A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Johan Svendsen | |
---|---|
Narození | 30. září 1840 Oslo |
Úmrtí | 14. června 1911 (ve věku 70 let) Kodaň |
Místo pohřbení | hřbitov Vår Frelsers |
Alma mater | Vysoká škola hudební a divadelní v Lipsku |
Povolání | dirigent, hudební skladatel, akademický hudebník, muzikolog a houslista |
Děti | Eyvind Johan-Svendsen |
Příbuzní | Elise Svendsen (sourozenec) |
Významná díla | To mannskorsanger |
Ocenění | Litteris et Artibus (1871) rytíř Řádu svatého Olafa (1881) komandér Řádu Dannebrog (1892) Medal of Merit in Gold (1908) |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Johan Severin Svendsen (30. září 1840 – 14. červen 1911) byl norský skladatel, dirigent a houslista.
Život
Johan Severin Svendsen se narodil v Oslu, většinu života strávil v Kodani. Jeho otec byl učitelem hudby, Johan se v dětství učil hrát na housle a na klarinet. Po dokončení školy se živil jako hráč v orchestru. Svá studia dokončil v Lipsku v roce 1867, kdy získal první cenu za skladbu. Jeho prvním publikovaným dílem byl smyčcový kvartet a moll opus 1 (1865). Poté dirigoval v Paříži (1868-70) a Lipsku (1870-72), následně jako dirigent cestoval po Americe, Německu, Itálii, Anglii a Francii. V roce 1871 se v New Yorku oženil.
Od roku 1883 byl hlavním dirigentem orchestru královského divadla v Kodani, kde žil až do své smrti. V roce 1884 se se svou ženou rozešli, ona dále žila v Paříži. Jejich vztah byl velmi komplikovaný, zejména poté, co v roce 1883 v hněvu spálila jedinou kopii Svendsenovy třetí symfonie. V roce 1901 se rozvedli, několik dní potom si ale vzal Juliettu Haaseovou, s níž žil celý život a měl s ní tři děti, jedním z nich byl slavný herec Eyvind Johan Svendsen. Mimoto měl ještě jednoho nemanželského syna z doby studií.
Za svého života byl v Dánsku a Norsku velmi úspěšný jako dirigent i jako skladatel, přesto ale nedosáhl mezinárodního úspěchu a jeho skladby se nikdy nestaly součástí mezinárodního repertoáru klasické hudby. Psal převážně orchestrání skladby, byl proslulý pro své umění orchestrace a harmonie. Nejslavnějším Svendsenovým dílem je romance pro housle a orchestr opus 26 z roku 1881. K dalším jeho významným dílům řada čtyř tzv. norských rapsódií (1867 – 1877, opusy 17, 19, 21, 22), tři symfonie (jedna se nedochovala) a mnoho programních skladeb, symfonických básní a převážně houslových koncertů. Za studií psal také komorní skladby, které sice byly velmi ceněny a byl díky nim pokládán za velmi talentovaného studenta, v kontextu jeho díla ale nemají velký význam. V pozdějším životě nepsal komorní hudbu vůbec.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johan Svendsen na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Johan Svendsen na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk