A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kolchicin | |
---|---|
Strukturní vzorec kolchicinu | |
Obecné | |
Systematický název | N-aheptalen-7-ylacetamid |
Triviální název | kolchicin |
Ostatní názvy | ATC M04AC01 |
Anglický název | Colchicine |
Německý název | Colchicin |
Sumární vzorec | C22H25NO6 |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 64-86-8 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 614-005-00-6 |
Indexové číslo | 200-598-5 |
SMILES | O=C(NC@@H3C\1=C\C(=O)C(\OC)=C/C=C/1c2c(cc(OC)c(OC)c2OC)CC3)C |
InChI | InChI=1/C22H25NO6/c1-12(24)23-16-8-6-13-10-19(27-3)21(28-4) 22(29-5)20(13)14-7-9-18(26-2)17(25)11-15(14)16/h7,9-11,16H,6,8H2,1-5H3,(H,23,24)/t16-/m0/s1 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 399,437 g/mol |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
H-věty | H340 H300 |
R-věty | R46 R28 |
S-věty | S53 S45 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kolchicin je prudce jedovatý alkaloid, původně izolovaný z ocúnu. Jde o velice účinný mitotický jed, který napadá mikrotubuly dělicího vřeténka, a tak narušuje správný rozchod chromozómů při mitóze. Používá se proto v genetice pro umělé navození genomových mutací. V medicíně se využívá při léčbě záchvatů dny, familiární středomořské horečky (FMF), chronické myeloidní leukémie, funguje též jako antiuratikum.
Výskyteditovat | editovat zdroj
Kolchicin se získává především z rostliny ocún jesenní (Colchicum autumnale), dále ho také obsahuje téměř 200 druhů rostlin. V těle člověka se však tato látka běžně nenachází.
Chemický popiseditovat | editovat zdroj
Kolchicin je alkaloid slabě zásaditého charakteru, jeho soli jsou velmi nestálé a jsou ve vodném roztoku silně hydrolyzovány. Je to tricyklický tropolonový derivát, který se váže na specifické místo tubulinu. Reakce tubulinu s kolchicinem je velmi pomalá, teplotně závislá a prakticky nevratná. Další látkou se stejným místem vazby jako kolchicin je podofylotoxin; slabší vazbu na stejné místo vykazují také benzofenantridinové alkaloidy chelidonin, chelerythrin a sanguinarin.
Mezi kolchicinové deriváty patří 30krát méně toxický demekolcin (desacetylmetylkolchicin), objevený v roce 1950 Fr. Šantavým.
Účinkyeditovat | editovat zdroj
Kolchicin má cytostatické účinky, a tak může zabránit nekontrolovatelnému dělení buněk v případě rakovinného bujení. Pro jeho vysokou toxicitu jej však nelze takto využít. Lze však využít jiných alkaloidů z ocúnu, např. demekolchicinu. Kolchicin jinak patří mezi nejúčinnější buněčné jedy. Narušuje mitózu, a to tak, že způsobuje rozrušování struktury mikrotubulů dělicího vřeténka. Mikrotubuly mají dva konce (plus a minus konce), které se od sebe liší. Kolchicin a jeho derivát demekolcin se vážou na tubulin (jedna ze stavebních jednotek mikrotubul) a brání tak jeho připojení na plus konec, čímž je zastaven růst mikrotubulů.
Tak je mitóza zastavena již v metafázi. Životnost buňky tak ale nemusí být porušena. To u některých rostlin vyvolává vznik polyploidních forem, což znamená, že rostliny obsahují třeba čtyři sady chromozomů místo dvou. To se projevuje často větším nárůstem zelené hmoty. Použití takto geneticky upravených rostlin je v pěstitelské praxi poměrně časté a nemá žádný vliv na závadnost potravin.
Ovlivňuje funkci a počet bílých krvinek, odpovědných za zánět a tím ho utlumuje. Přesněji tlumí motilitu a fagocytózu mobilních buněk. Snižuje se agregace fagozomů a lysozomů. Snížením invaze leukocytů a fagocytózy je redukováno uvolňování zánětlivých lysozomálních enzymů. Fibrilární mikrotubuly makrofágů jsou depolymerizovány vazbou na buněčné proteiny a migrace granulocytů do oblasti zánětu je tlumena.
Jededitovat | editovat zdroj
Za smrtelnou dávku je považováno 20 mg kolchicinu, 0,6 g kolchicinového extraktu nebo 6 g semene ocúnu. Rozdíl mezi léčebnou a toxickou dávkou (tzv. terapeutický index) je nevelký, k otravě kolchicinem může dojít již při použití léčebných dávek, což svědčí o nevhodnosti kolchicinu jako léku.
V Římě byly údajně pozorovány případy otrav lidí mlékem koz, které spásly ocún. Objevily se i sebevražedné pokusy.
Kolchicin je tedy buněčným jedem, ale také jedem kapilárním. Působí centrální ochrnutí. V organismu se kolchicin musí nejprve změnit na oxydikolchicin, což vysvětluje několikahodinové období latence.
Kolchicin mj. poškozuje i vývoj plodu.
Příznaky otravyeditovat | editovat zdroj
Asi za 2–6 hodin po požití toxické dávky se vyskytne pálení v jícnu a hltanu, škrábání v ústech a v krku, polykání se stává obtížným, otrávený zvrací. Objevuje se průjem, stolice jsou vodnaté, popřípadě i krvavé (dochází k působení na kapiláry tlustého střeva). Dochází k dehydrataci, dotyčný je zesláblý, kůže je odvodněná. Otrávený naříká na velkou úzkost, konečky prstů a ostatní výběžky těla modrají, klouby a svaly bolí, mohou se objevit křeče – tenezmy a břišní koliky při staženém břichu. Dochází k hojnému močení, v moči se může objevit krev. Hladina cukru v krvi rychle klesá. V dalším průběhu otravy dochází k bledosti, poklesu tělesné teploty, k cyanóze a k dušnosti. Mohou nastat také poruchy bušení srdce, pokles tlaku až celkový kolaps. Smrt může nastat do sedmi hodin, někdy ovšem až za tři dny.
Jeden až dva týdny po uzdravení se z otravy může vyskytnout alopecie, která je někdy trvalá. Byly též pozorovány poruchy funkce jater, ledvin, plic a hematopoézy. Vzácně byla hlášena slepota.
Jako první pomoc se doporučuje indukovat zvracení: u dospělých např. vlažným hypertonickým roztokem chloridu sodného (2–3 lžičky na skleničku) nebo apomorfinem (0,1–0,15 mg/kg tělesné hmotnosti i.v.). Nicméně tato situace vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.
V kultuřeeditovat | editovat zdroj
- Tento jed se objevil v 3. dílu 1. řady seriálu Dr. House. Pacient užil drogu, která obsahovala kolchicin.
Referenceeditovat | editovat zdroj
- ↑ a b Colchicine. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov online. PubChem cit. 2021-05-23. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kolchicin na Wikimedia Commons
- (česky) Rostlinné jedy
- (česky) SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU Colchicum-Disper[nedostupný zdroj
- (anglicky) FAMILIÁRNÍ STŘEDOMOŘSKÁ HOREČKA (FMF)
- (česky) Inhibitory mikrotubulů Chem. Listy 95, 700 / 707 (2001)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk