A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Ekonomika Belgie | |
---|---|
Obchodní čtvrť v Schaerbeeku u Bruselu | |
Měna | Euro (EUR, €) |
Fiskální období | kalendářní rok |
Obchodní organizace | EU, WTO a OECD |
Statistické údaje | |
Populace | ▲ 11 549 888 (1. ledna 2020)[1] |
HDP | ▼ $503 mld. (nominalní, 2020 odhad)[2] ▼ $576 mld. (PPP, 2020 odhad)[2] |
Změna HDP | 1,5% (2018) 1.4% (2019) −8,3% (2020e) 5,4% (2021e)[2] |
HDP na obyvatele | ▼ $43 814 (nominalní, 2020 odhad)[2] ▼ $50 114 (PPP, 2020 odhad)[2] |
HDP podle sektorů | zemědělství: 0,7% průmysl: 22,1% služby: 77,2% (2017 odhad)[3] |
Inflace (CPI) | 0,6% (2020 odhad)[2] 1,2% (2019)[2] 2,3% (2018)[2] |
Míra chudoby | 19,5% ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením (AROPE, 2019)[4] |
Pracovní síla | ▲ 5 105 726 (2020)[5] |
Pracovní síla podle sektorů | zemědělství: 1,3% průmysl: 18.6% služby: 80,1% (2013 odhad)[3] |
Nezaměstnanost | 5,1% (srpen 2020)[6] |
Zahraničí | |
Vývoz | ▲ $474,3 mld. (2019 odhad)[3] |
Dovoz | ▲ $473,1 mld. (2019 odhad)[3] |
Hrubý zahraniční dluh | $1,281 bil. (31. března 2016 odhad)[3] |
Veřejné finance | |
Veřejný dluh | 98,6% HDP (2019)[7] |
Příjmy | 50,3% HDP (2019)[7] |
Výdaje | 52,2% HDP (2019)[7] |
Belgie má moderní kapitalistickou ekonomiku, která vychází ze silného industriálního základu a výhodné geografické polohy. Belgie byla prvním kontinentálním evropským státem, který prošel průmyslovou revolucí, kdy byl vybudován rozsáhlý systém přepravy s přístavy, plavebními kanály, hustou železniční a dálniční sítí propojující industriální centra země s okolními státy.[8]
Belgie dováží suroviny a polotovary, které jsou dále zpracovávány a následně vyváženy. Na světovém obchodu je belgická ekonomika závislá, vývoz tvoří asi dvě třetiny HNP. Mezi obchodní výhody Belgie patří její centrální geografická poloha a vysoce kvalifikovaná, vícejazyčná pracovní síla.
Kromě uhlí, které se už dnes netěží, a úrodné půdy nemá Belgie mnoho přírodních zdrojů. Přesto je tu bohatě zastoupen průmysl, nejvýznamnějšími odvětvími jsou ocelářství, textilní průmysl, petrochemický průmysl, potravinářství, farmaceutický průmysl, automobilový průmysl a výroba elektroniky.[9]
V současnosti je belgická ekonomika primárně orientovaná na sektor služeb, ten v roce 2019 tvořil 69,74 % HDP, průmysl asi 19,03 %, zemědělství 0,43 % HDP.[10]
Jako jeden ze států, které se podílely na vzniku Evropských společenství, silně podporuje integraci evropských ekonomik v rámci EU. Dvě třetiny zahraničního obchodu jsou realizovány se zeměmi EU a Brusel je zároveň administrativním sídlem Unie.[8]
V roce 2002 přijala Belgie euro, které nahradilo belgický frank.
Státní dluh k roku 2018 dosahoval 102 % HDP a Belgie je tak čtvrtou nejzadluženější zemí v EU.[11]
Historie
Zatímco v roce 1914 měla Belgie jednu z nejlépe fungujících ekonomik v Evropě, v roce 1919, rok po konci války, činila nezaměstnanost hrozivých 80 procent. Přesto se ekonomická situace začala rychle zlepšovat a už v roce 1920 Belgie ukázala svou sílu uspořádáním prvních poválečných olympijských her v Antverpách. V roce 1921 Lucembursko vytvořilo s Belgií hospodářskou unii, což ekonomice také značně pomohlo. Spolupráce mezi těmito státy se projevovala např. vytvořením měnové unie, kdy bylo možno používat belgický frank na lucemburském území a naopak.
Během 2. světové války zůstal belgický průmysl relativně nepoškozen díky Galopinově doktríně, která hlásala hospodářskou spolupráci s nacistickými okupanty vyjma válečného průmyslu. Poválečný boom byl umocněn vznikem EU a NATO, které obě sídlí v Bruselu a poválečnému nastartování ekonomiky výrazně pomohl i Marshallův plán.
Valonsko bylo od průmyslové revoluce jedním z nejbohatších míst v Evropě díky rychle se rozvíjejícímu průmyslovému pásmu, kde se těžilo a zpracovávalo uhlí a vyráběla ocel. Krize uhelného a těžkého průmyslu v 2. polovině 20. století způsobila hospodářský propad a v přechodu na moderní ekonomiku začalo Valonsko zaostávat za původně zemědělským Vlámskem, které se po 2. světové válce měnilo v hospodářsky prosperující oblast. Rozvíjel se tam zejména lehký a petrochemický průmysl, který byl v 60. a 70. letech podporován zahraničními investicemi (zejména z USA). Během 80. a 90. let se průmyslové centrum země dále posunovalo na sever do Vlámska (je to také důležitý dopravní uzel) a dnes tam sídlí většina průmyslové výroby, včetně světových automobilových společností.
Kvůli ropným šokům 70. let a restrukturalizaci průmyslu se na počátku 80. let dostala belgická ekonomika do recese. Nejzávažnější krize z let 1980-82 vyústila v obrovský nárůst nezaměstnanosti, což vedlo ke zvýšení státních výdajů na sociální zabezpečení, podporu vývozu a následnému zadlužení státu. V letech 1992-1993 byla Belgie zasažena nejen ekonomickými, ale i politickými rozpory které vyústili ve federalizaci země.[12] Během let 2000 až 2008 je podařilo ekonomiku stabilizovat, ale v roce 2009 opět upadla do recese vlivem globální finanční krize.
Odvětví ekonomiky
Belgická ekonomika je primárně orientovaná na služby, které tvoří většinu belgického HDP. Podle zprávy EU byly v roce 2018 nejdůležitějšími odvětvími belgického hospodářství služby, a to v oborech veřejná správa, obrana, vzdělávání, zdravotní a sociální péče, které pokrývají 22,1 % HDP. Za nimi následuje maloobchod a velkoobchod, doprava, ubytování, stravování a pohostinství (19,4 %) a průmysl (16,7 %).[13]
Zahraniční obchod
Díky své pozici uprostřed vysoce industrializované zóny se Belgie stala velmi vyvinutou a exportně zaměřenou ekonomikou. Velmi těží i ze své centrální a zároveň přímořské pozice a jazykově i profesně vzdělané pracovní síly. Belgický vývoz představuje asi 79 % HNP země.[14] Většina zahraničního obchodu Belgie (73 %) se odehrává v rámci EU. Nejdůležitějšími příjemci belgického zboží jsou Německo (18 %), Francie (14 %) a Nizozemsko (12 %). I tak se ale Belgie snaží být otevřená i mimounijním investicím, 5 % jejího exportu směřuje do USA a další 2 % do Číny a Indie.[13] Hlavními exportními artikly Belgie jsou stroje a příslušenství, chemikálie, opracované diamanty, kovy a kovové produkty a potraviny.[15]
Pokud jde o import do země, 64 % se realizuje z členských zemí EU. 18 % dovozu do Belgie zajišťuje Nizozemsko, 13 % Německo a 9 % jde z Francie. Mimo Evropskou unii jsou hlavními dovozci zboží Spojené státy (7 %) a Čína (4 %).[13]
Zaměstnanost
Belgie se, co se nezaměstnanosti týče, pohybuje trvale pod průměrem EU. V prvním pololetí roku 2020 tam byla nezaměstnanost kolem 5,2 %[16] a z toho 43 % lidí bylo bez práce dlouhodobě.[17] Na porovnání, průměrná nezaměstnanost EU byla v lednu 2020 7,5 %, přičemž dlouhodobě nezaměstnaní tvořili 40,3 %. Mezi mladými Belgičany ve věku od 15 do 24 je nezaměstnanost výrazně vyšší (18, 3 % v roce 2019).[18]
Celková pracovní síla v Belgii odpovídá přibližně 5,1 milionům lidí[19] a z nich pouze necelé jedno procento (48 tisíc lidí) pracuje v zemědělství. Toto odpovídá vyspělosti a modernosti hospodářství této země. Naprostá většina lidí (73,5 %) je zaměstnána ve službách (podobně jako ve většině zemí EU). Dalších téměř 19 % lidí je zaměstnáno v průmyslu a přidružených odvětvích.[20] Asi jednu šestinu pracovní síly Belgie tvoří OSVČ.[21]
Dlouhodobě se Belgie pohybuje na vrcholu, i pokud se jedná o výši mezd. Průměrný belgický plat se pohybuje kolem 55,6 tisíc amerických dolarů ročně (asi 1,2 milionu Kč).[22] V rámci Evropy ji tak předbíhá pouze Lucembursko, Island, Dánsko a Nizozemsko.
Rozpočet
Ačkoli je Belgie vyspělou a bohatou zemí, její veřejné výdaje dlouhou dobu převyšovaly příjmy. Státní dluh země nejvíce stoupal během osmdesátých let minulého století a v roce 1990 dosáhl téměř 140 % belgického HDP.[23] Díky zavedení přísné rozpočtové politiky se zemi podařilo srazit dluh pod 90 %, ale krize v roce 2008 ho opět zvedla. Na konci prvního desetiletí 21. století měla Belgie třetí nejvyšší státní dluh ze všech zemí EU (96,7 % HDP). Aktuálně státní dluh Belgie opět stoupá a jedná se o čtvrtou nejzadluženější zemi EU.[24] Ač je státní dluh země tak vysoký, nehrozí Belgii bankrot, jelikož se jedná o důvěryhodnou vyspělou zemi plnou investičních příležitostí. Podobně na tom je například Japonsko, jehož státní dluh má hodnotu více než 200 % HDP.[25]
Rozdíly mezi regiony
Ekonomika Belgie je různorodá a nemůže být plně pochopena bez zohlednění regionálních rozdílů. Vlámská a Valonská ekonomika se liší v mnoha ohledech, stejně tak ekonomiky měst jako Brusel, Antverpy, Lutych, Bruggy, Charleroi nebo Gent vykazují značné rozdíly. HDP na osobu v Bruselu je výrazně vyšší než v ostatních regionech.
Nezaměstnanost je zhruba třikrát vyšší ve Valonsku než ve Vlámsku, a ještě vyšší je v Bruselu. (2019: Vlámsko 3,4 %; Valonsko 8,5 %; a Brusel 13,2 %)[26]
Hrubý domácí produkt v Belgii (2017)[27] | |||
Pořadí | NUTS region | 2017 reálné HDP per capita
v eurech |
% průměru HDP v EU27 v roce 2017 |
1 | Brusel | 57,700 | 196 % |
2 | Vlámský region | 35,300 | 120 % |
3 | Valonský region | 24,800 | 84 % |
Brusel
S výší nominálního HDP 77,694 € miliónů a reálného HDP 57,700 € miliónů v roce 2017 Brusel představuje jeden z nejbohatších regionů Evropy (241 % průměru Evropské unie). Na druhou stranu má region vysokou míru nezaměstnanosti 13,2 %. Zhruba 19 % pracovních pozic zastávají obyvatelé žijící ve Vlámsku nebo Valonsku, zatímco 17% obyvatel Bruselu pracuje mimo hlavní město. Lidem je ale jejich zisk počítán tam, kde pracují, a ne v místě jejich bydliště, což uměle zvyšuje HDP na hlavu v Bruselu a míně ho snižuje v ostatních regionech.
Rozdíl v hrubém domácím produktu mezi regiony se každým rokem zvyšuje, důvodem je i výrazně vyšší orientace na služby v Bruselském regionu, díky rostoucím požadavkům administrativy EU. Instituce Evropské unie v Bruselu a s nimi spojené služby poskytují 121 000 pracovních míst. Brusel též generuje 13 % veškerého Belgického exportu.[27]
Vlámsko
Ve Vlámsku, které pokrývá téměř polovinu území Belgie, je koncentrována většina průmyslu. Region vytváří 59,2 % HNP Belgie. Mezi belgickými regiony je Vlámsko druhé ve výši HDP na osobu (35,300 €, to odpovídá 120 % Evropského průměru). Míra nezaměstnanosti je zde 3,4 %, což je značně pod průměrem EU (6,9 %) i celé Belgie (6 %). Průmyslový sektor ve Vlámsku představuje 23,1 % celkového HDP regionu. Služby vyprodukují 75,8 % HDP a zemědělství pouze 1,1 %.
Vlámsko je důležitým logistickým uzlem díky své centrální poloze a husté a integrované dopravní síti. Ve Vlámsku působí také velké nadnárodní automobilové společnosti (například Opel nebo Volvo). Kromě toho jsou klíčovými odvětvími regionální ekonomiky ještě petrochemický průmysl a informační technologie.[28]
Valonsko
Bohaté zásoby uhlí a rychlý vývoj technologií na jeho zpracování udělaly z Valonska jednu z nejbohatších oblastí během průmyslové revoluce. Později však potíže s přechodem na moderní ekonomiku způsobily, že Valonsko zaostalo za zbytkem země. Mezi belgickými regiony je Valonsko v současnosti s 24,800 € na třetím místě ve výši HDP na osobu. Valonské HDP představuje 84 % průměru EU. Míra nezaměstnanosti (8,5 % v roce 2018) je ve Valonsku pod průměrem Belgie i EU.
Hlavními průmyslovými odvětvími regionu je farmaceutický průmysl, těžební průmysl, výroba pryžových a plastových výrobků, výroba elektrických zařízení, metalurgie a výroba kovových výrobků. Valonský vývoz činil v roce 2016 16 % belgického vývozu, zatímco dovoz představoval 13 % celkového národního objemu.[29]
Odkazy
Reference
- ↑ Population on 1 January . Eurostat . Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h World Economic Outlook Database, October 2020 . International Monetary Fund . Dostupné online.
- ↑ a b c d e The World Factbook . Central Intelligence Agency . Dostupné online.
- ↑ People at risk of poverty or social exclusion . Eurostat . Dostupné online.
- ↑ Labor force, total - Belgium . World Bank . Dostupné online.
- ↑ Unemployment by sex and age - monthly average . Eurostat . Dostupné online.
- ↑ a b c Euro area and EU27 government deficit both at 0.6% of GDP . Eurostat cit. 2020-04-28. Dostupné online.
- ↑ a b Europe :: Belgium — The World Factbook - Central Intelligence Agency. www.cia.gov online. cit. 2020-11-28. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-09-12.
- ↑ Belgium Overview of economy, Information about Overview of economy in Belgium. www.nationsencyclopedia.com online. cit. 2020-11-28. Dostupné online.
- ↑ Belgium - share of economic sectors in the gross domestic product 2019. Statista online. cit. 2020-11-25. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ euractiv.cz online. 2019-04-23 cit. 2020-11-25. Dostupné online.
- ↑ Belgium Overview of economy, Information about Overview of economy in Belgium. www.nationsencyclopedia.com online. cit. 2020-11-25. Dostupné online.
- ↑ a b c Europa.eu (https://europa.eu/european-union/about-eu/countries/member-countries/belgium_cs), Oficiální internetová stránka Evropské unie. Převzato 15. 11. 2020.
- ↑ OECD (2020), Trade in goods and services (indicator). doi: 10.1787/0fe445d9-en (Accessed on 15 November 2020)
- ↑ The World Factbook. Central Intelligence Agency. (https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/be.html Archivováno 12. 9. 2019 na Wayback Machine.). Převzato 15. 11. 2020
- ↑ OECD (2020), Unemployment rate (indicator). doi: 10.1787/52570002-en (Accessed on 15 November 2020)
- ↑ OECD (2020), Long-term unemployment rate (indicator). doi: 10.1787/76471ad5-en (Accessed on 15 November 2020)
- ↑ OECD (2020), Youth unemployment rate (indicator). doi: 10.1787/c3634df7-en (Accessed on 15 November 2020)
- ↑ OECD (2020), Labour force (indicator). doi: 10.1787/ef2e7159-en (Accessed on 15 November 2020)
- ↑ OECD (2020), Employment by activity (indicator). doi: 10.1787/a258bb52-en (Accessed on 15 November 2020)
- ↑ OECD (2020), Self-employment rate (indicator). doi: 10.1787/fb58715e-en (Accessed on 15 November 2020)
- ↑ OECD (2020), Average wages (indicator). doi: 10.1787/cc3e1387-en (Accessed on 15 November 2020)
- ↑ OECD (2020), General government debt (indicator). doi: 10.1787/a0528cc2-en (Accessed on 15 November 2020)
- ↑ EUROSTAT (https://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/11442886/2-22102020-BP-EN.pdf/a21ffbf8-09c9-b520-8fa9-6e804146bf0f#:~:text=In%20the%20EU%2C%20the%20ratio,increasing%20sharply%2C%20and%20GDP%20decreasing.) Převzato 15. 11. 2020.
- ↑ HORÁČEK, Filip. O dluhu Belgie se nemluví. Je přitom třetí nejvyšší v Unii. IDNES.cz online. Praha: MAFRA, 2010, 3. května 2010 cit. 2020-11-15. Dostupné z: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/o-dluhu-belgie-se-nemluvi-je-pritom-treti-nejvyssi-v-unii.A100503_105548_eko-zahranicni_fih
- ↑ "Le marché du travail en chiffres absolus"the original. Retrieved 17 March 2014.https://web.archive.org/web/20140317231529/http://statbel.fgov.be/fr/statistiques/chiffres/travailvie/emploi/chiffres/
- ↑ a b EUROSTAT (https://ec.europa.eu/growth/tools-databases/regional-innovation-monitor/base-profile/brussels-capital) Převzato 15. 11. 2020
- ↑ EUROSTAT (https://ec.europa.eu/growth/tools-databases/regional-innovation-monitor/base-profile/flanders) Převzato 15. 11. 2020
- ↑ EUROSTAT (https://ec.europa.eu/growth/tools-databases/regional-innovation-monitor/base-profile/wallonia) Převzato 15. 11. 2020
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu ekonomika Belgie na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk