A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Eliáš Parmský | |
---|---|
titulární parmský vévoda | |
Úplné jméno | Eliáš Robert Karel Maria |
Narození | 23. července 1880 Biarritz |
Úmrtí | 27. června 1959 Friedberg |
Pohřben | Mönichkirchen |
Manželka | Marie Anna Rakouská |
Potomci | Alžběta Bourbonsko-Parmská Karel Ludvík Bourbonsko-Parmský Marie Františka Bourbonsko-Parmská Robert Hugo Bourbonsko-Parmský František Alfons Bourbonsko-Parmský Johana Isabela Bourbonsko-Parmská Alice Bourbonsko-Parmská Marie Kristýna Bourbonsko-Parmská |
Dynastie | Bourbonsko-parmská dynastie |
Otec | Robert I. Parmský |
Matka | Marie Pia Neapolsko-Sicilská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Eliáš Parmský (Eliáš Robert Karel Maria; 23. července 1880, Biarritz – 27. června 1959, Friedberg) byl hlavou bourbonsko-parmské dynastie a v letech 1950 až 1959 pretendentem zaniklého parmského trůnu. V letech 1907 až 1950 sloužil jako regent nároků svých starších nemohoucích bratrů.
Původ a mládí
Eliáš se narodil v Biarritzu jako nejmladší syn sesazeného parmského vévody Roberta a jeho první manželky Marie Pii Neapolsko-Sicilské (dcera neapolsko-sicilského krále Ferdinanda II.).
Navzdory ztrátě trůnu s jeho otec Robert užíval značného bohatství. Rodina vlastnila zámek ve Schwarzau am Steinfeld u Vídně, vilu Pianore mezi Pietrasantou a Viareggiem v Itálii a velkolepý zámek Chambord ve Francii (až do jeho konfiskace za první světové války).
Manželství a potomci
25. května 1903 se dvaadvacetiletý Eliáš ve Vídni oženil s o dva roky mladší arcivévodkyní Marií Annou, dcerou arcivévody Bedřicha Těšínského a neteří španělské královny Marie Kristýny. Manželé spolu měli osm dětí, z nichž však jen jedno mělo sňatek a potomky:
- Alžběta Bourbonsko-Parmská (17. března 1904 – 13. června 1983), svobodná a bezdětná
- Karel Ludvík Bourbonsko-Parmský (22. září 1905 – 26. září 1912), svobodný a bezdětný
- Marie Františka Bourbonsko-Parmská (5. září 1906 – 20. února 1994), svobodná a bezdětná
- Robert Hugo Bourbonsko-Parmský (7. srpna 1909 – 15. listopadu 1974), svobodný a bezdětný
- František Alfons Bourbonsko-Parmský (14. června 1913 – 29. května 1939), svobodný a bezdětný
- Johana Isabela Bourbonsko-Parmská (8. července 1916 – 1. listopadu 1949), svobodná a bezdětná
- Alice Bourbonsko-Parmská (13. listopadu 1917 – 28. března 2017), ⚭ 1936 Alfons, vévoda z Kalábrie (30. listopadu 1901 – 3. února 1964)
- Marie Kristýna Bourbonsko-Parmská (7. června 1925 – 1. září 2006), svobodná a bezdětná
Regent za své bratry
V roce 1907 zemřel Eliášův otec Robert a jeho vévodské nároky zdědil jeho syn Jindřich, který byl mentálně postižený. O méně než čtyři měsíce později velký maršál rakouského dvora prohlásil Jindřicha a jeho pět sourozenců za právně nezpůsobilé. Eliáš se stal regentem Jindřichových nároků a poručníkem svých sourozenců.
V roce 1907 císař František Josef I. Eliášovi udělil řád zlatého rouna.
V roce 1910 Eliáš dospěl k dohodě se svými nevlastními sourozenci, dětmi svého otce s druhou manželkou, o rozdělení majetku jejich otce. Eliáš měl mít polovinu majetku, aby podpořil svou hodnost jako hlavy rodiny; tato polovina zahrnovala zámek Chambord.
V roce 1915 Chambord byl francouzskou vládou izolován jako cizí majetek, protože byl Eliáš příslušníkem rakousko-uherské armády. Likvidační řízení bylo zahájeno v roce 1919 uplatněním smlouvy Saint-Germain-en-Laye, která spojencům poskytla právo si takový majetek ponechat. Eliášovi nevlastní bratři Sixtus a Xavier povolali Eliáše k soudu, aby získali větší podíl na majetku jejich otce. Tvrdili, že rodinná dohoda z roku 1910 porušuje francouzský zákon, který nařizuje rovné rozdělení mezi sourozenci. V roce 1925 francouzské soudy rozhodly, že Sixtus a Xavier by měli mít větší podíl, ale v roce 1928 byl tento rozsudek v odvolacím řízení zrušen. V roce 1932 kasační soud vyhověl odvolání z důvodu, že mezi sourozenci došlo k platné dohodě o nerovném rozdělení. Tím byla uznána Eliášova práva na zámek Chambord – ale byla zachována válečná konfiskace a Eliáš byl finančně odškodněn 11 miliony franků.
V roce 1939 Jindřich zemřel a novým nárokovatelem Parmy se stal další bratr Josef, který byl však také mentálně postižený. Eliáš tak nadále působil jako regent.
V roce 1950 Josef zemřel a Eliáš se sám stal pretendentem Parmy.
Eliáš zemřel 27. června 1959 ve věku 78 let ve štýrském Friedbergu. On i jeho manželka byli pohřbeni u vesnice Mönichkirchen.
Vývod z předků
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elias, Duke of Parma na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Eliáš Parmský na Wikimedia Commons
TITULÁRNÍ Parmský vévoda | ||
---|---|---|
Předchůdce: Josef |
1950–1959 Eliáš Parmský |
Nástupce: Robert Hugo |
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk