Gallasové
Země	České království České království Tridentské knížecí biskupství Neapolské království
Mateřská dynastie	Páni z Castel Campo
Tituly	říšští svobodní páni (1627) říšská hrabata (1632) rakouští páni a hrabata (1634) čeští páni a hrabata (1634) vévodové (1635)
Zakladatel	Odalricus de Campo
Rok založení	1163
Konec vlády	1757
Poslední vládce	Filip Josef Gallas
Současná hlava	není (rod vymřel)
Větve rodu	Frýdlantská Slezská
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gallasové byli hraběcí rod pocházejícím z Tridentska (oblast v Tyrolsku dnešní severní Itálii).

Historie

Prvním z rodu, který se v Čechách usadil, byl Matyáš z Gallasu. Ten sloužil ve vojsku Albrechta z Valdštejna a po Valdštejnově zavraždění (1634), které pomáhal zosnovat,^[1] dostal do vlastnictví jeho frýdlantské a liberecké panství.^[2]

Založil slávu a věhlas rodu v Čechách, protože se stal nejen vrchním velitelem císařských vojsk, ale od španělského a neapolského krále Filipa IV. získal v roce 1635 i titul vévody z Lucery, dědičný v mužské linii, který však rod držel mimo španělskou říši jen neoficiálně. Zřejmě nejvýznamnějším^[3] členem rodu byl Matyášův vnuk, hrabě Jan Václav z Gallasu (1671–1719), císařský velvyslanec a místokrál neapolský.

Vedle Frýdlantu, Liberce a roztroušených drobných panství, zejména ve středních a východních Čechách (Smiřice, Hořeněves, Přemyšlení, Klecany, Dolní Neděliště či Bubeneč) jim od roku 1704 patřilo také panství grabštejnské a od roku 1726 panství v okolí zámku Lemberk, které tehdy od hraběte Karla Josefa z Bredy za 291 000 zlatých rýnských odkoupil hrabě Filip Josef Gallas.^[2] Ten však roku 1757 zemřel a protože neměl žádné mužské potomky, je jeho dědičkou ustavena jeho manželka Marie Anna, hraběnka z Gallasu^[1], rozená hraběnka Colonnová z Felsu, s tím, že po její smrti (zesnula roku 1759) přejde majetek, erb i jméno na syna její sestry Aloisie, provdané svobodné paní z Clamu, jímž byl Kristián Filip Clam. K podmínkám však navíc také patřilo, že Kristián Filip sám, jeho bratr Karel Leopold a všichni jejich potomci si ke svému jménu připojí i jméno Gallas.^[4] Kristián Filip v době úmrtí svého strýce ještě nebyl zletilý (měl 9 let),^[2] a regentství za něj vykonávala nejprve teta Marie Anna^[1] a poté, do roku 1770 jeho otec, Jan Kryštof Clam,^[2] od roku 1759 hrabě. Roku 1768 bylo spojení české větve Clamů s vymřelými Gallasy císařovnou Marií Terezií potvrzeno a vznikla tak rodová větev Clam-Gallasů.^[4]

Významné osobnosti rodu

Hlavy rodu

• Matyáš z Gallasu (1588–1647)
• František Ferdinand z Gallasu (1635–1697)
• Jan Václav z Gallasu (1671–1719)
• Filip Josef z Gallasu (1703–1757)

Další členové rodu

• Antonín Pankrác z Gallasu (1638–1695)
• Filip František z Gallasu (1665–1730)
• Marie Anna z Gallasu (1702–1759)

Majetkové poměry

Panství a statky v Království českém

• Panství Liberec (1634-1759)
• Panství Frýdlant (1634-1759)
• Panství Grabštejn (1704-1759)
• Panství Lemberk (1726-1759)

Tato výše uvedená čtyři severočeská panství tvořila od r. 1726 nedělitelnou základnu gallasovského dominia, zděděného Clam-Gallasy

• Panství Smiřice (1636-1685)
• Panství Hořiněves (1636-1674)
• Panství Radim (okres Kolín)-Pečky (1685-1702)
• Panství Nová Ves-Mlýnice (1712-1759)
• Panství Janovice (1716-1721)
• Panství Šluknov (1716-1721)
• Panství Skřivany-Žiželice (1722-1726)
• Statek Dolní Neděliště (1668-1674)
• Statek Světí (1668-1674)
• Statek Kovanice (1668-1669)
• Statek Velké Klecany (1727-1759)
• Statek Přemyšlení (1727-1759)
• Dvůr Přední Ovenec (1754-1759)
• Palác v Praze na Starém Městě
• Dům v Praze na Novém Městě

Statek v Hrabství Kladském

• Statek Žibřidovice (něm. Seifersdorf, dnes pol. Raszków, m. č. městečka Radków)

Panství a statek ve Slezsku

• Panství Schräbsdorf (dnes Bobolice poblíž Frankenštejna, pol. Ząbkowic Śląskich, hlavního města Minsterberského vévodství)
• Statek Schönjohnsdorf (dnes ves Witostowice poblíž kláštera Henryków)

Nemovitost v Rakousku

• Palác ve Vídni na Spiegelgasse, pozdější Lobkovický (1716-1724)

Panství a majetek v Tridentském biskupství

• Palác v Trentu (dnes Thunovský) - (1642-1667)
• Panství Torre Franca (něm. Freyenthurn) - prodáno 1667
• Panství Matarello - prodáno 1667

Majetky v Království neapolském

• Vévodství Lucera v Apulii (1635-1757)

• 
  Zámek Frýdlant (v popředí) a hrad (v pozadí)
• 
  Kostel Navštívení Panny Marie v Hejnicích
• 
  Zámek Liberec
• 
  Tzv. Valdštejnské domky, řemeslnická obydlí v Liberci zřízená na náklad Františka Ferdinanda z Gallasu
• 
  Hrad Grabštejn
• 
  Zámek Lemberk
• 
  Zámek ve Smiřicích
• 
  Zámek v Hořiněvsi
• 
  Zámek Radim
• 
  Šluknovský zámek
• 
  Clam-gallasovský palác v Praze
• 
  Zámek Witostowice
• 
  Bývalý rodový palác ve Vídni, později přestavěný
• 
  Gallasovský palác v Tridentu
• 
  Hrad v Castel Campo
• 
  Hrad Torre Franca v Mattarellu
• 
  Hrad v Luceře postavený Fridrichem II. Štaufským

Příbuzenstvo

Spříznili se s Ditrichštejny, Harrachy, Lodrony, Gašíny z Rosenbergu, Bruntálskými z Vrbna, pány z Martinic, Mansfeldy a rody Arco a Colonna-Fels

Odkazy

Reference

Literatura

• KRUMMHOLZ, Martin; SVOBODA, Milan; KABELKOVÁ, Markéta. Clam-Gallasův palác: Johann Bernhard Fischer von Erlach: architektura, výzdoba, život rezidence: Clam-Gallasův palác, 30. 11. 2007–27. 1. 2008. 1. vyd. Praha: Archiv hlavního města Prahy, 2007. 167 s. ISBN 978-80-86852-19-5. 
• SVOBODA, Milan, HEINZL, Jan, Hrabata z Gallasu, Clam-Gallasu a Hejnice: Poutní místo a jeho patroni. 1. vyd.  : , 2015. ISBN 978-80-85874-73-0.
• REBITSCH, Robert. Matyáš Gallas: (1588–1647): císařský generál a Valdštejnův „dědic“. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013. 399 s. ISBN 978-80-247-4778-1. 
• SEDLÁČEK, Antonín. Diplomatická činnost Jana Václava Gallase v Anglii v l. 1704–1711. In: Sborník Severočeského muzea = Acta musei Bohemiae borealis. Historia. Liberec: Krajské nakladatelství, 1988. S. 53–70.
• TREGL, Vladimír, WEISS, Petr, Gallasové a Clam-Gallasové v severních Čechách, Nymburk: pro Národní památkový ústav ÚOP v Liberci vydalo nakl. Vega-L, 2011, 18 s. ISBN 978-80-87275-50-4
• RESSEL, Anton, Beiträge zur Geschichte der gräflichen Familien Gallas und Clam-Gallas, In Mitteilungen des Vereines für Heimatkunde Jeschken-Isergaues XXI, 1927, s. 95-111, (německy)
• PELLICCIONI, Luciano, Storia della famiglia Galassi di Castelcampo, Roma, 1978, (italsky)
• BERGER, Theodor, Die Durchläuchtige Welt, Oder: Kurtzgefaßte Genealogische, Historische und Politische Beschreibung, svazek 3, Korn, 1739, 840s., kapitola: Die Grafen von Gallas, s. 58-64 Dostupné online (německy)
• STUPKA, Radomír, Gallasové na Frýdlantsku a Liberecku, Diplomová práce Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, 2009, Dostupné online

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gallasové na Wikimedia Commons
• Rodokmen Gallasů