A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Přírodní olovo (82Pb) se skládá ze čtyř stabilních izotopů; 204Pb (přirozený výskyt 1,4 %), 206Pb (24,1 %), 207Pb (22,1 %) a 208Pb (52,4 %). Bylo také popsáno 39 umělých radioizotopů, s nukleonovými čísly 178 až 220, a několik jaderných izomerů tohoto prvku. Nejstabilnější radioizotopy jsou 205Pb[1] (poločas přeměny 1,73×107 let), 202Pb (52 500 let), 210Pb (22,2 let), 203Pb (51,92 hodiny), 200Pb (21,5 h) a 212Pb (10,64 h). Všechny ostatní mají poločasy kratší než 10 hodin, většina pod 5 minut. Radioizotopy s nukleonovým číslem 205 a nižším se většinou přeměňují beta plus přeměnou na izotopy thallia a/nebo alfa rozpadem na rtuť, zatímco u 204Tl a těžších radioizotopů převažuje přeměna beta minus na bismut.[2]. Olovo je vůbec nejtěžším prvkem, který má stabilní izotop.[3]
Přírodní izotopy
206Pb je konečným produktem rozpadové řady 238U.
207Pb je konečným produktem aktiniové rozpadové řady (začíná nuklidem 235U).
208Pb vzniká jako konečný produkt thoriové řady. Tvoří asi polovinu přírodního olova, ovšem v některých thoriových rudách může tento podíl vzrůst až na 90 %.[4] Je to také nejtěžší známý stabilní nuklid.
204Pb je prvotní nuklid, který je vhodný pro určování obsahu ostatních prvotních izotopů olova ve vzorku (poměr jejich množství je konstantní).
Seznam izotopů
| symbol nuklidu |
Z(p) | N(n) | hmotnost izotopu (u) |
poločas přeměny[2] | způsob(y) přeměny[2] |
produkt(y) přeměny[5] |
jaderný spin[2] |
reprezentativní izotopové složení (molární zlomek)[2] |
rozmezí přirozeného výskytu (molární zlomek) |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| excitační energie | |||||||||
| 178Pb | 82 | 96 | 178,003 830(26) | 205(135) μs | α | 174Hg | 0 | ||
| 179Pb | 82 | 97 | 179,002 15(21) | 3,8(11) ms | α | 175Hg | −9/2 | ||
| 180Pb | 82 | 98 | 179,997 918(22) | 4,1(3) ms | α | 176Hg | 0 | ||
| 181Pb | 82 | 99 | 180,996 62(10) | 36(2) ms | α | 177Hg | −9/2 | ||
| 181mPb | 0 keV[2] | 45(20) µs | α | 177Hg | +13/2 | ||||
| 182Pb | 82 | 100 | 181,992 672(15) | 55(5) ms | α (≈98 %) | 178Hg | 0 | ||
| β+ (≈2 %) | 182Tl | ||||||||
| 183Pb | 82 | 101 | 182,991 87(3) | 535(30) ms | α (≈90 %) | 179Hg | −3/2 | ||
| β+ (≈10 %) | 183Tl | ||||||||
| 183mPb | 97 keV[2] | 415(20) ms | α | 179Hg | +13/2 | ||||
| 184Pb | 82 | 102 | 183,988 142(15) | 490(25) ms | α (80 %) | 180Hg | 0 | ||
| β+ (20 %) | 184Tl | ||||||||
| 185Pb | 82 | 103 | 184,987 610(17) | 6,3(4) s | β+ (66 %) | 185Tl | −3/2 | ||
| α (34 %) | 181Hg | ||||||||
| 185mPb | 0 keV[2] | 4,3(2) s | α (50 %) | 181Hg | +13/2 | ||||
| β+ (50 %) | 185Tl | ||||||||
| 186Pb | 82 | 104 | 185,984 239(12) | 4,82(3) s | β+ (60 %) | 186Tl | 0 | ||
| α (40 %) | 182Hg | ||||||||
| 187Pb | 82 | 105 | 186,983 918(9) | 15,2(3) s | β+ (88 %) | 187Tl | −3/2 | ||
| α (12 %) | 183Hg | ||||||||
| 187mPb | 33 keV[2] | 18,3(3) s | β+ (90,5 %) | 187Tl | +13/2 | ||||
| α (9,5 %) | 183Hg | ||||||||
| 188Pb | 82 | 106 | 187,980 874(11) | 25,1(1) s | β+ (90,7 %) | 188Tl | 0 | ||
| α (9,3 %) | 184Hg | ||||||||
| 188m1Pb | 2 578,2(7) keV | 830(210) ns | −8 | ||||||
| 188m2Pb | 2 800(50) keV | 797(21) ns | |||||||
| 189Pb | 82 | 107 | 188,980 81(4) | 39(8) s | β+ (>99 %) | 189Tl | −3/2 | ||
| α (<1 %) | 185Hg | ||||||||
| 189mPb | 40 keV[2] | 50(3) s | β+ (>99 %) | 189Tl | +13/2 | ||||
| α (<1 %) | 185Hg | ||||||||
| 190Pb | 82 | 108 | 189,978 082(13) | 71(1) s | β+ (99,6 %) | 190Tl | 0 | ||
| α (0,4 %) | 186Hg | ||||||||
| 190m1Pb | 2 614,8(8) keV | 150 ns | +10 | ||||||
| 190m2Pb | 2 618(20) keV | 25 µs | +12 | ||||||
| 190m3Pb | 2 658,2(8) keV | 7,2(6) µs | −11 | ||||||
| 191Pb | 82 | 109 | 190,978 27(4) | 1,33(8) min | β+ (99,99 %) | 191Tl | −3/2 | ||
| α (0,01 %) | 187Hg | ||||||||
| 191mPb | 0 keV[2] | 2.18(8) min | β+ (99,98 %) | 191Tl | +13/2 | ||||
| α (≈0,02 %) | 187Hg | ||||||||
| 192Pb | 82 | 110 | 191,975 785(14) | 3,5(1) min | β+ (99,994 1 %) | 192Tl | 0 | ||
| α (0,005 9 %) | 188Hg | ||||||||
| 192m1Pb | 2 581.1(1) keV | 164(7) ns | +10 | ||||||
| 192m2Pb | 2 625,1(11) keV | 1,1(5) µs | +12 | ||||||
| 192m3Pb | 2 743,5(4) keV | 756(21) ns | −11 | ||||||
| 193Pb | 82 | 111 | 192,976 17(5) | β+ | 193Tl | −3/2 | |||
| 193m1Pb | 0 keV[2] | 5,8(2) min | β+ | 193Tl | +13/2 | ||||
| 193m2Pb | 2 612,5(5) keV | 140(20) ns | +33/2 | ||||||
| 194Pb | 82 | 112 | 193,974 012(19) | 10,7(6) min | β+ (>99,999 %) | 194Tl | 0 | ||
| α (7,3×10−6 %) | 190Hg | ||||||||
| 195Pb | 82 | 113 | 194,974 542(25) | ≈15,0 min | β+ | 195Tl | −3/2 | ||
| 195m1Pb | 202,9(7) keV[2] | 15,0(12) min | β+ | 195Tl | +13/2 | ||||
| 195m2Pb | 1 759,0(7) keV | 10,0(7) µs | −21/2 | ||||||
| 196Pb | 82 | 114 | 195,972 774(15) | 37(3) min | β+ (>99,999 %) | 196Tl | 0 | ||
| α (≤3,0×10−5%) | 192Hg | ||||||||
| 196m1Pb
Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Izotopy_olova Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Analógové obvody
Antény Chemické zdroje elektriny Chladenie v elektrotechnike Elektrická sústava automobilu Elektrická trakcia Elektrické prístroje Elektrické súčiastky Elektrické spotrebiče Elektrické stroje Účinník Čítanie (elektrotechnika) Činný výkon Štatistická dynamika Živý vodič Admitancia Antiparalelné zapojenie Asynchrónny motor Blúdivý prúd Bočník (elektrotechnika) Diak (polovodičový prvok) Displej s kvapalnými kryštálmi Elektrická inštalácia Elektrická rezonancia Elektrická sila Elektrická vodivosť Elektrické zariadenie Elektrický obvod Elektrický zvonec Elektroenergetika Elektromer Elektrometer Elektromobil Elektromotor Elektromotorické napätie Elektrotechnický náučný slovník Elektrotechnika Elektrotechnológia Fázor Faradayova klietka Frekvencia (fyzika) Graetzov mostík Impedancia Indukčnosť Induktancia Istič Izolácia (elektrotechnika) Izolant Jadro vodiča Javy v polovodičoch Jednobran Jednosmerný prúd Joulovo teplo Katóda Koaxiálny kábel Kompenzácia účinníka Konduktometria Konektor (elektrotechnika) Korónový výboj Lanko (elektrotechnika) Leptanie Logické hradlo Magnetická susceptibilita Magnetizácia (veličina) Merný elektrický odpor Mobilné zariadenie Napájací zdroj Napäťový chránič Napäťový násobič Nortonova veta Odpínač Odpojovač OLED Olovený akumulátor Paralelné zapojenie Peltierov článok Plošná hustota elektrického prúdu Poistka (elektrotechnika) Posuvný prúd Prúdový chránič Prenosové médium Prieletový klystrón Primárny elektrochemický článok Reaktancia Rekuperácia (dopravný prostriedok) Relé Reproduktorová výhybka Rezistancia Rezonančný obvod
Rozhranie (interface) Sériové zapojenie Seebeckov jav Sekundárny elektrochemický článok Settopbox Skrat Sonar Spínač Spínaný zdroj Straty v mikropásikových vedeniach Striedavý prúd Stupeň ochrany krytom Svetelná výbojka Symetrizačný člen Technická normalizácia Tepelné relé Tepelne vodivostný detektor Termočlánok Théveninova veta Transformátor Transformátor s fázovou reguláciou Trojfázová sústava Tuhá fáza (elektronika) Tyratrón Usmerňovač (elektrotechnika) Uzemnenie Uzol (vodiče) Vírivý prúd Výbojka Varistor Ventilátor Vodič (elektrotechnika) Voltov stĺp Vstavaný systém Zásuvka (elektrotechnika) Zdroj (elektrotechnika) Zisk antény Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok. www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk | |||||||||