A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Falcké kurfiřtství Kurfürstentum Pfalz (de) Kurferschdendom Palz (pfl)
| |||||||
Geografie
| |||||||
Obyvatelstvo | |||||||
Počet obyvatel
|
|||||||
Národnostní složení
|
|||||||
dominantní vyznání:
římskokatolické (do 1556), luteránské (1556–1563), reformované (1563–1803) osobní vyznání kurfiřta: římskokatolické (do 1530, znovu od 1685) luteránské (1530–1559, 1575–1583) reformované (1559–1575, 1583–1685) | |||||||
Státní útvar | |||||||
rýnský gulden (14.–15. století)
| |||||||
Vznik
|
|||||||
Zánik
|
|||||||
Státní útvary a území | |||||||
Falcké kurfiřtství (německy Kurfürstentum Pfalz, falcky Kurferschdendom Palz), zkráceně Kurfalc (německy Kurpfalz, ve starších pramenech Churpfalz = „Wahlpfalz“), je historické státoprávní označení pro Falcké hrabství na Rýně (Pfalzgrafschaft bei Rhein) neboli Rýnského falckého hrabství (Rheinische Pfalzgrafschaft) pro období od roku 1356, kdy mu byl Svatou říší římskou udělen kurfiřtský hlas. Státní útvar existoval v rámci Svaté říše římské do roku 1803 s hlavním městem provincie Heidelbergem, později Mannheimem.
Kurpfalz se v současné době používá také v užším smyslu pro region Kurpfalz, tzn. někdejší falcká území v okolí Heidelberku a Mannheimu.
Historie
Vyvinulo se z rýnsko-lotrinského Falckého hrabství a rozkládalo se od pozdního středověku v rozsahu středního Horního Porýní – Oberrheinu. Kurfalc bylo území s ne zcela geograficky nebo samosprávně jasnými hranicemi, byla to pestrá mapa malých území. Jádro Falckého kurfiřtství se rozkládalo na obou březích Rýna od Hunsrücku na severozápadě až k východnímu výběžku Odenského lesa (Odenwaldu) u Mosbachu a území jižního Kraichgau kolem Brettenu, Knittlingenu a kláštera Maulbronnu.
Panovník Kurfalce se nazýval falckrabě (Pfalzgraf) na Rýně. Ti již od 12. století, nejpozději pak od roku 1198, patřili mezi kurfiřty Římské říše. Od stejné doby příslušel falckrabím na Rýně také úřad říšského arcistolníka (arcitruchsas) a říšský vikář pro porýnské země a území franského a švábského práva, tedy západní části říše. Ve Zlaté bule byl stav falckrabích na Rýně stanoven jako jeden ze sedmi voličů krále/císaře.
Kurfalc patřila k nejvýznamnějším světským územím Staré německé říše. Ve století náboženské reformace byla Kurfalc jednou z nejaktivnějších a vedoucích protestantských sil v říši. Kurfiřt Fridrich V. Falcký dokonce na čas získal českou královskou korunu, čímž získal přídomek Zimní král. Jeho neúspěšné „české dobrodružství“ mělo za následek rozpoutání třicetileté války a zároveň bylo zlomovým bodem dějin Kurfalce. Země na desítky let upadla do cizího područí a byla jako dějiště četných válečných operací opětovně vyrabována a vylidněna. Dědičná vláda falckých Witelsbachů byla sice ve vestfálském míru roku 1648 obnovena, území však již nedokázalo dosáhnout svého někdejšího významu. Další těžkou zkoušku pro zemi znamenalo dobyvačné válečné tažení francouzského krále Ludvíka XIV. při realizaci své reunizace, zejména pak při devítileté válce (o falcké následnictví) v letech 1688 až 1697. Nakonec, v důsledku říšské mediatizace bylo teritorium Kurfalce rozděleno, čímž země zanikla. Někdejší kurfalcká území dnes leží ve spolkových zemích Bádensko-Württembersko, Porýní-Falc, Hesensko, Bavorsko (Obere Pfalz = Horní Falc / Oberpfalz), Sársko a dnes k Francii náležící region Alsasko.
O Kurfalci je možné hovořit teprve od zemského dělení z roku 1410, kdy byla Falc rozdělena na území, které zbylo při Kurlinii (hranici falckého říšského volebního teritoria), které bylo kvůli rozlišení nazýváno kurfürstliche Pfalz (kurfiřtská Falc) nebo Kurpfalz, a tři vedlejší země.
Symbolika
-
znak Kurfalce v době Wittelsbachů
-
znak za Falcko-simmernské dynastie
-
znak za Falcko-simmernské dynastie
-
velký znak kurfiřtství z roku 1703
-
varianta Wittelsbachů, kteří Rýnskou Falc získali v pol. 14. století
-
alternativní zástava se zemskými barvami (Landesfarben)
-
vlajka z roku 1604
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kurpfalz na německé Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Falcké kurfiřtství na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk