici ministra ropného průmyslu.[1][2] Při reorganizaci vlády v květnu 1982 ho ve funkci ministra nahradil Tchang Kche, současně (s deseti dalšími kolegy) přešel z pozice místopředsedy vlády do úřadu státního poradce. Po jmenování nové vlády v červnu 1983 mu jako státnímu poradci zůstala odpovědnost za ropný průmysl, zbytek energetického portfolia převzal nový místopředseda vlády Li Pcheng.[2]
V polovině 80. let Kchang onemocněl rakovinou slinivky, což nepříznivě ovlivnilo jeho kariéru. Vyhledal léčbu ve Spojených státech a v roce 1985 se částečně uzdravil. Na XIII. sjezdu KS Číny v listopadu 1987 již nekandidoval do ústředního výboru, náhradou byl zvolen členem ústřední poradní komise a jejího stálého výboru (do 1992).[1] V úřadu státního poradce zůstal do konce funkčního období vlády v dubnu 1988.[1]
Kchang Š’-en zemřel v Pekingu 21. dubna 1995,[1] den po svých 80. narozeninách.
Reference
- ↑ a b c d e f g h i BARTKE, Wolfgang. Who was who in the People's Republic of China. München: K. G. Saur, 1997. ISBN 3-598-11331-5. S. 201. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i j k l m LIEBERTHAL, Kenneth; OKSENBERG, Michel. Policy Making in China. 1. vyd. Princeton, NJ: Princeton University Press, 1988. Dostupné online. S. 44–48. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kchang Š’-en na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk