A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
František Josef Kinský | |
---|---|
Rodový erb Kinských | |
Majitel statku Kostelec nad Orlicí | |
Ve funkci: 23. září 1899 – 1949 | |
Předchůdce | Bedřich Karel Kinský |
Nástupce | statek i zámek znárodněn, po roce 1989 Josef Kinský |
C. k. komoří | |
Ve funkci: 1907 – 1918 | |
Panovník | František Josef I., Karel I. |
Nástupce | monarchie zanikla |
Vojenská služba | |
Hodnost | rytmistr v záloze[1] |
Narození | 11. května 1879 Kostelec nad Orlicí Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 1. září 1975 (ve věku 96 let) Kostelec nad Orlicí Československo |
Místo pohřbení | Hrobka Kinských v Budenicích |
Titul | hrabě (podle zákona z 10. prosince 1918 české republikánské zřízení šlechtické tituly neuznává) |
Choť | (1908) Marie Paulina, roz. z Bellegarde (1888–1953) |
Rodiče | Bedřich Karel Kinský (1834–1899) a Žofie Marie z Mensdorff-Pouilly (1845–1909) |
Děti | Josef Kinský František Antonín Kinský z Vchynic a Tetova Bedřich Karel Kinský z Vchynic a Tetova Alfons Kinský z Vchynic a Tetova Marie Žofie Kinská z Vchynic a Tetova |
Příbuzní | Marie Terezie Kinská z Vchynic a Tetova (sourozenec) Žofie Chotková (sestřenice) František Kinský a Antonín Kinský (vnoučata) |
Náboženství | římskokatolické |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Josef hrabě Kinský z Vchynic a Tetova (celým jménem německy Maria Franz Joseph Aloysius Ignatius von Nepomuk Paschalis Graf Kinsky von Wchinitz und Tettau; 11. května 1879 Kostelec nad Orlicí – 1. září 1975 Kostelec nad Orlicí)[1] byl český šlechtic z rodu Kinských, držitel čestného úřadu císařského a královského komořího. Byl aktérem a signatářem deklarací české šlechty v letech 1938 a 1939, po komunistickém puči v roce 1948 neemigroval.[2]
Život
Narodil se 11. května 1879 na rodovém zámku v Kostelci nad Orlicí jako syn politika Bedřicha Karla Kinského (1834–1899) a jeho manželky Žofie Marie z Mensdorff-Pouilly (1845–1909). Měl čtyři sestry. Byl protiněmecky založený, narodil se třináct let po bitvě u Hradce Králové, ve které Prusko porazilo Rakousko.[2] Po otci zdědil statek Kostelec nad Orlicí se zámkem.[pozn. 1] O řízení velkostatku se však osobně nestaral.[2]
V roce 1938 byl mluvčím delegace české šlechty, která se před podpisem mnichovské dohody dostavila 17. září 1938 na Pražský hrad k prezidentu Edvardu Benešovi. Přečetl tam Prohlášení příslušníků českých rodů vyjadřující podporu celistvosti republiky[6] a obdobnou roli měl i 24. ledna 1939 při audienci u prezidenta Emila Háchy. V září 1939 pak podepsal Národnostní prohlášení české šlechty.[7] V roce 1941 byla na jeho majetek uvalena vnucená správa.[8]
Za války byl na podzim roku 1943 zatčen gestapem, vyslýchán v Pečkárně a šest měsíců vězněn v Praze a pak v Gollnowě v blízkosti Štětína.[pozn. 2] Třikrát po sobě dostal zápal plic. V červenci 1944 byl propuštěn poté, co se manželka silně angažovala a prosila o přímluvu u známých.[10]
I po roce 1948 zůstal v Československu.[2] V roce 1949 byl majetek rodu zestátněn, směli však bydlet ve dvou místnostech na zámku v Kostelci nad Orlicí. V roce 1951 byl František Kinský s manželkou vystěhován úplně. Bydlení si našel na faře v Kostelci, kde žil i po smrti své manželky až do roku 1975.[pozn. 3] Zámek se stal pracovištěm výzkumného ústavu živočisné výroby s chovem prasat.
Měl vysokou dvoumetrovou postavu[12] a ráčkoval.[13] Sbíral známky,[2] militancie – uniformy a obrazy s vojenskými scénami. Také rád ministroval v kostele.[13] Zajímal se o historii a rád četl.[2]
Zemřel ve věku 96 let, zádušní mše se konala v kostele v Kostelci nad Orlicí. Tělo bylo uloženo do rodinné hrobky v Budenicích. Pohřeb byl za dohledu komunistické Státní bezpečnosti.[14]
Rodina
Ve Vídni se oženil 19. května 1908 s Marií Paulinou hraběnkou Bellegarde (13. 12. 1888 Maribor – 30. 7. 1953 Kostelec nad Orlicí), dcerou dlouholetého císařského nejvyššího kuchmistra Augusta Bellegarda a jeho manželky Henrietty Larischové z Moennichu. Manželka byla dámou Řádu hvězdového kříže (1908) a palácovou dámou. Měla zdravotní problémy se srdcem.[15] Interiéry kosteleckého zámku zařídila biedermaierovským nábytkem.[15][pozn. 4] Narodily se jim následující děti:[1]
- 1. Marie Žofie (24. 2. 1909 Kostelec nad Orlicí – 26. 10. 1992 zámek Assen, Lippetal)
- ⚭ (28. 7. 1931 Kostelec nad Orlicí) Christoph-Bernhard von Galen (11. 1. 1907 Bonn – 1. 2. 2002 zámek Assen)
- 2. Maria Bedřich Karel (3. 3. 1911 Kostelec nad Orlicí – 14. 12. 1999 Sassenberg, Vestfálsko), ornitolog. Po emigraci žil na Novém Zélandu a později ve Velké Británii[6]
- ⚭ (14. 7. 1937 Merano) Camilla von Pourtalès (15. 5. 1914 Haag – 31. 1. 1988 Twickenham, Londýn)
- 3. Maria Alfons (29. 9. 1912 Kostelec nad Orlicí – 2. 9. 1998 Villeneuve, Švýcarsko), zastupoval ocelářskou firmu, žil střídavě v Kanadě a ve Velké Británii[6]
- 4. Maria Josef (19. 11. 1913 Kostelec nad Orlicí – 14. 3. 2011 Kostelec nad Orlicí)
- ⚭ (13. 3. 1947 Trenčín) Bernadette Merveldtová (29. 12. 1922 Lázně Bělohrad – 14. 2. 2016 Kostelec nad Orlicí)
- 5. Maria František Antonín (15. 3. 1915 Kostelec nad Orlicí – 16. 12. 1993 Charleston, Indiana, USA), emigroval do Spojených států amerických[6]
Dcera Žofie se provdala do Německa v roce 1931, synové Bedřich, Alfons a František emigrovali po Únoru 1948.[6] Syn Josef zůstal v Československu a v roce 1949 ho zatkla Státní bezpečnost,[6] po Sametové revoluci restituoval majetek.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Ve 30. letech 20. století vlastnil rozvětvený rod Kinských několik statků a zámků:
- 1. August František Kinský (1849–1941) z hraběcí sloupské větve vlastnil od roku 1877 Sloup v Čechách a Svojkov na Českolipsku.
- 2. Ferdinand Karel Kinský (1907–1969) z knížecí linie zdědil Horažďovice, fakticky ho ale získal teprve v roce 1928, kdy se stal plnoletým.[3]
- 3. František Josef Kinský (1879–1975) z kostelecké větve knížecí linie vlastnil od roku 1899 Kostelec nad Orlicí.
- 4. František Xaver Kinský (1878–1935) a po něm jeho bratr Zdenko Radslav Kinský (1896–1975) z hraběcí linie vlastnili statek Chlumec nad Cidlinou se zámkem Karlova Koruna.
- 5. Oldřich Ferdinand Kinský (1893–1938) z knížecí linie, 10. kníže, vlastnil zámky Choceň, Česká Kamenice, Heřmanův Městec, Zlonice a Rosice.
- 6. Rudolf Ferdinand Kinský (1859–1930) z knížecí linie, 9. kníže, vlastnil kromě jiného Lysou nad Labem a Benátky nad Jizerou.[4] Po jeho smrti Lysou nad Labem zdědila prvorozená dcera Marie Gabriela (1883–1970), která se provdala za Ericha Thurn-Taxise (1876–1952), v roce 1938 však zámek prodala. Statek Benátky nad Jizerou (tehdy už bez zámku, který byl v roce 1920 prodán městu) zdědila druhorozená dcera Marie Anna (1885–1952), která se provdala za Děpolda Czernina (1871–1931).
- 7. Rudolf Antonín Kinský (1898–1965) z knížecí linie vlastnil Moravský Krumlov.[5]
- ↑ Ve stejném vězení byl držen i Rudolf Theobald Czernin (1904–1984) a Karl (Charles) Rohan (1894–1965) z choustnické linie.[9]
- ↑ Majitelé někdejšího panství se zámkem byli patrony kostela sv. Jiří, za což jim přináleželo právo na přístřeší v případě nejvyšší nouze. Obdobně se ubytovali na faře v Postupicích i František Mensdorff-Pouilly (1897–1991) a jeho manželka Terezie (Sita), roz. Sternbergová (1902–1985).[11]
- ↑ Pozdně empírový zámek v Kostelci nad Orlicí byl původně zařízen ve stylu biedermaieru, ale rodiče Františka Josefa preferovali barokní vybavení.[15]
Reference
- ↑ a b c POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. : Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 213. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017.
- ↑ a b c d e f DOČEKAL, Boris. Osudy českých šlechticů. Jihlava: Listen, 2002. 144 s. ISBN 80-86526-00-3. S. 9. Dále jen Osudy českých šlechticů.
- ↑ ŠKODA, Roman. Horažďovice v období 1945–1955. Plzeň, 2018. 95 s. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta filozofická, Katedra historických věd. Vedoucí práce Lukáš Novotný. s. 22. Dostupné online.
- ↑ Příběhy české šlechty, s. 310
- ↑ Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 208
- ↑ a b c d e f VOTÝPKA, Vladimír. Příběhy české šlechty. 3. vyd. Praha a Litomyšl: Paseka, 2002. 408 s. ISBN 80-7185-507-3. S. 216. Dále jen Příběhy české šlechty.
- ↑ Příběhy české šlechty, s. 218
- ↑ JUŘÍK, Pavel. Kinští: Bůh, čest, vlast. Praha: Euromedia Group k. s. – Knižní klub, 2019. 168 s. (Universum). ISBN 978-80-242-6220-8. S. 113.
- ↑ Příběhy české šlechty, s. 197
- ↑ Příběhy české šlechty, s. 221–222
- ↑ Příběhy české šlechty, s. 212
- ↑ Příběhy české šlechty, s. 217
- ↑ a b Příběhy české šlechty, s. 225
- ↑ Příběhy české šlechty, s. 230
- ↑ a b c Osudy českých šlechticů, s. 10
Literatura
- VOTÝPKA, Vladimír. Příběhy české šlechty. 3. vyd. Praha a Litomyšl: Paseka, 2002. 408 s. ISBN 80-7185-507-3. Kapitola 10.
Související články
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk