A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Ivan Moskvitin | |
---|---|
Úmrtí | 17. století |
Povolání | objevitel |
Znám jako | objevitel Ochotského moře |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Ivan Jurjevič Moskvitin (rusky Иван Юрьевич Москвитин, ? – po roce 1647?) byl ruský průzkumník, tomský kozák, pravděpodobně rodák z Moskvy[1], objevitel Ochotského moře a první Rus, který dosáhl Tichého oceánu.[2]
Život
Moskvitin je poprvé zmíněn v roce 1626 jako kozák v Tomsku. V roce 1636 nebo 1637 byl ataman Dmitrij Kypolov s 54 kozáky odeslán do Jakutsku, mezi nimi byl i Ivan Moskvitin, podle svého jména pravděpodobně rodák z Moskvy. Kozáci sestoupili po řece Leně a po Aldanu a 28. června 1638 založili pevnost Butalsk, cca 100 km od ústí řeky Maji a cca 250 km jihovýchodně od Jakutsku. Od místního šamana se Kopylov dozvěděl o jižně tekoucí řece Širkol (pravděpodobně dnešní řeka Zeja v Amurské oblasti), kde žijí usedlí zemědělci pěstující obilí, kteří mají dostatek dobytka a těží stříbro.[1]
V roce 1639 Kypolov nachystal výpravu 20 tomských a 19 krasnojarských kozáků, jejich vedením pověřil Ivana Moskvitina. Výprava měla objevit řeku Širkol, navázat vztahy s domorodci a cestovat až k velkému moři, o kterém vykládali Evenkové.[3]
Moskvitin se s kozáky vydal po proudu řeky Maji, překročil pohoří Džugdžur a pak podél řeky Ulja pokračoval až k jejímu ústí, čímž objevil Ochotské moře[4] a stal se prvním Rusem, který se dostal k Tichému oceánu. Ivan Moskvitin dokončil tažení slunci vstříc, které před šedesáti lety začal Jermak.[5] V ústí řeky založil Moskvtin zimní tábor pojmenovaný Usť-Ulja.[6] V říjnu se plavil s dvaceti svými muži tři dny na východ, objevil řeku Ochotu a pak pokračoval 500 km dále na východ do Taujského zálivu a poté na již k ústí řeky Udy. S příchodem zimy postavil dvě koče na nichž pokračoval v další cestě. Když byli napadeni místními Lamuty, jednoho z nich zajal a používal ho jako průvodce a tlumočníka. Zajatec mu vyprávěl o řece Mamur, v jejímž ústí žijí usedlí Giljaci a tak se Moskvitin rozhodl místo vyhledat.[7] Koncem dubna 1640 odplul na jihozápad a dostal se až k Udské zátoce v jihozápadním rohu Ochotského moře. Tam se dozvěděl o řekách Amur, Zeja, Amguň a především o Giljacích a o vousatých Daurech, kteří mají velké domy, dobytek, koně, pečou chléb a žijí stejně jako Rusové. Poté Moskvitin zamířil na východ, objevil Šantarské ostrovy a vplul do Sachalinského zálivu, kde patrně dosáhl západního pobřeží Sachalinu. Kvůli pozdní sezoně se otočil zpět, v listopadu postavil zimoviště u ústí řeky Aldomy. V polovině července 1641 byl se svými muži zpět v Jakutsku.
Informace, které nasbíral, umožnily Kurbatu Ivanovovi vytvořit v březnu 1642 první mapu pobřeží Ochotského moře[1]. V roce 1645 ataman Kopylov společně s Ivanem Moskvitinem navrhl tomskému vojvodovi Ščerbatskému velkou vojenskou výpravu k řece Amur. Návrh ale nebyl nikdy projednáván. V roce 1646 byl Moskvitin odeslán do Moskvy, aby referoval o objevech na východě. Do Tomska se vrátil v roce 1647 v hodnosti kozáckého atamana.
Další informace o jeho životě se nedochovaly. Expedice Ivana Moskvitina se stala jednou z nejvýznamnějších v ruské historii, díky objevení Ochotského moře byla otevřena cesta dalším ruským průzkumníkům do Tichého Oceánu a také do Ameriky.[7]
Památky
- Mys v Lužinské zátoce v Ochotském moři je pojmenován po Moskvitinovi.
- Osada Moskvitino v Amurské oblasti pojmenována na jeho počest.
- V ústí řeky Ulja byl v roce 1972 postaven na počest Moskvitina a jeho druhů památník. V roce 2014 byl demontován a převezen do Ochotsku. V roce 2017 byl zrekonstruován a stále je v Ochotsku.[8]
- V Chabarovském kraji byla vztyčena v roce 2012 na Moskvitinovu počest pamětní stéla.[9]
- Od poloviny 50. let 20. století je v Moskvitinova ulice v Tomsku.
- V Antarktidě po Moskvitinovi pojmenovali norští polárníci skupinu nunataků.
- Sovětský ledoborec Ivan Moskvitin.[10]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ivan Moskvitin na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Иван Юрьевич Москвитин. sailhistory.ru . . Dostupné online.
- ↑ HRBEK, Ivan. ABC cestovatelů, mořeplavců, objevitelů. 1.. vyd. Praha: Panorama, 1979. 288 s. S. 188.
- ↑ Казаки и промышленники выходят на побережье Охотского моря / Покорение Сибири. От Ермака до Беринга. www.plam.ru . . Dostupné online.
- ↑ Ivan Moskvitin - kozák a objevitel Ochotského moře. HedvabnaStezka.cz . 2012-05-16 . Dostupné online.
- ↑ SKŘIVAN, Aleš; KŘIVSKÝ, Petr. Moře, objevy, staletí. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1980. 302 s. S. 198.
- ↑ ВОЕННАЯ ЛИТЕРАТУРА ---- История Русской Америки (1732-1867). militera.lib.ru . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-14.
- ↑ a b Москвитин Иван Юрьевич. www.hrono.ru . . Dostupné online.
- ↑ Как в Хабаровском крае отменили открытие Тихого океана, передвинув памятник < Наука, История, Образование, СМИ | Дебри-ДВ. debri-dv.com . . Dostupné online.
- ↑ Памятник Москвитину поставили на Шантарских островах. hab.mk.ru . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-02-26. (rusky)
- ↑ BALTICSHIPPING.COM. BalticShipping.com. www.balticshipping.com . . Dostupné online. (anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk