A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Helena Meklenbursko-Zvěřínská | |
---|---|
orleánská vévodkyně francouzská královská princezna | |
Helena Meklenbursko-Zvěřínská (Nicolas-Marie Moriot, 1842) | |
Doba vlády | 1837 - 1842 |
Úplné jméno | Helena Luisa Alžběta |
Narození | 24. ledna 1814 Schloss Ludwigslust |
Úmrtí | 17. května 1858 (44 let) Richmond, Londýn, Anglie |
Pohřbena | Královská kaple Dreux |
Sňatek | 30. května 1837 |
Manžel | Ferdinand Filip Orleánský |
Potomci | Filip Pařížský Robert ze Chartres |
Otec | Fridrich Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský |
Matka | Karolína Luisa Sasko-Výmarsko-Eisenašská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Helena Meklenbursko-Zvěřínská (24. ledna 1814 – 17. května 1858) byla sňatkem francouzskou korunní princeznou.
Život
Původ
Narodila se na zámku Ludwigslust jako jediná dcera dědičného meklenbursko-zvěřínského velkovévody Fridricha Ludvíka a jeho druhé manželky, Karolíny Luisy Sasko-Výmarsko-Eisenašské.
Přes otce byla vnučkou Fridricha Františka I. Meklenbursko-Zvěřínského a Luisy Sasko-Gothajsko-Altenburské. Přes matku Karla Augusta Sasko-Výmarsko-Eisenašského a Luisy Hesensko-Darmstadtské.
Manželství
30. května 1837 se Helena na zámku ve Fontainebleau provdala za Ferdinanda Filipa Orleánského. Pařížský arcibiskup, Hyacinthe-Louis de Quélen pod záminkou náboženských rozdílů zakázal obřad v pařížské katedrále Notre-Dame. Helena byla vybrána jako nevěsta pro vévodu, aby se utvořilo spojenectví s jejím strýcem Fridrichem Vilémem III., a to navzdory tomu, že byla protestantka a liberálka a nebyla považována za krásnou: je popisována jako ambiciózní osoba, která přijala tuto nabídku k sňatku proti vůli své rodiny, aby se stala královnou.
Její manžel byl nejstarším synem francouzského krále Ludvíka Filipa a jeho italské manželky Marie Amálie Neapolsko-Sicilské. Pro orleánského vévodu to byl sice výhodný svazek, ale bez valného půvabu - Metternich vtipkoval, že byla "drobná, ale z dobré dynastie".
Manželství bylo popisováno jako šťastné. U veřejnosti se stala populární zavedením německého vánočního stromku ve Francii. Pár měl krátce po sobě narozené dvě děti. Jejich starší syn Filip se narodil v Palais des Tuileries v Paříži a později byl monarchisty oslavován jako Ludvík Filip II. Mladší syn Robert bojoval za Unii v Americké občanské válce a pak v roce 1870 v Prusko-francouzské válce na straně Francie.
13. července 1842 její manžel zemřel na následky zranění, které utrpěl při seskoku z kočáru. Jeho předčasná smrt vyvolala v orleánském rodu debatu nad zřízením regentské rady, která by byla nutná po smrti Ludvíka Filipa, zatímco jeho dědic by byl ještě v plenkách. Hlavními uchazeči byla Helena jakožto vdova po Ferdinandu Filipovi, a jeho bratr Ludvík Orleánský, vévoda z Nemours. Ale další vývoj událostí ukázal, že regentství nebude zapotřebí. V roce 1848 byl Helenin tchán sesazen. Helena plánovala, že musí zabránit zrušení monarchie a stát se v synově jménu vladařkou. Ludvík Orleánský, vévoda z Nemours postoupil své právo na vládu po bratrovi Heleně a ta se objevila se svými dvěma syny ve francouzském parlamentu; chtěla, aby ji parlament uznal za regentku během nezletilosti staršího syna, pařížského hraběte. Tyto nároky však nebyly parlamentem přijaty. Poté, co se nedokázala chopit moci, odešla Helena s dětmi z Francie do Německa. Helena nadále ze zahraničí aktivně podporovala francouzské monarchisty a právo jejího syna na trůn, monarchisté si však vybrali jiného pretendenta, a to hraběte z Chambord.
Helena zemřela 17. května 1858 v Richmondu na chřipku.
Byla pohřbena ve Weybridge, než byla v roce 1876 přenesena do královské kaple v Dreux.
Potomci
- 1. Filip (24. 8. 1838 Paříž – 8. 9. 1894 Stowe House), hrabě pařížský
- ⚭ 1864 Marie Isabela Orleánská (21. 9. 1848 Sevilla – 23. 4. 1919 Villamanrique de la Condesa)
- 2. Robert (9. 11. 1840 Paříž – 5. 12. 1910 Saint-Firmin), vévoda z Chartres
- ⚭ 1863 Františka Orleánská (14. 8. 1844 Neuilly-sur-Seine – 28. 10. 1925 Saint-Firmin)
Tituly a olovení
- 24. ledna 1814 - 30. května 1837: Její Výsost vévodkyně Helena Meklenbursko-Zvěřínská
- 30. května 1837 - 13. července 1842: Její Královská Výsost orleánská vévodkyně
- 13. července 1842 - 17. května 1858: Její Královská Výsost orleánská vévodkyně vdova
Vývod z předků
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Duchess Helene of Mecklenburg-Schwerin na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Helena Meklenbursko-Zvěřínská na Wikimedia Commons
Orleánská vévodkyně | ||
---|---|---|
Předchůdce: Marie Amálie Neapolsko-Sicilská |
1837–1842 Helena Meklenbursko-Zvěřínská |
Nástupce: Marie Isabela Orleánská |
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk