A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Josef Houda | |
---|---|
Narození | 26. ledna 1932 Ročov |
Úmrtí | 20. prosince 2015 (ve věku 83 let) Louny |
Povolání | botanik, mykolog, ochránce životního prostředí, učitel na základní škole a ředitel školy |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Josef Houda (26. ledna 1932 – 20. prosince 2015) byl pedagog, botanik a mykolog, znalec přírody Lounska s rozsáhlou publikační činností.[1]
Život
Mládí a cesta ke studiu přírody
Narodil se do rodiny kováře z Ročova. Absolvoval ročovskou měšťanskou školu a obchodní akademii v Lounech. Po maturitě dostal místo účetního nákupů na ředitelství Severočeských mlýnů v Litoměřicích a ačkoliv svou práci dělal velmi dobře, nebavila ho přílišná zaměřenost na čísla. Požádal tak doporučení ke studiím a získal ho. Na pedagogickou fakultu v Praze nebyl přijat, ale bylo mu nabídnuto místo na fakultě v Českých Budějovicích, kde začal studovat učitelství přírodopisu, zeměpisu a chemie. Při škole se účastnil přírodovědeckých expedicí na Slovensko a dále prohluboval svůj zájem o přírodu, který objevil už na střední škole. Po absolvování studia v roce 1957 dostal umístěnkou místo učitele v Lounech na místní jedenáctiletce a po odcházejícím profesorovi Novákovi převzal také post okresního konzervátora, jehož určením byla ochrana přírody. Tuto funkci zastával až do 90. let. V rámci toho byl v kontaktu s krajským střediskem ochrany přírody v Ústí nad Labem, ale táhlo ho to spíše k Praze. Vytvořil si v ní botanické kontakty v redakci Státní ochrany přírody, kde pracovaly jen uznávané kapacity, čímž se začal přibližovat ke své pozdější publikační činnosti.[2]
Publikační činnost
Do Prahy odesílal svoje nálezy květeny z Džbánska a když v okolí Loun našel diviznu fialovou, o které se mělo za to, že normálně roste až na Oblíku, začal problematiku studovat a vznikla z toho jeho první publikace Květena Lounska, která mu vyšla v roce 1966. Následovalo zmapování květeny Českého středohoří a potom mu v roce 1969 vyšla kniha Džbán – ochranářská studie. Ta bezprostředně zapříčinila soustředění ochranářů na tuto oblast, které vyvrcholilo vyhlášením přírodního parku Džbán v polovině 90. let. Po tomto titulu se nechal inspirovat knihou Květena Oblíku: Oblík – perla stepní květeny v Čechách Dr. Martinovského z Chožova, která ho nadchla, a sepsal botanický průzkum Srdova a Brníku.[2]
V letech 1964 až 1971 učil v Cítolibech a v Lenešicích, kde se setkal s pro něj dosud neznámým fenoménem – s lužními lesy. Prošel Ohři od Žatce až do Libochovic a popsal květenu zdejších lužních lesů. Pro jejich velký význam byl na Litoměřicku vyhlášen přírodní park Dolní Poohří a Houda měl za to, že by si tento park zasloužil rozšíření také na Lounsko, protože tam podél Ohře rostou ladoňky, dymnivky a další rostliny. V roce 1976 spolupracoval na publikaci o krásnodvorském zámku, pro jejíž autora Bořivoje Lůžka zpracoval podrobnou zprávu o květeně v zámeckém parku. V roce 1986 sepsal knihu Úlovičtí školkaři, ovocnáři, šlechtitelé a pomologové o rodině ovocnářů z Klášterského údolí.[2]
Objevení mykologie
V šedesátých letech 20. století, když se náhodou otrávil hřibem satanem, byl udiven, že se o něm neví více. Začal se o problém zajímat a od té doby psal také o houbách. S Herbertem Tichým napsal knihu Velký vrch u Vršovic – chráněná mykologická lokalita. Zjistil, že tento kopec je novou, dosud neznámou lokalitou z několika málo s určitým společenstvím hub včetně satana a napsal o tom článek, který mu překvapený šéfredaktor časopisu Živa okamžitě otiskl. Na to se mu ozvala Varšavská univerzita a požadovala od něj řezy houby. S velkým zájmem o satana, který v Holandsku neroste, se ozval také tamní institut Centraalbureau Voor Schimmelcultures Baarn and Delft a kontakt udržoval také s pittsburskou botanickou univerzitní knihovnou Hunt Botanical Library.[2]
Jako mykolog publikoval mnoho článků se svými objevy v časopisu Živa a v Mykologickém sborníku. Mezi jiným objevil jako první dvojče ve vajíčku hadovky smrduté nebo pavučinec fialový na Podlesí. Později publikoval na výstavě v Praze nález hřibu purpurového v Selmicích, z čehož byla senzace. S objevy ale pokračoval i na poli botaniky a například pro knihu Karanténní plevely Československa Dr. Hejného objevil na Lounsku dva zajímavé plevely – rulevník povolžský zavlečený do Čech s pšenicí a včelník douškokvětý.[2]
Vztah k regionu
Vydal také několik publikací pro kantory, například Pokusné pěstování tropických rostlin, s Herbertem Tichým v 70. a 80. letech také o lenešickém rybníku o obojživelnících nebo racích Lounska atd. Část své práce stvořil také díky školním výletům se svými třídami. Velkou oporou a dobrým spolupracovníkem mu byla jeho manželka. Věnoval se také ochraně přírody a i díky jeho neúnavné práci se podařilo zastavit některé projekty devastace přírody na Lounsku. Miloval celé lounské Podlesí, ale také Lounsko, u kterého si cenil třech zcela odlišných biotopů, čímž bylo unikátní. Severní Lounsko představují skalní stepi, okolí Ohře luhy a jižní Lounsko Džbánsko.[2]
Zemřel 20. prosince 2015 ve věku 83 let.[1]
Ocenění
Josef Houda obdržel 24. dubna 2006 titul čestný občan města Loun.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ a b PLACHÝ, Zdeněk; ŽELINSKÝ, Libor. Zemřel významný botanik a publicista Josef Houda. Žatecký a lounský deník . 2015-12-30 . Dostupné online.
- ↑ a b c d e f HERTL, David. Josef Houda sedmdesátiletý. Svobodný hlas. 7. únor 2002, roč. 12, čís. 6, s. 4. Dostupné online.
- ↑ Lounské osobnosti . Infocentrum Louny . Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Houda
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk