A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Holešovická elektrárna | |
---|---|
Holešovická elektrárna - pohled z křižovatky ulic Partyzánská a Na zátorách (stav 2012) | |
Stát | Česko |
Umístění | Holešovice |
Elektrická energie | |
Souřadnice | 50°6′33″ s. š., 14°26′9″ v. d. |
Kód památky | 21855/1-2321 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Holešovická elektrárna nebo Centrála, v době svého vzniku oficiálně zvaná Ústřední elektrická stanice královského hlavního města Prahy[1], je průmyslový areál v Praze Holešovicích. Leží v prostoru mezi ulicemi Za elektrárnou, Partyzánská a Holešovickou přeložkou, procházející podél řeky Vltavy. V její blízkosti se nachází Výstaviště Praha, nádraží Praha-Holešovice a stanice metra Nádraží Holešovice. Elektrárnu vybudovaly Elektrické podniky hlavního města Prahy v letech 1898 až 1900, především jako zdroj elektřiny pro provoz svých tramvajových tratí. V areálu se nacházela tramvajová vozovna[1]. Železniční vlečka je zapojena do severního zhlaví stanice Praha-Bubny.
Zachovalé budovy původní elektrárny jsou od roku 2002 chráněny jako kulturní památka České republiky.[2]
Výstavba
V roce 1898 byla zahájena výstavba a do konce roku byla dostavěna administrativní budova. Kotelna a strojovny byly postaveno o 90 cm výše, než byla hladina vody při povodni v roce 1845[3]. Betonování základů proběhlo v zimě 1898-99. Na jaře 1899 se začaly zdít obvodové zdi a základy pro stroje. V květnu 1899 byly dodány první parní kotle. V létě 1899 byly dokončeny železné konstrukce střech a dokončena střešní krytina a provedeny omítky, byly postaveny dva komíny o výšce 73 m a světlosti 3 m a třetí v roce 1907. V letech 1911 až 1912 byl postaven čtvrtý komín, dosud stojící, se světlostí v koruně 4 m.[3] Rozpočet na stavební práce byl 600 000 zlatých.[3]
Strojní vybavení
Po uvedení do provozu byla elektrárna vybavena celkově pěti parními stroji o výkonu 1000 HP[4]. V roce 1903 byla rozšířena o další parní stroj o výkonu 3000 HP[4].V letech 1908 až 1909 byla zprovozněna parní turbína systému Melms-Pfenninger o výkonu 5000 HP[4]. Poté přibyly další dva turbogenerátory 3600 kW a dva o výkonu 8500 kW a stroj 5000 kW [4].
Kotelna byla vybavena 32 kotly Tischbeinovy soustavy s přihřívačem páry. Kotle byly rozděleny po čtyřech do osmi baterií a dvě baterie byly napojeny na společný komín. Počet komínů inspiroval studenty elektrotechnické fakulty k označení „Tři fáze a nulák“[4].
Dodavatelé strojního vybavení
Na dodání strojního vybavení se podílelo více firem:[3]
- firma První Českomoravská továrna na stroje v Praze dodala tři parní stroje.
- firma Akciová strojírna dříve Breitfeld, Daněk a spol. dodala čtyři parní kotle, veškeré vodovody, vodojemy a čistírnu vody.
- firma Ringhoffer dodala jeden parní stroj a dva parní kotle
- firma Pražská akciová společnost dříve Ruston a spol. dodala jeřáb
- firma Marky, Bromovský a Schulz dodala devět parních kotlů
- firma Elektrotechnická akciová společnost dříve Kolben dodala všechny generátory
- firma Ganz & Co., Vídeň, dodala transformátory a elektroměry
- firma Felten a Guiellaume ve Vídni dodala kabely
- firma Křižík dodala v roce 1904 třífázový alternátor
- firma Mannesmanovy závody v Chomutově dodala ocelové stožáry pro osvětlení centrály
Provoz elektrárny
Elektrárna nedodávala elektřinu jen pro pohon tramvají, ale i pro veřejné osvětlení a soukromníkům. V roce 1925 se začalo s dálkovou dodávkou tepla z Holešovické elektrárny. Jedním z podnětů byla výstavba budovy Veletržního paláce. To způsobilo prudký vzrůst poptávky a vedlo k rozšíření Holešovické elektrárny o dva Löfflerovy kotle v roce 1938; třetí kotel byl uveden do provozu v roce 1940[3]. V roce 1938 nechalo ředitelství postavit dva obytné domy pro své zaměstnance v ulici U elektrárny [3]. V roce 1932 proběhla výstavba prvního napáječe pro Ústřední jatka. V letech 1971 až 1975 byla kotelna přebudována na spalování těžkého topného oleje[3].
Vozovna Centrála
Vozovna zahájila svůj provoz 2. července 1900[5]. První tramvaje sem byly zavezeny již v noci z 21. na 22. prosince 1899. Sestávala ze tří lodí po pěti kolejích a vešlo se sem 70 tramvají a dalších 15 na remízní kolej. Byly zde také první ústřední dílny[5]. V roce 1907 postavily Elektrické podniky koleje ke zdejším skladům. Po rekonstrukci v roce 1926 byl na nové koleji nejmenší poloměr oblouku v síti pražských tramvají, a to 13,2 metru[5], tato rarita však zanikla roku 1927 při další přestavbě.
Přestože vozovna byla 30. dubna 1939 zrušena a přesunuta do Kobylis, kolejiště v areálu Holešovické elektrárny zůstalo nadále pro nákladní dopravu transformátorů. Během padesátých let bylo kolejiště rušeno, až roku 1955 byly zrušeny i poslední zbytky kolejí a výhybky před elektrárnou. V sedmdesátých letech byla jedna loď vozovny stržena a zbývající významně zkráceny[5].
Odkazy
Reference
- ↑ a b http://www.hrady.cz/?OID=8784
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 121984 : motorová elektrárna, s omezením: bez kotelny Loffler, strojovny nap. věže, struskové věže, kůlny na uhlí, pozemky č. - viz spis. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- ↑ a b c d e f g Archivovaná kopie. langweil.info . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-19.
- ↑ a b c d e Archivovaná kopie. www.pre.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-03.
- ↑ a b c d http://www.prazsketramvaje.cz/view.php?cisloclanku=2006041312
Literatura
- ŘÍHA, Zdeněk; FOJTÍK, Pavel. Jak se tvoří město. 1. vyd. Praha: ČVUT v Praze, 2012. 190 s. ISBN 978-80-01-05029-3. Kapitola 4.2 Energetické srdce Prahy, s. 126–127.
- FOJTÍK, Pavel. Tramvaje a tramvajové tratě; Historické centrum a Holešovice. 1. vyd. Praha: Paseka, 2010. 188 s. ISBN 978-80-7432-039-2. S. 162–163.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Holešovická elektrárna na Wikimedia Commons
- historické fotografie Český svět, 11.8.1905
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk