A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Dub pyrenejský | |
---|---|
Dub pyrenejský (Quercus pyrenaica) | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | bukotvaré (Fagales) |
Čeleď | bukovité (Fagaceae) |
Rod | dub (Quercus) |
Binomické jméno | |
Quercus pyrenaica Willd., 1805 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dub pyrenejský (Quercus pyrenaica) je opadavý listnatý strom vysoký okolo 20 m, s mohutnou, do široka rozloženou korunou. Je nejčastěji vyskytující se strom v lesnictví na Pyrenejském poloostrově, ačkoliv v samotném pohoří Pyreneje se vyskytuje jen zřídka.[2]
Rozšíření
Areál druhu je atlanticko-středomořský, rozkládá se ze západní a jihozápadní Francie na Pyrenejský poloostrov, do Španělska a Portugalska a dále za Gibraltarský průliv do Afriky, do severního Maroka. Ve Španělsku a Portugalsku se vyskytuje asi 95 % celé jeho populace, proto bývá někdy nazýván téměř endemitem Iberského poloostrova. Ve Španělsku a Portugalsku je Pyrenejský poloostrov nazýván Iberským.
Strom byl chybně pojmenován německým vědcem C. L. Willdenowem. Dostal druhové jméno „pyrenejský“ pyrenaica od stolu, podle doručených suchých vzorků s nálepkou, která chybně popisovala jeho údajný původ v Pyrenejích. Ve skutečnosti není rozšířen v Pyrenejích na severu Španělska, kde téměř neroste, ale hlavně v pohoří Sierra Nevada na jihu.[2][3][4]
Ekologie
Vyskytuje se v široké škále nadmořských výšek, od hladiny moře po úroveň 2000 m n. m. Je považován za středomořský horský druh, který využívá přechodné oblasti mezi vlhkým mírným podnebím a středomořskými polosuchým klimatem, nejhojněji se vyskytuje v nižších výškách u své severní hranice rozšíření nebo v horských oblastech u jižní hranice. Na severu areálu vyrůstá společně s duby mírného pásma dubem letním (Quercus robur) a dubem zimním (Quercus petraea), na jihu se vyskytuje ve společenstvu s dubem cesmínovitým (Quercus ilex) a dubem korkovým (Quercus suber). Stromy dubu pyrenejského se dožívají až 300 let věku.
Druh je typickým středomořským horským druhem přizpůsobeným k přežití místních vysokých teplot i sucha a má proto jen krátké růstové období. Vystačí s průměrnými ročními srážkami okolo 600 mm a letními pouhých 100 mm. Roste hlavně na úpatí a úbočí s kyselým podložím, jen zřídka ve vápenci a dolomitu, dává přednost podkladům hlínito-písčité struktury. Vyskytuje se jak v uzavřených formacích hustého lesa, tak i prořídlých lesích poznamenaných pastevectvím, těžbou dřeva i vypalováním. Strom pro zdárný růst potřebuje teplé a slunné stanoviště.[2][4][5]
Popis
Dub pyrenejský je středně velký strom dorůstající obvykle do 20 m, zřídka přesahuje výšku 25 m. Má poměrně rovný a štíhlý kmen se šedohnědou, ve stáří silně popraskanou kůrou. Jeho koruna je široká, laločnatá a nepravidelná. Hlavní větve jsou vlnité a vyvíjejí se poměrně vysoko, mladé větvičky jsou šedé a ochmýřené, později hladké a olivově zelené, bývají tenké a jsou často svěšené. Kořenový systém je mohutný, hlavní kořen vrůstá za vodou hluboko do půdy, šlahounovité sekundární kořeny jsou nejvíce vyvinuty do hloubky 50 cm.
Listy jsou jednoduché a vyrůstají střídavě. Jejich široce obvejčité čepele mají čtyři až osm párů nepravidelných, hluboko sahajících, výrazných špičatých laloků a jsou oboustranně ochmýřené. Jsou porostlé sametovými chlupy, jež rozptylují intenzivní sluneční svit v periodických obdobích sucha, na lícní straně jsou zářivě zelené a na rubové šedozelené. Jsou velmi variabilní, jak v počtu laloků, tak i rozměrech. Na délku měřívají od 7 po 20 cm a na šířku 4 až 10 cm, zelený chlupatý řapík bývá dlouhý až 2 cm. Pupeny jsou vejčitě kuželovité, velké 0,5 až 1 cm a jsou nahloučené na koncích mladých větví. Listy mají čárkovité, špičaté a brzy opadavé listeny. Na listech se často vyskytují hálky parasitických organizmů. S podzimním ochlazováním listy žloutnou a uvadají, na stromě však obvykle zůstávají až do jarního rašení nových.
Stromy jsou jednodomé, každý jedinec má samčí i samičí květy. Samičí květy jsou seskupené do stopkatého květenství strboulu tvořeného několika přisedlými miskovitými číškami, velkými asi 1 až 2 cm, z úzce kopinatých šupin. Samičí květy jsou sestavené do 5 až 10 cm dlouhých svěšených jehněd zlatavě žluté barvy. Aby nedocházelo k opylování vlastním pylem jsou samičí květy schopné opylení již koncem jara, kdežto samčí květy v jehnědách vypouštějí pyl až počátkem léta. Pyl nutný k opylení je roznášen větrem.
Plody jsou jednosemenné nažky, kulovité žaludy, jež jsou podlouhle vejcovité a do třetiny uzavřené ve zdřevnatělém zákrovu (číšce). Žaludy, velké 1,5 až 2,5 cm, vyrůstají po dvou až čtyřech, v mládí jsou zelené a po uzrání zhnědnou. Žaludy slouží jako oblíbená potrava pro četné zvířata, od drobných myši přes divoká prasata až po jelenovité a ptáky, která se také zasazují o jejich řídký rozptyl po okolí. Důsledné vyhledávání a konzumování plodů v průběhu zimního období vysvětluje i to, že dub pyrenejský, stejně jako většina dubů, téměř nemá zemní semennou banku.[2][4][5][6]
Užití
Dub pyrenejský je považován za velmi důležitý krajinný element Pyrenejského poloostrova. Mimo les bývá vysazován jako okrasný strom okolo cest, na křižovatkách i na rybničních hrázích. Dřevo stromu se používá ve stavebnictví, které slouží pro svou odolnost vůči vodě na četné venkovní stavby. Jeho dřevo je pokládáno za jakostně horší než z dubu letního či dubu zimního a má méně možnosti použití, jeho kmen nebývá dostatečně tlustý a často je nepravidelný. Používá se nyní hlavně pro rozličné sloupy, podpěry a železniční pražce, je také vyhledávaným topivem. Byla vyšlechtěna převislá zakrslá forma stromu 'Pendula', která je častěji vysazována do okrasných zahrad a parků.[2][6]
Ohrožení
Ještě i ve 20. století pocítily iberské lesy s dubem pyrenejským velký úbytek stromů. Jednak byly stromy těžené pro palivo a jednak se jejich plocha snižovala žďářením, které mělo za úkol získat na úkor lesních ploch půdu vhodnou pro zemědělství a pastviny. Dubové lesy jsou také hodně vypásány domácími zvířaty a tím se přirozenou cestou neobnovují. Samovolně v nich nevyrůstají mladí jedinci, a pokud už, jsou již ve stádiu semenáče vypaseni či vypáleni.
Mimo lidmi jsou stromy ohrožovány hmyzem, způsobujícím hlavně defoliaci. Duby pyrenejské jsou ohrožené nejvíce housenkami obaleče dubového (Tortrix viridana), bekyně velkohlavé (Lymantria dispar) a bekyně zlatořitné (Euproctis chrysorrhoe), které způsobují holožíry. Kořeny bývají někdy napadány plísněmi Phytophthora cinnamomi a Phytophthora ramorum a listy padlím Erysiphe quercicola.
Jeho populace je v současnosti považována za stabilní a mezinárodní organizací IUCN je dub pyrenejský zařazen mezi málo dotčené taxony (LC).[2][4][6]
Odkazy
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. .
- ↑ a b c d e f SAN-MIGUEL-AYANZ, Jesús; DE RIGO, Daniele; CAUDULLO, Giovanni et al. European Atlas of Forest Tree Species . Publication Office of the European Union, Luxembourg, rev. 2021 . Dostupné online. ISBN 978-92-76-17290-1. (anglicky)
- ↑ POWO: Quercus pyrenaica . Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew, UK, rev. 2023 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d GRULICH, Vít. BOTANY.cz: Dub pyrenejský . O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 2018-05-12 . Dostupné online.
- ↑ a b Dendrologie.cz: Dub pyrenejský . Petr Horáček a Jaroslav Mencl, rev. 2006-12-31 . Dostupné online.
- ↑ a b c GORENER, V.; HARVEY-BROWN, Y.; BARSTOW, M. IUCN Red List of Threatened Species: Quercus pyrenaica . International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2017-02-02 . Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dub pyrenejský na Wikimedia Commons
- Taxon Quercus pyrenaica ve Wikidruzích
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk