A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Rozpadová řada (též přeměnová nebo radioaktivní) je řada radioaktivních přeměn nestabilních izotopů prvků končící izotopem stabilním. Přeměna, též nepřesně rozpad, v takové řadě probíhá buď vyzařováním částic alfa (jader atomů helia) nebo beta (elektronů nebo pozitronů).
Základní řady
Jsou známy čtyři základní rozpadové řady, které vždy začínají jedním z nejtěžších na Zemi se běžně vyskytujících izotopů prvků ze skupiny aktinoidů. Podle tohoto počátečního izotopu jsou též pojmenovány:
- Uran-radiová, začínající uranem 238U a končící olovem 206Pb
- Uran-aktiniová, začínající uranem 235U a končící olovem 207Pb
- Thoriová, začínající thoriem 232Th a končící olovem 208Pb
- Neptuniová, též nesprávně umělá, začínající neptuniem 237Np a končící thalliem 205Tl
Jednotlivé členy základních řad se jeden na druhý přeměňují přeměnou alfa nebo beta. To zajišťuje, že je pro každou řadu zachována specifická podmínka pro nukleonové číslo A v závislosti na počtu neutronů N v jádře:
- A = 4N pro thoriovou řadu,
- A = 4N + 1 pro neptuniovou řadu,
- A = 4N + 2 pro uran-radiovou řadu,
- A = 4N + 3 pro uran-aktiniovou řadu.
Přeměna probíhá na izotopy prvků (splňujících podmínku řady) s nejdelšími (nebo s nimi srovnatelnými) poločasy rozpadu, protože radioaktivní přeměny na jiné nuklidy nejsou možné z energetických důvodů. Proto základní rozpadové řady zahrnují nuklidy ze dna tzv. údolí stability[pozn. 1], které mají pro dané atomové číslo poměr neutronů a protonů blízký optimu z hlediska minima vazebné potenciální energie.
Historický vývoj
Všechny základní rozpadové řady přirozeně probíhají na Zemi. Neptuniová řada však byla donedávna označována za umělou, protože na základě poločasu rozpadu izotopu neptunia 237Np byl jeho přirozený výskyt na Zemi považován za nemožný. Později však byla prokázána přítomnost stopového množství tohoto izotopu v uranových rudách.[1] Za konečný stabilní izotop neptuniové řady byl dlouho považován bismut 209Bi, než bylo v r. 2003 objeveno, že se přeměnou alfa přeměňuje s poločasem rozpadu 1,9×1019 let (miliardkrát delší než předpokládaný věk vesmíru) na stabilní thallium 205Tl.
Rozšíření řad
Na základě objevů těžších izotopů prvků, které se již na Zemi přirozeně nevyskytují, učiněných ve 20. a 21. století je možné základní řady rozšířit. Thoriová řada tak může začínat např. kaliforniem 252Cf, neptuniová kaliforniem 249Cf atd. Těžší izotopy prvků však podléhají i spontánnímu štěpení na dva lehčí izotopy, které narušují příslušnost těchto izotopů k rozpadové řadě.
Uměle vytvořené nuklidy vzdálené od dna údolí stability (tj. s větším přebytkem či nedostatkem neutronů oproti optimu údolí stability, než mají členy základních řad) pak většinou přecházejí jedinou či celou kaskádou radioaktivních přeměn β− resp. β+ buď na stabilní nuklidy s nukleonovým číslem menším než poslední člen základní rozpadové řady[pozn. 2], nebo se na jednu ze základních rozpadových řad napojují. U velmi nestabilních umělých nuklidů jsou pak možné i jiné srovnatelně pravděpodobné kanály přeměny (dvojitý rozpad beta, emise neutronu či dvou neutronů, emise protonu či dvou protonů, u vysokých nukleonových čísel spontánní štěpení), takže o rozpadové řadě (kaskádě rozpadů se stejným pořadím nuklidů) již nelze hovořit ani v širším smyslu.
Poznámky
- ↑ tento termín jaderné fyziky vychází z podoby třírozměrného grafu, kde vodorovnými souřadnicemi jsou počet protonů a počet neutronů a svislou souřadnicí vazebná potenciální energie, s tvarem zemského povrchu
- ↑ toto je i případ některých přirozeně se vyskytujících nuklidů na Zemi, jako hořčík-28 či chlor-39, vzniklých jadernými reakcemi kosmického záření, i když o rozpadové řadě nemůže být v tomto případě řeč, protože se přeměňují přímo ve stabilní nuklidy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Decay chain na anglické Wikipedii.
- ↑ Facts About Neptunium. Live Science. Dostupné online .
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu rozpadová řada na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk