A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jaroslav Budínský | |
---|---|
JUDr. Jaroslav Budínský | |
Poslanec Moravského zemského sněmu | |
Ve funkci: 1906 – 1918 | |
Poslanec Revolučního nár. shromáždění | |
Ve funkci: 1918 – 1920 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Lid. str. pokroková Česká státopráv. dem. Čs. národní demokracie |
Narození | 17. září 1865 Chotoměřice Rakouské císařství |
Úmrtí | 12. května 1939 (ve věku 73 let) Brno Protektorát Čechy a Morava |
Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
Choť | Josefa Sedláčková |
Děti | Jaroslava, Milada, Marie |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Profese | advokát, politik, překladatel a publicista |
Commons | Jaroslav Budínský |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jaroslav Budínský (17. září 1865 Chotoměřice[1] – 12. května 1939 Brno) byl český a československý politik, člen Lidové strany pokrokové (moravská odnož mladočeské strany) a poslanec Moravského zemského sněmu, po vzniku ČSR poslanec Revolučního národního shromáždění za Českou státoprávní demokracii, respektive za z ní vzniklou Československou národní demokracii.
Právnická kariéra
Narodil se v Chotoměřicích v rodině mlynáře Františka Budínského a jeho ženy Kateřiny, roz. Kábové. Studoval na gymnáziu v Německém Brodě, maturitu složil v roce 1884, a Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kde také získal v roce 1897 titul doktora práv. Od 90. let 19. století působil jako právník v Brně a v Olomouci. Působil také jako praktikant u Krajského soudu v Olomouci, Zemského soudu v Praze a Krajského soudu v Táboře. V letech 1898–1901 pracoval v advokátní kanceláři zemského poslance Josefa Koudely. V roce 1898 složil advokátní zkoušku. Proslul obhajobou chudých klientů a žalobami na brněnskou radnici vedenou Němci z důvodu jejího přístupu k českému školství.[2]
Angažoval se také v otázce českého školství, v letech 1907–1911 byl předsedou Matice školské v Brně.[3] Byl také předsedou Sokola v Králově Poli.[2]
Politická kariéra za Rakouska-Uherska
Do politiky vstoupil koncem 19. století jako součást hnutí Mladá Morava, tvořeného pokrokovými studenty, majícími blízko k mladočechům. Vzešel z okruhu sdružení Politický spolek pro severní Moravu. V roce 1911 patřil do mladší generace Lidové strany pokrokové na Moravě. Během tehdejšího pnutí ve straně souvisejícího s tlakem mladočechů z Čech na větší integraci a programové sblížení byl nakloněn tomuto tlaku vyhovět, ale nakonec byl přesvědčen Adolfem Stránským, aby zůstal loajální vůči stávajícímu brněnskému vedení strany a nepodpořil uvažovanou výstavbu zcela nové mladočeské strany na Moravě. Patřil do okruhu brněnských Lidových novin a ve straně reprezentoval skupinu, která byla nacionálně radikálnější a více nakloněná kooperaci s mladočeskými politiky z Čech.[4]
V moravských zemských volbách 1906 byl zvolen poslancem Moravského zemského sněmu za českou kurii měst, obvod Brno, III. a IV. okres. Při zemských volbách 1913 změnil volební obvod a byl nyní zvolen za českou kurii měst, obvod Moravské Budějovice, Třešť, Telč, Dačice, Slavonice, Jemnice a Jaroměřice nad Rokytnou.[2] V prvním období byl členem školského a zdravotního výboru a během dvou zasedání místopředsedou živnostenského výboru, byl členem zemské školní rady a stálého vyrovnávacího výboru. Ve sněmu se vyslovoval pro podporu školství a živnostníků. Díky podpoře živností se stal čestným členem Zemské jednoty živnostenských společenstev, Okresních jednot a Odborových svazů na Moravě. Ve druhém volebním období se stal přísedícím Moravského zemského výboru, kde byl pro ozdravení zemských financí. Jinak nebyl členem žádného výboru.[3]
Politická kariéra za Československa
Kontakty s českými mladočechy udržoval i za první světové války, kdy byl členem domácího odboje (Maffie). V létě roku 1917 byl vyslán do Národního výboru a roku 1918 se podílel na vytvoření České státoprávní demokracie, v jejímž pražském vedení zasedl jako jeden ze čtyř místopředsedů. Udržel si své místo i v Národním výboru po jeho personální rekonstrukci onoho roku.[4]
V letech 1918-1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění.[5] V tomto zákonodárném sboru zasedal za Českou státoprávní demokracii, později přetvořenou v národní demokracii.[6] Ve shromáždění se zasloužil o vznik brněnské univerzity a dalších školských institucí ve městě. V parlamentu se rozešel s vedením strany, a tak v roce 1921 opustil i celou národní demokracii. Pak ještě působil v moravském zemském výboru a ve školské radě.[3]
Po odchodu z parlamentu se stal předsedou správní rady Moravsko-slezské banky a v roce 1925 byl spolu s dalšími představiteli banky obžalován ze zavinění jejího pádu kvůli lehkomyslnému poskytování úvěrů, neuváženým obchodům a falšování obchodních knih. Je autorem vzpomínkové knihy Morava za války. Ze vzpomínek na domácí odboj.[2]
Osobní život
V roce 1899 se oženil s Josefou Sedláčkovou, s níž měl 3 dcery – Jaroslavu (nar. 1899), Miladu (nar. 1901) a Marii (nar. 1903).[2] Zemřel na srdeční slabost v nemocnici Milosrdných bratří v Brně v roce 1939.[3] Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně. [7]
Odkazy
Reference
- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených v Chotoměřicích (1858-1875) , sign. 6015, ukn 2372, str.103. Dostupné online.
- ↑ a b c d e MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 123–125.
- ↑ a b c d KÜHTREIBEROVÁ, Lenka. Zemští poslanci za okres Jemnice v letech 1861 - 1914. Brno, 2008 . Diplomová práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Jiří Malíř. s. 42–45. Dostupné online.
- ↑ a b kol. aut.: Politické strany, 1861–1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 180, 182–185, 343–344, 593.
- ↑ Jaroslav Budínský . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online.
- ↑ Jaroslav Budínský . encyklopedie.brna.cz . Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Budínský na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Budínský
- Jaroslav Budínský v Encyklopedii dějin města Brna
- Jaroslav Budínský v Revolučním národním shromáždění roku 1919
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk