A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Albert Schäffle | |
---|---|
5. ministr obchodu Předlitavska | |
Ve funkci: 5. února 1871 – 26. října 1871 | |
Panovník | František Josef I. |
Předchůdce | Sisinio de Pretis (správce) |
Nástupce | Otto von Wiedenfeld (správce) |
Ministr zemědělství Předlitavska | |
Ve funkci: 5. února 1871 – 26. října 1871 | |
Předchůdce | Alexander von Petrino |
Nástupce | Ludwig von Possinger |
Poslanec Württemberského sněmu | |
Ve funkci: 1861 – 1865 | |
Narození | 24. února 1831 Nürtingen Württembersko |
Úmrtí | 25. prosince 1903 Stuttgart Německá říše |
Alma mater | Univerzita Tübingen |
Profese | ekonom, pedagog, spisovatel, sociolog, vysokoškolský učitel, novinář a politik |
Ocenění | Čestné občanství města Chrudimi (1871) |
Commons | Albert Schäffle |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Albert Schäffle, plným jménem Albert Eberhard Friedrich Schäffle (24. února 1831 Nürtingen – 25. prosince 1903 Stuttgart), byl německý národohospodář původem z Württemberska, v roce 1871 krátce i rakousko-uherský, respektive předlitavský politik – ministr obchodu a ministr zemědělství Předlitavska a jeden z hlavní propagátorů dojednání takzvaných fundamentálních článků jako pokusu o česko-rakouské vyrovnání.
Biografie
Původně měl být protestantským duchovním a vystudoval evangelický seminář Schöntal. Pak pokračoval v teologických studiích na Evangelisches Stift Tübingen, ale pro účast v revolučním hnutí roku 1848 byl následujícího roku ze studií vyloučen. Působil pak jako soukromý učitel v Tübingenu a v období let 1850–1860 pracoval coby novinář v listu Schwäbischer Merkur. Studoval mezitím státovědu na Univerzitě v Tübingenu, kde roku 1856 získal titul doktora ekonomie a kde od roku 1860 sám vyučoval národohospodářství. Byl aktivní i politiky v letech 1861–1865 byl poslancem Württemberského sněmu. Od roku 1868 vyučoval státovědu na Vídeňské univerzitě.[1]
5. února 1871 se stal ministrem obchodu Předlitavska ve vládě Karla von Hohenwarta. Kromě toho v ní obsadil i post ministra zemědělství coby provizorní správce rezortu. Ve vládě setrval do 26. října 1871.[2] Jako ministr obchodu navrhoval program zestátněný některých významných železničních tratí a doporučoval spustit síť poštovních spořitelen. Tyto myšlenky byly později realizovány.[1]
Jeho hlavní rolí ve vládě ale byl pokus o státoprávní reformu Předlitavska. Schäffle po svém příchodu na Vídeňskou univerzitu zjistil, že Rakousko, ač navenek vnímané jako etnicky německý stát, je ve skutečnosti daleko složitějším souborem národností a národů. Sám přiznal, že se dříve domníval, že Čechy jsou poněmčeny a teprve později zjistil, že „lid se neponěmčil a stačila pouhá dvě desetiletí, aby všechno české obyvatelstvo kulturně a politicky znovu splynulo v národním vědomí nejhouževnatějšího rázu.“ Jako vysokoškolský pedagog měl navíc možnost spolupracovat se špičkovými akademiky českého původu jako Karel Habětínek (i on se stal členem Hohenwartovy vlády), díky čemuž ztratil předsudky vůči kulturní zaostalosti neněmeckých národností. V Hohenwartově kabinetu byl klíčovým vyjednavačem takzvaných fundamentálních článků, které byly zamýšleny jako pokus o česko-rakouské vyrovnání pomocí poskytnutí jisté autonomie českým zemím a uznání jejich státoprávní výlučnosti. Jednání s českými politiky (Jindřich Jaroslav Clam-Martinic a František Ladislav Rieger) zahájil již v únoru 1871 a do srpna se mu podařilo dosáhnout široké dohody.[3][1][4]
Ještě počátkem září 1871 byl Schäffle optimistický ohledně implementace fundamentálních článků. Odjel dokonce na dovolenou. Jenže v následujících měsících byly fundamentální články vlivem ostré opozice zejména z řad německorakouských liberálů odmítnuty.[5] Po následném pádu vlády Schäffle odešel z rakouské politiky a působil pak převážně v Německu. V letech 1881–1882 se krátce podílel na přípravě sociálního zákonodárství kancléře Otto von Bismarcka, ale jinak se výlučně zabýval akademickou drahou. Patřil ke kritikům hospodářského liberalismu a stoupencům myšlenek Ferdinanda Lassalla. Podporoval rozšiřování volebního práva a byl stoupencem ekonomického i politického federalismu.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 10. Wien: , 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Schaeffle, Albert Eberhard Friedrich (1831-1903), Nationalökonom, s. 24–25. (německy)
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 587.
- ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 248–251.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 309.
- ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 254–255.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Albert Schäffle na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk