A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jiří Kout | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 26. prosince 1937 (86 let) Nové Dvory Československo |
Žánry | klasická hudba |
Povolání | dirigent |
Ocenění | medaile Za zásluhy III. stupeň (2007) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jiří Kout (* 26. prosince 1937[1] Nové Dvory) je český dirigent.
Stručný životopis
Po studiích na pražské AMU u Bohumíra Lišky, svoji hudební kariéru zahájil v roce 1964 v Divadle Josefa Kajetána Tyla v Plzni jako korepetitor a později i jako dirigent.
V roce 1969 pak z tohoto místa v plzeňském divadle musel odejít, protože veřejně nesouhlasil s násilnou invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. V dirigování pak pokračoval až o několil let později v roce 1972 v pražském Národním divadle, kdy zaskočil za nemocného dirigenta. V roce 1978, po hostování v opeře v Düsseldorfu zůstal v Západním Německu, a do Československa se již nevrátil. Od roku 1985 působil jako ředitel opery v Saarbrückenu, kde se kromě operní tvorby věnoval i hudbě symfonické.
V roce 1990 se stal šéfdirigentem Německé opery v Berlíně, od roku 1993 pak také hudebním ředitelem v Lipské opeře. V roce 1998 pak působil jako šéfdirigent symfonického orchestru v St. Gallenu. Od roku 2006 působil jako šéfdirigent Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK.
V dubnu 2013 uvolnil ze zdravotních důvodů místo šéfdirigenta a přijal funkci čestného šéfdirigenta Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK.
Jeho manželkou byla Květa Hanková (14. prosince 1929 – 15. května 2018).
Dílo
Proslul zejména jakožto vynikající interpret děl Richarda Wagnera, Johanna Strausse a Leoše Janáčka, vystupoval v předních světových operní domech jako jsou Metropolitní opera v New Yorku, Deutsche Oper v Berlíně, Vídeňská státní opera, Pařížská opera, londýnská Královská opera Covent Garden nebo milánská La Scala.
Po Sametové revoluci začal v Československu opět dirigovat v roce 1992, kdy s Českou filharmonií provedl Brucknerovu 8. symfonii. Později dirigoval i v pražském Národním divadle, kde koncertantně provedl Straussovu operu Elektra, s Evou Marton v hlavní roli, a následně scénicky provedl Straussova Růžového kavalíra, Wagnerovu operu Tristan a Isolda, Verdiho Requiem i Janáčkovu Její pastorkyňu.
Spolupracoval i s Českou filharmonií, v roce 2004 pak také se Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK dirigoval cyklus symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany na úvodním zahajovacím koncertu hudebního festivalu Pražské jaro.
Metropolitní opera
Dne 27. února 1991 dirigoval poprvé v MET Straussovu operu Růžový kavalír.[2] Stejnou operu zde řídil i v roce 2000 (20. listopadu - 14. prosince).[3][4]
Ocenění a vyznamenání
- 1965 - Vítězství v mezinárodní dirigentské soutěži ve francouzském Besançonu
- 2007 - Cena ministerstva kultury ČR za přínos v oblasti hudby
- 2007 - Medaile za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění (udělena 28. října 2007)
- 2016 - Stříbrná medaile hlavního města Prahy (1. březen 2016. Staroměstská radnice, cenu předala primátorka Adriana Krnáčová).
Reference
- ↑ http://svk7.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-p0109106-Kout-Jiri-1937/
- ↑ Metropolitan Opera : Der Rosenkavalier. Opera News. 1. březen 1991, s. 26–27. Dostupné online. ISSN 0030-3607. (anglicky) Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ Metropolitan Opera : Der Rosenkavalier. Opera News. Prosinec 2000, s. 54–57. Dostupné online. ISSN 0030-3607. (anglicky) Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ The MetOpera Database . New York: Metropolitní opera . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (anglicky)
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Kout
- https://operaplus.cz/pres-prekazky-ke-hvezdam-dirigent-jiri-kout-slavi-osmdesatiny/
- http://www.operaplus.cz/2010/04/dirigent-jiri-kout-o-sve-nemoci-fok-i.html[nedostupný zdroj
- https://web.archive.org/web/20110127155054/http://www.fok.cz/hostujici/jiri-kout.html
- http://www.muzikus.cz/klasicka-hudba-jazz-clanky/Jiri-Kout-Vlast-zustane-vlasti~24~kveten~2004/
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk