A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Mons. ThDr. Emil Pluhař | |
---|---|
Narození | 10. srpna 1913 Bochoř, Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 9. července 2004 (ve věku 90 let) Hovězí, Česko |
Povolání | Římskokatolický duchovní |
Ocenění | Prelát Jeho Svatosti
Čestný občan obce Hovězí |
Nábož. vyznání | římskokatolické |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Emil Pluhař (10. srpna 1913, Bochoř – 9. července 2004, Hovězí) byl český katolický kněz, teolog, profesor pastorální teologie, církevního práva a morální teologie, kanonista, politický vězeň komunistického režimu a čestný papežský prelát.
Studium a akademická činnost
Narodil se 10. srpna 1913 v Bochoři u Přerova. Jeho otec padl v I. světové válce. Studoval na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži, které ukončil maturitou v roce 1933. Odtud odešel do kněžského semináře v Olomouci. Ke kněžství studoval na Cyrillo-Methodějsé bohoslovecké fakultě v Olomouci, kterou dokončil v roce 1938. Na kněze byl vysvěcen v olomoucké katedrále 5. července 1938 arcibiskupem Leopoldem Prečanem. Tři měsíce působil jako kooperátor v Hněvotíně, poté se od 1. listopadu 1938 stal adjunktem Cyrilometodějské bohoslovecké fakulty v Olomouci. V pozici adjunkta zůstal do 31. října 1945. Zároveň byl kooperátorem ve Velké Bystřici u Olomouce, kde působil až do 5. června 1945. Na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě byl od 1. listopadu 1945 do 31. května 1946 výpomocným asistentem. V této době dosáhl doktorátu teologie, a byl 9. května 1946 promován. Od 1. června 1946 do 31. října 1950 na fakultě působil jako asistent a suplent křesťanské mravovědy až do zrušení fakulty v roce 1950. Co se týče přednášek, byl od 11. června 1946 do 30. září 1946 (tzv. „válečný semestr“) pověřen přednáškami z církevního práva. V akademickém roce 1945–1946 byl pověřen přednáškami z pedagogiky a didaktiky. V letech 1946–1948 byl pověřen přednáškami z etiky. Dne 17. května 1950 s ním bylo zahájeno habilitační řízení, když předložil spis Idea obrazu Božího základem mravnosti, které však zůstalo nedokončeno pro zrušení fakulty.
Politický vězeň komunistické totality
Následovala svízelná životní pouť kněze v komunistickém totalitním režimu. Po půlroční čekací době na ustanovení v duchovní správě působil Pluhař jako kooperátor v Bruntále, kde byl 10. července 1951 zatčen a internován v klášteře Hájek u Prahy a dalších centralizačních táborech, a to až do 20. dubna 1953. Následovala v letech 1953–1954 čtrnáctiměsíční vojenská služba u PTP. Po ní v letech 1954–1956 přichází střídavé období civilních zaměstnání a marného čekání na udělení státního souhlasu v duchovní správě. Pluhař pracoval v několika profesích – jako skladník, topič, pomocný dělník u zedníků a zámečníků. Když úspěšně vykonal svářečské zkoušky, stal se provozním zámečníkem a byli mu dokonce svěřeni i učni. V letech 1956–1957 působil krátce v pastoraci, ale v letech 1957–1961 byl opět v dělnické profesi. V roce 1961 byl zatčen s následným odsouzením pro velezradu na 9 let. Byl vězněn ve Valdicích. V roce 1962 byl propuštěn s podmínkou na 10 let a vrátil se opět k civilním zaměstnáním. Toto další dělnické období se odehrávalo v letech 1962–1968. Od 1. května 1968 mu bylo umožněno působit přechodně ve Chválkovicích u Olomouce a v Opavě. V době politického jara 1968 byla v Olomouci obnovena bohoslovecká fakulta a Pluhař dostává opět možnost přednášet. V akademickém roce 1969 – Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta tedy vyučoval na Římskokatolické Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze se sídlem v Litoměřicích, pobočce v Olomouci, ovšem pouze externě (bez jmenování, pouze s ústním souhlasem) morální teologii. 23. září 1970 byl jmenován lektorem pro obor křesťanské morálky a pastorální teologie pro akademický rok 1970–1971. Působení ukončeno na konci roku 1970–1971. Pedagogická činnost mu však byla dále zakázána.
Pastorace
V Olomouci zůstal jako kaplan u sv. Mořice. Když ale navštívil církevní tajemník jeho štědrovečerní kázání, dostal zákaz působení v duchovní správě v Olomouci, pod pohrůžkou odnětí státního souhlasu. Pluhař tedy přijal od 1. září 1978 uvolněné místo faráře v Hovězí. V té době mu bylo 65 let, ale do práce se pustil s mladickým elánem. Zvelebil kostel sv. Máří Magdaleny v Hovězí tak, že i po četných úpravách a opravách rozhodnutím ministerstva kultury v lednu 2001 prohlášen kulturní památkou. Nechal vyasfaltovat chodníky kolem kostela, provedl generální opravu venkovních omítek, opravu a nátěr střechy, úpravu interiéru v souladu s požadavky II. vatikánského koncilu, a postavil novou zpovědnici. Byl pořízen vysoušecí vzduchový kanál kolem základů kostela, aby se předešlo prolínání vlhkosti do zdiva kostela. Nákladem obce Hovězí byly upraveny jak vozový přístup ke kostelu, tak i cesta ke schodišti kostela. V roce 1998 bylo vybudováno venkovní osvětlení kostela. Na jaře 2001 proběhla výměna střešní krytiny a v listopadu 2001 proběhla výměna věžních hodin.
Dílo
Stal se oblíbeným knězem a vyhledávaným zpovědníkem. Z jeho pastoračního působení v Hovězí vzešly tři kněžská povolání a jedno zasvěcené povolání k řádovým sestrám. Pluhař působil od 1. prosince 1975 jako viceoficiál u Interdiecézního církevního soudu, po jmenování Františka Vaňáka arcibiskupem, se stal oficiálem. Na tuto pozici rezignoval v roce 2001. U příležitosti osmdesátých narozenin obdržel od papeže Jana Pavla II. dekret, kterým byl jmenován čestným papežským prelátem s právem používat titulu monsignor. Zemřel ve věku 90 let v Hovězí a je pochován na místním hřbitově.
Bibliografie
- Křesťanská mravověda, Olomouc: Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta
- Problematika manželského soužití ve světle encykliky Humanae vitae, Olomouc: Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta . 4 s.
Odkazy
Literatura
- Bohemikální autoři. Křesťanství (1901–2000), Praha: Centrální katolická knihovna 2001 .
- JOHN Roman: Valdice a osudy politických vězňů 1948–1989, Paměť a dějiny 2009/04.
- KOVÁŘ František: Věrný a neúnavný služebník církve, Měsíčník Arcidiecéze olomoucké OLDIN: číslo 7-8/2003, Olomouc 2003.
- NOVOTNÝ Vojtěch: Katolická teologická fakulta 1939-1990. Prolegomena k dějinám české katolické teologie druhé poloviny 20. století, Praha: Karolinum, 2007.
Související články
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk