A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Georgij Alexandrovič Romanov | |
---|---|
![]() Georgij Alexandrovič Romanov (1889) | |
Narození | 27. dubnajul. / 9. května 1871greg. Puškin |
Úmrtí | 28. červnajul. / 10. července 1899greg. (ve věku 28 let) Abastumani |
Příčina úmrtí | tuberkulóza |
Místo pohřbení | Chrám svatých Petra a Pavla v Petrohradě |
Povolání | aristokrat |
Ocenění | rytíř Řádu sv. Alexandra Něvského Řád bílého orla Řád sv. Anny 1. třídy rytíř Řádu zlatého rouna Řád sv. Ondřeje |
Nábož. vyznání | pravoslaví |
Rodiče | Alexandr III. Ruský[1][2][3] a Marie Sofie Dánská[3] |
Rod | Holstein‑Gottorp‑Romanov |
Příbuzní | Olga Alexandrovna Romanovová, Xenija Alexandrovna Romanovová, Michail Alexandrovič Romanov, Alexandr Alexandrovič Romanov a Mikuláš II. Ruský (sourozenci) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Georgij Alexandrovič Romanov (rusky Георгий Александрович, 27. dubnajul./ 9. května 1871greg., Carské Selo – 28. červnajul./ 10. července 1899greg., poblíž Abastumanu v Tbiliské gubernii) Jeho imperátorská Výsost, cesarevič a velkokníže, třetí syn ruského cara Alexandra III. a Marie Fjodorovny, bratr Mikuláše II.
Dětství
V dětství byl Georgij zdravější a silnější než jeho starší bratr Mikuláš. Vyrůstal ve vysokého, krásného, životaschopného chlapce. Třebaže byl Georgij matčiným miláčkem, stejně jako další bratři byl vychováván ve spartánských podmínkách. Chlapci spali na vojenských kavalcích, vstávali v šest hodin a myli se ve studené vodě. Na snídani jim podávali kaši s černým chlebem, k obědu skopové kotlety a rostbíf s hráškem a zapečenými bramborami. K dispozici měli obývací pokoj, jídelnu, hernu a ložnici, zařízené tím nejprostším nábytkem. Přepychová zde byla pouze ikona, zdobená drahokamy a perlami. Rodina žila převážně v zámku v Gatčině.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ae/1888._%D0%A1%D0%B5%D0%BC%D1%8C%D1%8F_%D0%B8%D0%BC%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B0%D1%82%D0%BE%D1%80%D0%B0_%D0%90%D0%BB%D0%B5%D0%BA%D1%81%D0%B0%D0%BD%D0%B4%D1%80%D0%B0_III.jpg/200px-1888._%D0%A1%D0%B5%D0%BC%D1%8C%D1%8F_%D0%B8%D0%BC%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B0%D1%82%D0%BE%D1%80%D0%B0_%D0%90%D0%BB%D0%B5%D0%BA%D1%81%D0%B0%D0%BD%D0%B4%D1%80%D0%B0_III.jpg)
Výchova
Bratři (Mikuláš a Georgij; nejmladší Michail byl o devět a sedm let mladší než oni) měli stejné vychovatele, třebaže se učili v různých místnostech. Mezi jejich učiteli byli ti nejváženější profesoři. Oba bratři suverénně ovládali angličtinu, běžně mluvili francouzsky a německy, slušně se domluvili dánsky (rodná řeč jejich matky). S oblibou se věnovali střelbě a rybolovu. Georgij byl předurčen ke službě u námořnictva, dokud neonemocněl tuberkulózou.
Podle rozhodnutí rodičů se v roce 1890 Georgij spolu se starším bratrem vypravili na zahraniční cestu, která měla být zakončena v Japonsku. Marie Fjodorovna doufala, že slunce a mořský vzduch synovi prospějí. Přesto zhruba v polovině cesty, v indické Bombaji, měl Georgij záchvat a musel se vrátit zpět; Mikuláš pokračoval v cestě bez bratra.
Následník cesarevič
V roce 1894 zemřel nečekaně car Alexandr III. a Mikuláš se stal imperátorem. Poněvadž dosud neměl děti, následníkem cesarevičem se stal v pořadí další syn, tedy Georgij.
Zdravotní stav Georgije však byl špatný. Žil v Abastumani na Malém Kavkaze. Lékaři mu nedovolili jet do Petrohradu dokonce ani na otcův pohřeb (třebaže u jeho smrti v Livadiji byl přítomen). Jedinou Georgijovou radostí byly matčiny návštěvy. V roce 1895 spolu jeli k příbuzným do Dánska (Marie Fjodorovna byla dánská princezna, dcera dánského krále Kristiána IX.). Tam měl Georgij další záchvat; dlouhou dobu byl připoután na lůžko, dokud se nezačal cítit lépe a nevrátil se do Abastumani.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5e/%D0%A1%D1%8B%D0%BD_%D0%B8%D0%BC%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B0%D1%82%D0%BE%D1%80%D0%B0_%D0%90%D0%BB%D0%B5%D0%BA%D1%81%D0%B0%D0%BD%D0%B4%D1%80%D0%B0_III_%D0%B2%D0%B5%D0%BB%D0%B8%D0%BA%D0%B8%D0%B9_%D0%BA%D0%BD%D1%8F%D0%B7%D1%8C_%D0%93%D0%B5%D0%BE%D1%80%D0%B3%D0%B8%D0%B9_%D0%90%D0%BB%D0%B5%D0%BA%D1%81%D0%B0%D0%BD%D0%B4%D1%80%D0%BE%D0%B2%D0%B8.jpg/200px-%D0%A1%D1%8B%D0%BD_%D0%B8%D0%BC%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B0%D1%82%D0%BE%D1%80%D0%B0_%D0%90%D0%BB%D0%B5%D0%BA%D1%81%D0%B0%D0%BD%D0%B4%D1%80%D0%B0_III_%D0%B2%D0%B5%D0%BB%D0%B8%D0%BA%D0%B8%D0%B9_%D0%BA%D0%BD%D1%8F%D0%B7%D1%8C_%D0%93%D0%B5%D0%BE%D1%80%D0%B3%D0%B8%D0%B9_%D0%90%D0%BB%D0%B5%D0%BA%D1%81%D0%B0%D0%BD%D0%B4%D1%80%D0%BE%D0%B2%D0%B8.jpg)
Smrt a pohřeb
28. června roku 1899, ve věku 28 let, zemřel náhle na chrlení krve "na velocipedu s benzinovým motorem" při návratu z výletu zpět do Abastumanu. Zpráva o jeho smrti byla těžkou ranou pro celou carskou rodinu a především pro jeho matku, carevnu Marii Fjodorovnu.
Jeho pohřeb se konal podle složitého protokolu. Tělo bylo převezeno nejdříve do Boržomu na trojce – voze taženém třemi koňmi, pokračovalo dál vlakem po železnici do Batumi a dál na eskadrovém křižníku Georgij Pobědonosec (Георгий Победоносец - Jiří Vítězonosný) do Novorossijska, odtud opět vlakem do Petrohradu, kam rakev s jeho tělem přibyla bylo 12. července a byla vystavena v Petropavlovském kostele. Pohřební obřad sloužil 14. července petrohradský metropolita Antonij za účasti cara i carevny, 15. července byl Georgij pohřben vedle sarkofágu svého otce.
Památka
Mikuláš stále vzpomínal na Georgije a obzvlášť na jeho smysl pro humor. Zapisoval si různé žerty svého bratra na útržky papíru a sbíral je do "krabičky kuriozit". I po letech ji car nejednou použil, aby pobavil své blízké.
V roce 1910 nejmladší bratr Michail Alexandrovič, který se stal po Georgijově smrti následníkem trůnu, dal na jeho památku svému synovi jméno Georgij (Jiří). Ani ten nežil dlouho – zemřel při autohavárii v roce 1931.
Vývod z předků
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Георгий Александрович na ruské Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Georgij Alexandrovič Romanov na Wikimedia Commons
- http://www.thepeerage.com/p10080.htm#i100800
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk