A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Gabriel | |
---|---|
![]() Střela Gabriel Mk.I | |
Typ | protilodní střela krátkého dosahu |
Místo původu | ![]() |
Historie výroby | |
Výrobce | Israel Aerospace Industries |
Výroba | od roku 1962 |
Základní údaje | |
Hmotnost | 430 kg (Mk.I) 522 kg (Mk.II) |
Délka | 3,35 m |
Rychlost | 240 m/s |
Účinný dostřel | 20 km (Mk.I) 6-36 km (Mk.II) |
Gabriel (hebrejsky: גבריאל) je rodina izraelských protilodních střel létajících nízko nad hladinou moře (anglicky: sea-skimming missile). Od 60. let 20. století bylo vyvinuto pět generací těchto střel. První bojové nasazení střel proběhlo roku 1973 v jomkipurské válce. Následně byly střely Gabriel exportovány do řady dalších zemí.
Vývoj
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/63/Gabrielout.jpg/220px-Gabrielout.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a1/GabrielMissileControlSystem.jpg/220px-GabrielMissileControlSystem.jpg)
Vývoj střely Gabriel pro izraelské vojenské námořnictvo začal v roce 1962. První model Mk.I byl poprvé nasazen v roce 1973 během jomkipurské války. Jednalo se o střelu s poloaktivním radiolokačním naváděním, která jako první sériově vyráběná protilodní střela implementovala režim sea-skimming. Po zachycení cíle střela sestoupila do letové hladiny 4,5 až 6 metrů nad vodou, což ztěžovalo její odhalení a tím pádem zkracovalo dobu poskytnutou nepříteli na provedení protiopatření. Nesla poměrně velkou bojovou hlavici – z 430 kg celkové hmotnosti střely připadalo na hlavici až 150 kg, přičemž samotná trhavina vážila 70 kg. Jednou z jejich nevýhod ale byla malá zásoba paliva, takže dostřel nepřesahoval 20 kilometrů.[1] To bylo při srovnání se sovětskými střelami P-15 Termit (kód NATO: SS-N-2 Styx), jimiž byly vybaveny egyptské a syrské raketové čluny (také sovětské výroby), málo. Úspěchy střel Gabriel Mk.I během jomkipurské války (viz bitva u Latakie a bitva u Baltimu) je proto třeba připsat nepřipravenosti protivníka[2] a úspěšným vlastním rušícím prostředkům, které umožnili izraelským člunům uniknout nepřátelským střelám a přiblížit ze na dostřel vlastních střel.[3]
Vylepšený Gabriel Mk.2 byl zaveden do výzbroje pravděpodobně v roce 1976. Dolet stoupl na 36 kilometrů, hlavice byla posílena na 522 kg a vylepšeno bylo i navádění. Výška letu nad hladinou ve finální fázi byla snížena na 2,5 až 3,5 metru.[2]
Generace Gabriel III a Gabriel III A/S doznaly výrazných zlepšení. Z letounů vypouštěná střela Gabriel III A/S má dostřel přes 60 kilometrů. Obě verze generace Gabriel III využívají v současnosti široce používaný mód „vystřel a zapomeň“ (anglicky: fire and forget). Z letounů vypouštěné střely Gabriel letí tak nízko, že je pro nepřátelské cíle extrémně těžké střely odhalit a včas jim čelit.
Nová dalekonosná proudová verze střely Gabriel IV má dostřel 200 kilometrů.
Pátou generaci střely představuje model Gabriel V. První je objednalo finsko (finské označení SSM2020) pro modernizované čluny třídy Hamina a fregaty třídy Pohjanmaa. Na základě této verze jsou nabízeny rovněž další odvozené střely. Společnost Proteus Advanced Systems, joint venture izraelské Israel Aerospace Industries a singapurské ST Engineering Land Systems nabízí protilodní střelu Blue Spear. Střela dosahuje vysoké podzvukové rychlosti a při nízkém profilu letu má dosah 290 km. Je schopná operovat za každého počasí a při vysoké úrovni rušení. Během letu využívá satelitní a inerciální navigace, v terminální fázi pak vlastní aktivní radiolokátor. Jejím prvním uživatelem bude Estonské námořnictvo. Derivát střely nabízený britskému námořnictvu nese označení Sea Serpent.[4]
Uživatelé
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9f/Saar_4_Shooting_%28retouched%29.jpg/220px-Saar_4_Shooting_%28retouched%29.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/92/RevolvingMissileLauncher.jpg/220px-RevolvingMissileLauncher.jpg)
Chile
Ekvádor
Eritrea
Estonsko – Roku 2021 objednány střely Blue Spear (derivát Gabriel V) pro pobřežní baterie, první dodávky v únoru 2024.
Finsko – Finské námořnictvo vybralo střely Gabriel V (finské označení SSM2020) jako výzbroj modernizovaných raketových člunů třídy Hamina a perspektivních korvet třídy Pohjanmaa.[5]
Indie
Izrael
Jižní Afrika – Místní označení střel je Škorpion.
Keňa
Mexiko
Srí Lanka
Thajsko
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gabriel missile na anglické Wikipedii.
- ↑ Zajac (ATM), str. 57 a 60
- ↑ a b Zajac (ATM), str. 61
- ↑ The Battle of Latakia . jewishvirtuallibrary.org . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Estonské pobřeží ochrání izraelské protilodní střely Blue Spear . Armadninoviny.cz, 2021-10-19 . Dostupné online.
- ↑ Finland picks Israel’s Gabriel as its new anti-ship missile . Navaltoday.com . Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- ZAJAC, Ivan. Raketonosné čluny třídy Sa'ar 4. ATM. Říjen 2007, čís. 10, s. 56 až 61. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gabriel (střela) na Wikimedia Commons
- (anglicky) Defense Update - Gabriel 5 Anti-Ship Missile System
- (anglicky) Encyclopedia Britannica - Gabriel Missile
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk