A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Ekonomika Finska | |
---|---|
Měna | Euro |
Fiskální období | kalendářní rok |
Obchodní organizace | EU, WTO a OECD |
Statistické údaje | |
HDP | $222 mld. (2014 PPP) $276 mld. (2014 nominal)[1] |
Změna HDP | ▲0,2% (2015) [2] |
HDP podle sektorů | ▼zemědělství: 2,8% ▼průmysl: 25,9% ▲služby: 71,2% (2012 odhad) |
Inflace (CPI) | ▼ -0,1% (únor 2016) |
Míra chudoby | 18% riskuje chudobu nebo soc. vyloučení[3] |
Pracovní síla | ▼2,4 mil. (květen 2015)[4] |
Pracovní síla podle sektorů | ▼zemědělství a lesnictví 4,4% ▼průmysl 15,5% ▼Konstrukce 7,1% ▲obchod 21,3% ▼Finance, pojišťovny a obchodní služby 13.3% ▲doprava a komunikace 9,9% ▼veřejné služby 28,5% (2011 odhad) |
Nezaměstnanost | 8,6% (2016)[2] |
Zahraničí | |
Vývoz | ▼$78 mld. (2012 odhad) |
Dovoz | ▼$82 mld. (2012 odhad) |
Hrubý zahraniční dluh | $563 mld. (31. 12. 2013) |
Veřejné finance | |
Veřejný dluh | 57% HDP (2013 odhad),[5] net debt 17.4% of GDP[6][7] |
Příjmy | $129 mld. (2012 odhad) |
Výdaje | $134 mld. (2012 odhad) |
Finsko je průmyslově velmi vyspělá země s tržním hospodářstvím. Na obyvatele vyprodukuje přibližně stejně co ostatní západoevropské státy jako například Francie, Německo, Švédsko nebo Spojené království. Největší hospodářským sektorem jsou služby s 65,7 procentním podílem, následuje výroba a rafinace s 31,4 procenty. Primér představuje 2,9 procenta hospodářství. Klíčovým hospodářským odvětvím pro zahraniční obchod je průmyslová výroba. Největší podíl průmyslu představuje elektronika (21,6 procenta), výroba strojů, vozidel a jiných technických kovových výrobků (21,1 procenta), dřevozpracující průmysl (13,1 procenta) a výroba chemikálií (10,9 procenta). Finsko má velké zásoby dřeva. Oblast Velké Helsinky vytváří kolem třetiny finského HDP. Inflace mezi roky 2004 a 2006 byla nízká, v průměru 1,8 procenta.
Finsko je silně začleněno do globální ekonomiky a mezinárodního obchodu, který tvoří třetinu HDP. Zahraniční obchod se státy Evropské unie tvoří 60 z celkového zahraničního obchodu. Největšími obchodními partnery jsou Německo, Rusko, Švédsko, Velká Británie, USA, Nizozemí a Čína. Obchodní politika je řízena ze strany Evropské unie. Finsko je tradiční stoupenec volného obchodu, s výjimkou zemědělství. Finsko je jedinou severskou zemí, která se připojila k eurozóně.
40 největších ve Finsku registrovaných společností podle obratu v roce 2006 nebo 2007 byli tyto (zkratky Oy a Oyj odstraněny): Nokia, Stora Enso, Neste Oil, UPM-Kymmene, Kesko, SOK, Metsäliitto, Outokumpu, Metso, Tamro, Fortum, Sampo, Kone, Elcoteq, Rautaruukki, Wärtsilä, YIT, Varma, Cargotec, SanomaWSOY, Kemira, Ilmarinen Keskinäinen Eläkevakuutusyhtiö, TeliaSonera, Luvata International (bývalý Outokumpu Copper), Huhtamäki, Finnair, Lemminkäinen, HKScan, Onvest, RTF Auto, Tieto, Ahlstrom, Konecranes, Valio, ABB, Itella, Amer Sports, Teboil, Elisa, a Myllykoski.
Soukromý sektor zaměstnává přibližně 1,8 milionu obyvatel, z toho zhruba třetina má vysokoškolské vzdělání. V roce 2004 činily průměrné náklady na zaměstnance soukromého sektoru za hodinu 25,1 eura. Od roku 2008 je průměrná kupní síla na podobné úrovni jako v Itálii, Švédsku, Německu nebo Francii. V roce 2006 pracovalo 62 % pracovní síly pro firmy s méně než 250 zaměstnanci. Ty představovaly 49 % celkového ekonomického obratu a měly nejsilnější tempo růstu. Míra zaměstnanosti žen je vysoká. Rozdělení povolání na spíše mužské a spíše ženské je vyšší než v USA. Podíl pracovníků na částečný úvazek byl jeden z nejnižších v zemích OECD v roce 1999.
Na začátku roku 2008 činila míra nezaměstnanosti 6,8 %, zaměstnanost byla na 68 procentech. 18 % obyvatel ve věku nad 50 let nepracuje a nad 60 let je více než dvě třetiny nepracujících. Nefondové důchody a další závazky jako například zdravotní pojištění jsou hlavním rizikem zadlužení v budoucnu, i když Finsko je mnohem lépe připraveno než země jako třeba Francie nebo Německo. Výše státního dluhu byla snížena na zhruba 32 procent HDP v roce 2007. Roku 2007 dosahovala průměrná hodnota domácích úspor stupně -3.8 a zadluženost domácností představovala 101% ročního dosažitelného příjmu, což bylo na stejné úrovni jako většina zemí Evropy.
V roce 2006 bylo ve Finsku 2,4 milionu domácností. Průměrná velikost finské domácnosti je 2,1 osob. 40 procent domácností sestává z jediné osoby, 32 procent ze dvou osob a 28 procent ze tří nebo více osob. Obytných budov je celkem 1,2 milionu a na jednoho občana připadá průměrně 38 metrů čtverečních obytných prostor. Cena průměrné obytné nemovitosti bez půdy činí 1187 euro za metr čtvereční a pozemek 8,6 euro za metr čtvereční. 74 procent domácností vlastní osobní automobil. K dispozici je 2,5 milionu aut a 0,4 milionu ostatních vozidel. Přibližně 92 % Finů má mobilní telefon a 58 % je připojeno k internetu doma. Průměrná celková spotřeba domácností činí 20 000 euro, z čehož na bydlení připadá zhruba 5500 eur, na dopravu kolem 3000 euro, na potraviny a nápoje s výjimkou alkoholických zhruba 2500 eur a na rekreaci a kulturu kolem 2000 euro. Kupní síla přizpůsobená průměrné spotřebě domácností je zhruba na stejné úrovni jako je tomu v Německu, Švédsku a Itálii. Podle organizace Invest in Finland vzrostla soukromá spotřeba o 3% v roce 2006 a zákazníci upřednostňovali výrobky vysoké kvality, které dlouho vydrží, případně utráceli své peníze za zlepšení svého životního standardu.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Economy of Finland na anglické Wikipedii.
- ↑ Report for Selected Countries and Subjects . 2006-09-14 . Dostupné online.
- ↑ a b Statistics Finland - National Accounts 2015 . 2016-03-16 . Dostupné online.
- ↑ In 2011, 24% of the population were at risk of poverty or social exclusion . Luxembourg: Eurostat, 3 December 2012 . Dostupné v archivu pořízeném dne 24-12-2012.
- ↑ Unemployment rate 10.3 per cent in March . Statistics Finland . Dostupné online.
- ↑ ''Statistics Finland'' . . Dostupné online.
- ↑ ''Central government's net financial assets (-31.4 billion) as percentage of 2010 gdp (180 billion)'' . 2011-12-16 . Dostupné online.
- ↑ Statistics Finland - National Accounts 2010 . 2011-07-14 . Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu ekonomika Finska na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk