A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Karel III. | |
---|---|
král španělský král neapolský a sicilský vévoda parmský a piacenzský | |
Karel III. Španělský na portrétu Antona Rafaela Mengse | |
Doba vlády | Parma: 26. února 1731 – 11. prosince 1734 Neapolsko a Sicílie: 2. září 1734 – 6. října 1759 Španělsko: 10. srpna 1759 – 14. prosince 1788 |
Tituly | Jeho katolické Veličenstvo (od 1759) Jeho Veličenstvo (1734-1759) Jeho královská Výsost |
Křest | 25. ledna 1716 |
Narození | 20. ledna 1716 Madrid, Španělsko |
Úmrtí | 14. prosince 1788 (72 let) Madrid, Španělsko |
Pohřben | Královská hrobka kláštera El Escorial |
Předchůdce | Parma: Antonín Parmský Neapolsko a Sicílie: Karel VI. Španělsko: Ferdinand VI. |
Nástupce | Parma: Filip Parmský Neapolsko a Sicílie: Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský Španělsko: Karel IV. |
Manželka | Marie Amálie Saská (1724–1760) |
Rod | Kapetovci |
Dynastie | Bourbon-Anjou |
Otec | Filip V. |
Matka | Alžběta Parmská z rodu Farnese |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karel III. Španělský (španělsky Carlos III de Borbón, 20. ledna 1716 v Madridu – 14. prosince 1788 tamtéž), zvaný El Político, byl v letech 1731–1735 vévoda z Parmy jako Karel I., v letech 1734–1759 král sicilský jako Karel VI. a král neapolský jako Karel VII. a konečně král španělský v letech 1759–1788. Pocházel ze španělské větve panovnické dynastie Bourbonů (Bourbon-Anjou).
Původ
Byl třetím mužským potomkem Filipa V. a první syn s jeho druhou chotí, Alžbětou Farnese (dědička Parmy), tím pádem nevlastním bratrem Ferdinanda VI., jenž nastoupil na trůn po svém otci na španělský trůn.
Vláda
Jelikož měl Karlův otec syny z prvního manželství, nebylo pro něho zprvu naděje na trůn nikterak velké. To se ale postupně změnilo. Jako prvorozený syn své matky byl uznán dědicem Parmy po vymřelé dynastii Farnese (vévodství parmské a piacenzské (1731) a také se stal uznaným dědicem Toskánska po vymřelé Medicejské dynastii. Karel se tak uplatnil v rodinné politice v boji o znovuzískání španělského vlivu v Itálii.
Parma
Poté, co zdědil Parmu a Piacenzu, se stal vévodou jako Karel I. Parmu ale ztratil v roce 1735 vídeňským mírem ve prospěch Habsburské monarchie, zato byl ale uznán jako právoplatný král sicilský a neapolský. Spolu s tím se také vzdal toskánského dědictví, které získal František I. Štěpán Lotrinský (a Toskánsko se tak stalo sekundogeniturou Habsburků).
Poté, co jeho bratr Filip Parmský získal v roce 1748 od Marie Terezie zpět Parmské vévodství, vzdal se Karel svého nároku v bratrův prospěch. Ten poté založil parmskou linii rodu známou jako dynastie Bourbon-Parma.
Neapolsko a Sicílie
Během války o polské následnictví (1733–1735) se Karlovi podařilo s pomocí otce španělského krále Filipa V. dobýt Sicilské a Neapolské království a stal se jejich legitimním králem. Po skončení války o polské následnictví se sice musel vzdát Parmy, ale byl uznán za krále obou těchto království. Vládl jako král sicilský Karel VI. a král neapolský jako Karel VII.
Během vlády se Karel opíral se hlavně o ministra Tanucciho, vzdělaného a pokrokového státníka, podporoval průmysl, obchod a zavedl mnohé úpravy ve státního zřízení. Válek o dědictví rakouské se účastnil zprvu na straně Španělska, ale v roce 1742 ho donutilo anglické loďstvo k neutralitě.
Když se v roce 1759 stal namísto svého bratra králem španělským, zřekl se království Neapolského a Sicilského ve prospěch svého třetího syna Ferdinanda (první syn Filip byl nemocný a druhý Karel byl následníkem Španělska). Ten poté založil novou linii rodu, a to Bourbonsko-neapolsko-sicilskou.
Španělsko
Roku 1759 se stal jako Karel III. po smrti svého bratra Ferdinanda VI. španělským králem. Vládl v duchu osvícenského absolutismu. Za jeho vlády se povznesl blahobyt země, zejména podporováním obchodu, zakládáním továren, silnic, průplavů, mostů, zúrodňováním půdy. Také omezil inkvizici a 1. dubna 1767 vypověděl ze země jezuity. Roku 1771 založil řád Karla III.
V zahraniční politice se mu dařilo o poznání méně. Podle bourbonské rodinné smlouvy se účastnil na straně Francie neúspěšné války proti Británii a Portugalsku, v níž Španělsko utrpělo veliké ztráty a ztratilo v roce 1763 Floridu. Karlovi se také nepodařilo získat zpět Gibraltar.
Během americké války za nezávislost podpořil americké povstalce proti Británii. V roce 1775 nařídil neúspěšnou invazi do Alžíru.
Po jeho smrti v roce 1788 nastoupil na trůn jeho nejstarší syn Karel IV.
Rodina
V roce 1737 uzavřel sňatek s Marií Amálií Saskou (1724–1760), dcerou Fridricha Augusta II., kurfiřta saského a krále polského a litevského velkovévody. Navzdory tomu, že manželství bylo předem dohodnuto bez nich, manželé si rozuměli. Narodilo se jim celkem 13 dětí:
- 1. Marie Isabela (6. 9. 1740 Portici – 2. 11. 1742 Neapol)
- 2. Marie Josefa (20. 1. 1742 Portici – 1. 4. 1742 Neapol)
- 3. Marie Isabela Anna (30. 4. 1743 Neapol – 5. 3. 1749 tamtéž)
- 4. Marie Josefa Carmela (6. 7. 1744 Gaeta – 8. 12. 1801 Madrid), svobodná a bezdětná
- 5. Marie Ludovika Španělská (24. 11. 1745 Portici – 15. 5. 1792 Vídeň)
- ⚭ 1765 Leopold II. (5. 5. 1747 Vídeň – 1. 3. 1792 tamtéž), císař římský, král český, král uherský, markrabě moravský, velkovévoda toskánský od roku 1790 až do své smrti
- 6. Filip Antonín Španělský (13. 7. 1747 Portici – 19. 9. 1777 tamtéž), vévoda z Kalábrie, vyloučen z následnictví z důvodu mentálního postižení, svobodný a bezdětný
- 7. Karel IV. (11. listopadu 1748 Portici – 20. ledna 1819 Řím), španělský král v letech 1788–1808
- ⚭ 1765 Marie Luisa Parmská (9. 12. 1751 Parma – 2. 1. 1819 Řím)
- 8. Marie Tereza (2. 12. 1749 Neapol – 2. 5. 1750 Portici)
- 9. Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský (12. 1. 1751 Neapol – 4. 1. 1825 tamtéž), první král obojí Sicílie od roku 1816 až do své smrti
- ⚭ 1768 Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská (13. 8. 1752 Vídeň – 8. 9. 1814 tamtéž)
- 10. Gabriel Antonín Španělský (12. 5. 1752 Portici – 23. 11. 1788)
- ⚭ 1785 Marie Anna Viktorie Portugalská (15. 12. 1768 Queluz – 2. 11. 1788)
- 11. Marie Anna (3. 7. 1754 Portici – 11. 5. 1755 Neapol)
- 12. Antonín Paskal (31. 12. 1755 Caserta – 20. 4. 1817 El Escorial)
- ⚭ 1795 Marie Amálie Španělská (9. 1. 1779 Madrid – 22. 7. 1798 tamtéž)
- 13. František Xaver (15. 2. 1757 Caserta – 10. 4. 1771 Aranjuez)
Vývod z předků
Odkazy
Literatura
- GRANADOS, Juan. Španělští Bourboni (původním názvem: Breve historia de los Borbones espanoles). 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2012. 264 s. ISBN 978-80-247-4097-3. S. 69–90.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel III. Španělský na Wikimedia Commons
- http://www.thepeerage.com/p10352.htm#i103519
- Biografie Karla III. na stránkách Biblioteca Virtual Miguel Cervantes (virtuální knihovny Miguela Cervantese) (španělsky)
- Portréty Karla III. Archivováno 24. 3. 2012 na Wayback Machine.
Předchůdce: Antonín Parmský |
Parmský vévoda Karel I. 1731–1734 |
Nástupce: Karel VI. |
Předchůdce: Karel VI. |
Sicilský král Karel VI. 1734–1759 |
Nástupce: Ferdinand III. |
Předchůdce: Karel VI. |
Neapolský král Karel VII. 1734–1759 |
Nástupce: Ferdinand IV. |
Předchůdce: Ferdinand VI. |
Španělský král 1759–1788 |
Nástupce: Karel IV. |
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk