A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Josef Maria Baernreither | |
---|---|
Poslanec Českého zemského sněmu | |
Ve funkci: 1878 – ??? | |
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1883 – 1907 | |
18. ministr obchodu Předlitavska | |
Ve funkci: 7. března 1898 – 4. října 1898 | |
Panovník | František Josef I. |
Předchůdce | Ernest von Koerber |
Nástupce | Josef von Dipauli |
Člen rakouské Panské sněmovny | |
Ve funkci: 1908 – ??? | |
Ministr bez portfeje Předlitavska | |
Ve funkci: 20. prosince 1916 – 22. června 1917 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Ústavní strana (Sjednoc. levice) (Německorak. klub) (Sjednoc. něm. levice) (ústavověrný velkostatek) |
Narození | 12. dubna 1845 Praha Rakouské císařství |
Úmrtí | 19. září 1925 (ve věku 80 let) Teplice Československo |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Alma mater | Karlo-Ferdinandova univ. |
Profese | politik a soudce |
Ocenění | Čestné občanství města České Budějovice |
Commons | Josef Maria Baernreither |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Maria Baernreither, též Joseph Maria Baernreither (12. dubna 1845 Praha – 19. září 1925 Teplice), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský (český) soudce a politik, koncem 19. století ministr obchodu Předlitavska ve vládě Franze Thuna, za první světové války ministr bez portfeje ve vládě Heinricha Clam-Martinice.
Biografie
Vystudoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, kde roku 1871 získal titul doktora práv. Působil jako soudce u pražského obchodního soudu, později u trestního soudu. Od roku 1874 byl soudním adjunktem v Liberci. Následujícího roku působil krátce u zemského soudu v Praze a téhož roku nastoupil na vídeňské ministerstvo spravedlnosti. Od roku 1878 zasedal jako poslanec na Českém zemském sněmu, kam byl zvolen ve velkostatkářské kurii a kde se začlenil do frakce ústavověrného velkostatku.[1][2]
Stal se i poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor). Podle některých zdrojů již v roce 1883[1], podle jiných až ve volbách do Říšské rady roku 1885 (velkostatkářská kurie v Čechách). Mandát ve vídeňském parlamentu obhájil za tuto kurii i ve volbách do Říšské rady roku 1891, volbách do Říšské rady roku 1897 a volbách do Říšské rady roku 1901 a setrval zde do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1907.[3]
Po volbách roku 1885 patřil do klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných proudů německých liberálů.[4] Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německorakouský klub.[5] V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.[6] Ve volbách roku 1891 byl na Říšskou radu zvolen opět za Sjednocenou německou levici.[7] Po volbách roku 1897 se uvádí jako člen klubu ústavověrných velkostatkářů.[8]
Kvůli politické dráze opustil post ministerského úředníka a profesně působil u vídeňského zemského soudu, později se zcela zaměřil na profesionální politickou činnost. V parlamentu se zasloužil o soudní reformu a patřil mezi výrazné osobnosti německé liberální scény.[1][2]
První vrchol jeho politické kariéry nastal koncem 19. století za vlády Franze Thuna, v níž se stal ministrem obchodu. Funkci zastával v období 7. března 1898 – 4. října 1898.[9] Jako ministr spustil přípravy k přijetí nového zákona o cenných papírech.[1] Thunova vláda ovšem netrvala dlouho, Baernreither ji opustil už v říjnu 1898. Na přelomu století vrcholilo česko-německé napětí v Čechách. V letech 1900-1905 se proto věnoval převážně tématům národnostního vyrovnání v Čechách, později se orientoval na ochranu dětí a roku 1907 inicioval konání prvního kongresu na ochranu dětí v Salcburku.[2]
V roce 1908 (podle jiných zdrojů v roce 1907) byl jmenován členem Panské sněmovny. Zde se připojil k frakci ústavověrné levice. Byl členem společné delegace předlitavského a uherského parlamentu a stal se odborníkem na Bosnu a jihoslovanskou otázku, jejíž vyřešení považoval za klíčový problém monarchie.[1][2]
Opětovně se na ministerskou pozici dostal až za první světové války, kdy byl ministrem bez portfeje ve vládě Heinricha Clam-Martinice (od 20. prosince 1916 do 22. června 1917).[10] Jako ministr se snažil rozvíjet sociální péči. Po rozpadu monarchie se stáhl z aktivního politického života.[2]
Zemřel roku 1925 v Teplicích a byl pohřben v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech v Praze[11].
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e Österreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950, B, s. 43. . biographien.ac.at . Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c d e AT-OeStA/HHStA SB NL Baernreither Nachlass Joseph Baernreither, 1845-1925 (Bestand) . archivinformationssystem.at . Dostupné online. (německy)
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
- ↑ Südsteirische Post, 13. 4. 1887, č. 29, s. 3.
- ↑ Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
- ↑ Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.
- ↑ Das Vaterland, 23. 3. 1897, s. 4.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 589.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 591–592.
- ↑ BAERNREITHER Josef Maria 12.4.1845-19.9.1925 – Personal. biography.hiu.cas.cz . . Dostupné online.
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Maria Baernreither
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Maria Baernreither na Wikimedia Commons
- Josef Maria Baernreither v Biografickém slovníku českých zemí
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk