A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jaromír Ptáček | |
---|---|
Narození | 17. prosince 1925 Sněžné |
Úmrtí | 23. prosince 2003 (ve věku 78 let) Praha |
Alma mater | Filozofická fakulta Masarykovy univerzity |
Povolání | herec, spisovatel, dramatik a rozhlasový dramaturg |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jaromír Ptáček (17. prosince 1925 v Německém na Moravě (dnes Sněžné) – 23. prosince 2003) byl český dramatik, dramaturg, grafik a herec.
Život
Narodil v rodině podnikatele Josefa Ptáčka. Na pozim 1945 nastoupil do nakladatelství Melantrich jako knižní grafik. Onemocněl však tuberkulózou a v následujících letech prodělal mnoho hospitalizací v plicních léčebnách. V letech 1945–1952 studoval nejprve v Praze Filosofické fakultě UK a potom v Brně na Filosofické fakultě MU divadelní vědu a estetiku, absolvoval prací věnovanou české divadelní avantgardě.
V roce 1952 nastoupil jako dramaturg do Československého rozhlasu. Byl členem skupiny umělců, která od 2. poloviny 50. let usilovala o vzkříšení české rozhlasové hry (potlačené v předchozích letech pod vlivem sovětské marxistické estetiky). Toto úsilí vyústilo v úspěšnou vlnu původní rozhlasové tvorby. Nejprve v dramatizacích cizích látek a později ve vlastní dramatické tvorbě naplňoval vizi rozhlasové hry jako myšlenkově závažného, nepopisného a formálně experimentujícího díla. Tematicky se soustředil na existenciální situaci jednotlivce v prostředí totalitního státu. V dramatické tvorbě se inspiroval mj. německou rozhlasovou školou, moderní západní literaturou, hudbou a v neposlední řadě i výtvarným uměním. Řada českých inscenací jeho her musela být později smazána.
V 2. polovině 50. let spolupracoval jako dramaturg s Realistickým divadlem Zdeňka Nejedlého v Praze. V letech 1959–1961 byl zaměstnán v Československém státním filmu, spolutvořil dramaturgickou skupinu Brož – Ptáček. Poté se do rozhlasu vrátil a v roce 1962 vedl dramaturgii rozhlasových her.
Ptáčkovy rozhlasové hry uspěly v zahraničí. V polském překladu je uvádělo Polskie radio Warszawa, německy DeutschlandRadio Berlin, Norddeutscher Rundfunk Hamburg a Westdeutscher Rundfunk (WDR) v Kolíně nad Rýnem. Ve WDR získal Ptáček stabilní pozici, v rozmezí let 1966–1989 zde v překladu Heinricha Kunstmanna zaznělo 11 jeho her.
V roce 1969 vystoupil z KSČ, jejímž členem byl od jara 1945. Zkraje 70. let se nechal hospitalizovat v plicním sanatoriu, kde přežil období politických čistek v Československém rozhlase. V roce 1975 přešel do oddělení dramatických seriálů, kde začal vznikat seriál Jak se máte, Vondrovi? Poskytoval zde práci zakázaným autorům, kteří uváděli své hry pod cizími jmény. V letech 1977–1981 a 1983–1985 probíhaly soudní spory mezi Československým rozhlasem a Jaromírem Ptáčkem o svébytnost a samostatnost textů, zakládající nárok na honorář, nebo o jejich dodání či nedodání. V obou případech Ptáček vyhrál. Když v roce 1985 dovršil důchodový věk, nebylo mu v rozporu s obvyklou praxí umožněno v rozhlase setrvat, a dál proto psal pod smyšlenými jmény.
Do rozhlasu se jako dramaturg oficiálně vrátil až v roce 1990 na výzvu Václava Daňka, který v té době zakládal redakci literárního experimentu a elektroakustické hudby Audio studio. Ptáček zde působil nejen jako dramaturg, ale pod hlavičkou Audio studia uváděl i svoje vlastní rozhlasové hry. Po zániku redakce v roce 1994 přestal psát.
V roce 2005 vydala nakladatelství Větrné mlýny a Divadelní ústav sborník 13 jeho nejvýznamnějších her Nepromlčené případy Jaromíra Ptáčka (editorsky připravil Vilém Faltýnek).
Dílo
Rozhlasové hry (výběr)
- 1962 Pět nemístných historií
- 1962 Případ
- 1963 Dívej se k černému nebi
- 1963 Před prahem ticha
- 1964 Kladení do hrobu
- 1964 Šnek na visuté hrazdě
- 1967 A kdo by chtěl opustit město babylónské…
- 1965 Jistý den daleké minulosti
- 1965 Pláč pro pana Jeremiáše
- 1968 Můj bratr Job
- 1969 Chodba mé smrti
- 1968 I kdybychom se odmlčeli
- 1969 Konec dětí
- 1971 Případ obrýlené panny
- 1971 Muži směrem k pólu (cyklus her Franklin, Barents, Peary – Cook, Nobile)
- 1972 Dlouhá cesta domů
- 1973 Pravděpodobná zpráva o posledním rozhovoru
- 1974 Pravděpodobná zpráva o konci země
- 1974 Bellevue
- 1975 Tři věty pro naději a trubku
- 1986 Faethón
- 1986 Tmavomodrý svět
- 1987 Paříž hoří
- 1990 Téma číslo jedna
- 1991 Co se stalo, nemůže se odestát
- 1991 Muzikanti noci
- 1992 Rampa
- 1992 (bez názvu)
- 1993 Titanik
- 1994 Slečny pro všední den, 1994
- 1994 Čekání na Evropu
- 1994 Nesny
Divadelní hry
- 1969 Konec dětí
- 1989 Muzikanti noci
Rozhlasové dramatizace (výběr)
- 1960 Kazmar – šaty – Jafeta (1. část dramatizace podle románové trilogie Marie Pujmanové)
- 1960 Cesta Ondřeje Urbana (2. část dramatizace podle románové trilogie Marie Pujmanové)
- 1964 Veliká nemoc (1. část dramatizace na motivy několika sovětských autorů)
- 1964 Dlouhá cesta (2. část dramatizace na motivy několika sovětských autorů)
- 1964 Modravá mlha (3. část dramatizace na motivy několika sovětských autorů)
- 1964 William Shakespeare: Richard III., rozhlasová adaptace, překlad: Zdeněk Urbánek, rozhlasová úprava a režie: Josef Červinka, dramaturgie: Jaromír Ptáček, hudba: Marek Kopele. Hrají: král Richard III. (Jiří Adamíra), král Edvard IV. (Miloš Nedbal), vévoda z Clarence (Otakar Brousek), královna Alžběta (Vlasta Chramostová), lady Anna (Jaroslava Adamová), vévodkyně z Yorku (Leopolda Dostalová), vévoda z Richmondu (Luděk Munzar), vévoda z Buckinghamu (Čestmír Řanda), lord Stanley (Josef Větrovec), lord Hastings (Jaromír Spal), hrabě Rivers (Oldřich Janovský), Catesby (Bohumil Křížek), Radcliff (Bohumil Švarc), Brakenburry (Jiří Suk), londýnský starosta (Ladislav Kulhánek), měšťan a písař (Josef Patočka), vypravěč (Josef Červinka) a další.[1]
- 1970 Zpráva o lásce a bloudění donského kozáka Grigorije Melechova (na motivy románu Michaila Šolochova Tichý Don)
Herecké role
- 1969 televizní film Die Säcke, Schrank und Schirm, režie Dieter Mahlow
Výtvarné dílo
Grafiky ze 70. a 80. let byly v květnu 2006 vystaveny v prostorách Divadelního ústavu v Praze, výstavu kurátorsky připravila Věra Ptáčková.
Reference
- ↑ William Shakespeare: Richard III. . Čerský rozhlas, 2016-04-02 . Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaromír Ptáček
- Osoba Jaromír Ptáček ve Wikicitátech
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk