A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Komorní hudba je klasická hudba určená pro menší počet hudebních nástrojů (nejčastěji 2 až 9). Už její název napovídá, že je vhodná pro hru v menších prostorách. Charakteristická je pro ni také určitá intimita. Ačkoliv se na první pohled může zdát, že je posluchačsky méně atraktivní než hudba orchestrální, má mnoho příznivců právě díky intimitě hudebního zážitku a bezprostřednějšího kontaktu posluchačů a interpretů. Další pozitivum spočívá v tom, že je dostupná pro hru v domácnostech, ve školách a v amatérských hudebních seskupeních. Počet děl komorní hudby je obrovský a zahrnuje díla různé kvality, od bezcenných salónních skladeb až po mistrovská díla patřící do zlatého fondu světové hudby.
Historie
Počátky komorní hudby sahají už do renesance, do doby, kdy se na šlechtických dvorech rozšířil zájem o pěstování hudby. Seskupení různého složení tvořili hudebníci najatí šlechtici pro své potěšení. Tento trend pokračoval až do klasicismu. Díla komorní hudby byla často psána jen pro zábavu domácích a neměla velkou hodnotu. V období klasicismu však vzniklo i mnoho kvalitních skladeb, mezi kterými vynikají hlavně Beethovenovy smyčcové kvartety. V období romantismu si díla komorní hudby našla cestu z panských sídel i do koncertních sálů. Navzdory tomu si komorní díla zachovala nadále nálepku povrchní hudby, takže někteří skladatelé nenapsali žádné dílo tohoto druhu (Richard Strauss, Gustav Mahler). V dvacátém století došlo ke hledání nových východisek a byly zkomponovány různorodé skladby pro soubory rozličného složení. Revolučním dílem byl Pierrot lunaire Arnolda Schönberga. Mezi nejvýznamnější opusy jsou řazeny smyčcové kvartety Bély Bartóka, které jsou považovány za důstojné nástupce Beethovenových mistrovských kvartetů.
Typy komorních souborů
V průběhu vývoje hudby vznikala různá komorní seskupení, přičemž některá z nich byla z různých důvodů skladateli nebo posluchači upřednostňována. Vznikla tak komorní tělesa ustáleného složení, jako například klavírní trio a smyčcové kvarteto. Fantazii skladatelů nejsou fakticky kladeny žádné překážky, takže je možné zkomponovat dílo pro soubor libovolného složení. Toto bylo výrazně prokázáno zejména v průběhu 20. století.
Duo
Soubor je tvořen dvěma hudebními nástroji, případně nástrojem a zpěvákem. Téměř ve všech případech je jedním z nástrojů doprovodný klavír doplněný o zpěv nebo melodický hudební nástroj, nejčastěji smyčcový nebo dřevěný dechový nástroj. Existují však i skladby pro dva klavíry. Díla pro dva jednohlasé nástroje s absencí klavíru jsou kvůli omezeným harmonickým možnostem méně častá. Pro dua bývají nejčastěji určeny písně a sonáty.
Trio
Tvoří je tři nástroje, ze kterých je jeden téměř vždy klavír. Trio může mít rozmanité složení, některá seskupení jsou však užívána častěji. Patří sem:
- klavírní trio – housle, violoncello a klavír
- smyčcové trio – housle, viola a violoncello
- klarinetové trio – klarinet, viola nebo violoncello a klavír
- hornové trio – lesní roh, housle a klavír
Kvarteto
Kombinace čtyř nástrojů již umožňuje bohatší práci s harmonií a kontrapunktem i bez přítomnosti klavíru. Patří sem:
- smyčcové kvarteto – 2 housle, viola a violoncello
- klavírní kvarteto – housle, viola, violoncello a klavír
Smyčcové kvarteto je nejvýznamnějším tělesem komorní hudby a byla pro ně napsána stěžejní díla repertoáru.
Kvinteto
Patří sem soubory složené z pěti hráčů:
- klavírní kvinteto – více možností:
- smyčcové kvinteto – 2 housle, 2 violy a violoncello
- dechové kvinteto – flétna, hoboj, lesní roh, klarinet a fagot
Další soubory
Tato hudební tělesa mohou mít rozličné obsazení, přizpůsobující se konkrétní interpretované skladbě. Podle počtu hráčů se nazývají:
- sexteto – 6 hráčů
- septeto – 7 hráčů
- okteto – 8 hráčů
- noneto – 9 hráčů
- dechová harmonie – soubor dřevěných nebo žesťových dechových nástrojů, různý počet hráčů a různé složení
Komorní orchestr
Komorní hudbu mohou hrát i větší komorní orchestry, jedná se fakticky o přechod mezi komorní a orchestrální hudbou, počet členů velkého komorního orchestru bývá různý, v krajním případě může dosahovat až 35 hráčů.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Komorná hudba na slovenské Wikipedii.
Související články
- Seznam smyčcových kvartet
- Pražský komorní orchestr (bez dirigenta)
- České noneto
- Operní orchestr
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu komorní hudba na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk