Clam-Gallasové
Země	České království České království
Mateřská dynastie	Clamové
Tituly	hrabata
Zakladatelé	Konrád Perger, Kristián Filip Clam-Gallas
Rok založení	1757
Vymření po meči	1930
Vymření po přeslici	1980
Poslední vládce	František Clam-Gallas
Větve rodu	Clamové, Gallasové, Clam-Martinicové
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Clam-Gallasové je jméno někdejšího českého hraběcího rodu, jedné z linií původně rakouského šlechtického rodu Perger-Clamů z Korutan, která v roce 1757 převzala jméno vyhaslého italského rodu Gallasů a zdědila jejich převážně česká panství. Linie Clam-Gallasů vymřela roku 1930, zatímco linie Clam-Martiniců pokračuje.

Historie rodu

Rod hrabat z Clamu svůj původ odvozují od starobylého rodu původně z Korutan, který vzkvétal pod jménem Pörgerové (Pergerové), urození páni z Höchenpergu, až do první poloviny 14. století, poté však odtud byl při vnitřním štěpení Korutan vypuzen. Rod se poté usadil v Rakousích nad Enží.^[1]

Praotcem rodů Clam-Martiniců a Clam-Gallasů je svobodný pán Štěpán Perger, syn Konráda Pergera († 16. listopadu 1521), který je jako první z tohoto rodu zmiňován písemně.^[2]

Jedna část rodu přijala roku 1757 jméno vymřelého rodu hrabat Gallasů z italského Tridentska. Jejím zakladatelem byl hrabě Kristián Filip Clam-Gallas (1748–1805), synovec posledního člena rodu Gallasů hraběte Filipa Josefa. Byl podobně jako jeho syn, nejvyšší maršálek Království českého a předseda Společnosti vlasteneckých přátel umění Kristián Kryštof (1771–1838) mecenášem hudby a orchestrů v Čechách a také Ludwiga van Beethovena, který věnoval hraběnce Josefíně Clam-Gallasové dvě skladby.^[3] Mezi významné členy rodu náležel generál jízdy Eduard Clam-Gallas (1805–1891), který roku 1850 vyženil část majetku Ditrichštejnů. Rodina vymřela v mužské linii Franzem Clam-Gallasem (1854–1930).

Rodové majetky

Majetkové těžiště rodu leželo v Jizerských horách, kde Clam-Gallasům patřil zámek Frýdlant, hrad Grabštejn, zámek Lemberk a okolí Liberce a některá drobná či rozptýlená panství jako Obříství, Velké Klecany a Žďár nad Sázavou. V letech 1762–1765 nechal hrabě Kristián Clam-Gallas přestavět zámek Dětenice v pozdně barokním slohu.

Kromě množství panství vlastnili Clam-Gallasové také architektonicky významné městské paláce v Praze a ve Vídni.

Majetek posledního hraběte v Československu byl zabaven v roce 1945 jeho dcerám, které byly nuceny uprchnout do Rakouska.

• 
  Zámek Frýdlant
• 
  Zámek Grabštejn
• 
  Zámek v Liberci
• 
  Zámek Lemberk
• 
  Clam-Gallasův palác v Praze
• 
  Mramorový sál v pražském Clam-Gallasovském paláci
• 
  Clam-Gallasovský palác ve Vídni

Příbuzenské vztahy Clam-Gallasů a Clam-Martiniců

Následující schéma představuje rozdělení hraběcí rodiny Clamů na clamovskou větev starší (Clam-Gallasové), která vymřela po meči 20. ledna 1930 smrtí Franze Clam-Gallase (1854–1930), a mladší (Clam-Martinicové), jejíž příslušníci stále žijí.^[4] Základní linie Clamů je zvýrazněna zeleně, zakladatel Clam-Gallasů je zvýrazněn modře a zakladatel Clam-Martiniců červeně. Ze záměrně rozšířeného rodokmenu také vyplývá, jak přešel majetek Gallasů a Martiniců na Clamy. Římské číslice představují pořadí manžela nebo manželky, pokud někdo vstoupil do manželství vícekrát.

Erb

Jejich znak vznikl spojením gallasovské orlice a zlatého břevna s clamovskou kočkou na stříbrně a černě děleném poli. Uprostřed leží panna držící parohy.^[3]

Významné osobnosti rodu

• Matyáš Gallas
• Kristián Kryštof Clam-Gallas (1771–1838), český statkář a mecenáš
• Eduard Clam-Gallas (1805–1891), rakouský generál
• František Clam-Gallas (1854–1930), český velkostatkář a politik

Odkazy

Reference

Literatura

• RITTER VON RITTERSBERG, Johann. Christian Christoph Graf Clam-Gallas. Prag: Gottlieb Haase Söhne, 1838. S. 19 s. (němčina)  překlad in: Milan Svoboda a kol., Kristián Kryštof Clam-Gallas. Stručná biografie, Liberec 2012, 421 s.+ CD-ROM, ISBN 978-80-7372-929-5 dostupné online
• MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Svazek Díl I, A-M. Praha: Argo, 2008. ISBN 978-80-257-0027-3. S. 668 s. 
• SVOBODA, Milan a HEINZL, Jan. Hrabata z Gallasu, Clam-Gallasu a Hejnice: Poutní místo a jeho patroni, Hejnice, Liberec 2015. ISBN 978-80-85874-73-0 (čeština a němčina)
• PLÍŠKOVÁ, Daniela, Vznik a využití krypty Clam-Gallasů v kostele Navštívení Panny Marie v Hejnici v l. 1759-1945, Diplomová práce Pedagogické fakulty Technické univerzity v Liberci, 2000, dostupné online

Související články

• Matyáš Gallas
• Clam-Gallasův palác v Praze
• Clam-Gallasovský palác ve Vídni
• Clam-Gallasovská obora v Jizerských horách u Frýdlantu
• Clam-Martinicové
• Clamové
• Klamovka (Praha)
• Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Clam-Gallasové na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Clam (šlechtický rod) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Rodokmen Clamů (včetně Clam-Gallasů)