A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Marie Sofie Dánská | |
---|---|
carevna ruská | |
![]() ruská carevna Marie Sofie Dánská | |
Doba vlády | 1881–1894 |
Úplné jméno | Marie Žofie Bedřiška Dagmar |
Tituly | princezna dánská |
Narození | 26. listopadu 1847 Kodaň, Dánsko |
Úmrtí | 13. října 1928 Hvidøre Slot |
Pohřbena | I. Katedrála v Roskilde, II. Chrám sv. Petra a Pavla v Petrohradu |
Předchůdce | Marie Hesensko-Darmstadtská |
Nástupce | Alexandra Hesensko-Darmstadtská |
Manžel | Alexandr III. |
Potomci | Mikuláš II. Alexandr Alexandrovič Georgij Alexandrovič Xenie Alexandrovna Michail Alexandrovič Olga Alexandrovna |
Rod | Oldenburkové |
Dynastie | Glücksburkové |
Otec | Kristián IX. |
Matka | Luisa Hesensko-Kasselská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Marie Sofie Dánská (dánsky Marie Sophie Frederikke Dagmar, někdy uváděná jako Dagmar Dánská / Dagmar von Dänemark; 26. listopadu 1847 v Kodani – 13. října 1928 v Hvidøre Slot) byla dánská princezna a jako manželka cara Alexandra III. ruská carevna (rusky императрица) Marie Fjodorovna.
Život
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/32/Maria_Fedorovna_by_V.Makovskiy_%281912%2C_Russian_museum%29.jpg/220px-Maria_Fedorovna_by_V.Makovskiy_%281912%2C_Russian_museum%29.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/af/Empress_Marie_Feodorovna_of_Russia_1885.jpg/220px-Empress_Marie_Feodorovna_of_Russia_1885.jpg)
Byla čtvrtým dítětem dánského krále Kristiána IX. a jeho ženy královny Luisy Hesensko-Kasselské.
Marie Sofie byla vychována v luteránském náboženství. Od nejmladších let byla pokládána za mimořádnou krasavici. Původně byla zasnoubena s ruským carevičem Nikolajem, starším bratrem Alexandrovým, ten však zemřel na souchotiny. Po smrti Nikolajově (24. dubna 1865) přešla na pravoslaví a přijala ruské jméno Marie Fjodorovna. 24. října roku 1866 se pak provdala za bratra zemřelého cesareviče (carevič je titul syna cara, následníka trůnu), velkoknížete Alexandra Alexandroviče Romanova, následníka ruského trůnu, pozdějšího cara Alexandra III. Pár měl šest dětí.
Manželství Marie a Alexandra se ukázalo jako velmi zdařilé. Carevna mírnila despotismus svého muže, kromě toho se však do politických záležitostí příliš nemíchala. Favorizovala své syny, Mikuláše a Michaila, s dcerami zacházela o něco hůře.
Marie Fjodorovna nebyla v nejlepších vztazích se svou snachou Alexandrou Fjodorovnou. Mariin manžel zemřel v roce 1894 a třebaže poté Alexandra byla chotí vládnoucího cara, Marie se nechtěla podřídit roli carevny-vdovy; ostatně samotní Rusové měli v oblibě více „starou carevnu“ než „novou“, „přivandrovalou Němku“. Podle ruského dvorního ceremoniálu také carova matka zaujímala čestné místo před carovou manželkou.
Po pádu carského režimu v roce 1917 se ukryla na Krymu, ovládaném bělogvardějci a poté emigrovala do Velké Británie. Při odjezdu prosila svou vnučku, princeznu Irinu Jusupovovou, aby jí co možná nejdéle u očí držela její lorňon – chtěla do poslední chvíle hledět na milované Rusko. Udělení azylu ve Velké Británii jí však vláda jejího synovce krále Jiřího V. odmítla. V roce 1918 se proto vrátila do Dánska, kde se usadila v zámečku Hvidøre Slot u Kodaně, který obývala společně se sestrou Alexandrou, ženou tehdy již mrtvého krále Eduarda VII. Hvidøre Slot bylo až do její smrti 13. října 1928 politickým centrem „bílé“ ruské emigrace.
Zajímavost
V září roku 2006 byla převezena rakev s jejími ostatky z katedrály v Roskilde (místo posledního odpočinku dánských králů) do Petrohradu a 26. září vystavena na obřadním katafalku, přesně 140 let od jejího příchodu do Ruska; poté byla 28. září uložena do carské hrobky v kryptě chrámu sv. Petra a Pavla po boku svého manžela cara Alexandra III.
Pohřbu se účastnilo mnoho členů evropských panovnických dynastií, mimo jiné dánský korunní princ Frederik, bývalý řecký král Konstantin s manželkou, či Michael, vévoda z Kentu; stejně jako Marie Fjodorovna jsou všichni potomky „tchána Evropy“, dánského krále Kristiána IX.
Děti
- Mikuláš II. (18. května 1868 – 17. července 1918), poslední ruský car, král polský a velkokníže finský ⚭ 1894 hesenská princezna Alix (Alexandra Fjodorovna, 6. června 1872 – 17. července 1918)
- Alexandr Alexandrovič (7. června 1869 – 2. května 1870)
- Georgij Alexandrovič (9. května 1871 – 9. srpna 1899)
- Xenie Alexandrovna (6. dubna 1875 – 20. dubna 1960), ⚭ 1894 velkoníže Alexandr Michajlovič Romanov (13. dubna 1866 – 26. února 1933)
- Michail Alexandrovič (4. prosince 1878 – 13. června 1918) ⚭ 1911 Natalija Sergejevna Šeremetěvskaja (27. června 1880 – 26. ledna 1952), morganatický sňatek
- Olga Alexandrovna (13. června 1882 – 24. listopadu 1960) ⚭
- 1901 Petr Alexandrovič Oldenburský (21. listopadu 1868 – 11. března 1924)
- 1916 Nikolaj Alexandrovič Kulikovskij (5. listopadu 1881 – 11. srpna 1958)
Vývod z předků
Karel Antonín Holštýnsko-Becký | ||||||||||||
Fridrich Karel Ludvík Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Becký | ||||||||||||
Šarlota Frederika z Donína-Leistenau | ||||||||||||
Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský | ||||||||||||
Karel Leopold Schliebenský | ||||||||||||
Frederika Schliebenská | ||||||||||||
Marie Eleonora Lehndorffská | ||||||||||||
Kristián IX. | ||||||||||||
Fridrich II. Hesensko-Kasselský | ||||||||||||
Karel Hesensko-Kasselský | ||||||||||||
Marie Hannoverská | ||||||||||||
Luisa Karolina Hesensko-Kasselská | ||||||||||||
Frederik V. | ||||||||||||
Luisa Dánská | ||||||||||||
Luisa Hannoverská | ||||||||||||
Marie Sofie | ||||||||||||
Fridrich II. Hesensko-Kasselský | ||||||||||||
Fridrich Hesensko-Kasselský | ||||||||||||
Marie Hannoverská | ||||||||||||
Vilém Hesensko-Kasselský | ||||||||||||
Karel Vilém Nasavsko-Usingenský | ||||||||||||
Karolina Nasavsko-Usingenská | ||||||||||||
Karolina Felizitas Leiningensko-Dagsburská | ||||||||||||
Luisa Hesensko-Kasselská | ||||||||||||
Frederik V. | ||||||||||||
Frederik Dánský | ||||||||||||
Juliana Marie Brunšvická | ||||||||||||
Luisa Šarlota Dánská | ||||||||||||
Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský | ||||||||||||
Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská | ||||||||||||
Šarlota Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská | ||||||||||||
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maria Fiodorowna (Dagmar Duńska) na polské Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Sofie Dánská na Wikimedia Commons
- http://genealogy.euweb.cz/oldenburg/oldenburg7.html#DC9
Ruská carevna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Marie Alexandrovna |
1881–1894 Marie Sofie Dánská |
Nástupce: Alexandra Fjodorovna |
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk