A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jindřich ve Slezské Ostravě | |
---|---|
Důl Jindřich | |
Základní údaje | |
Typ díla | hlubinný důl |
Rozloha | 77 ha |
Maximální hloubka | 445 m |
Těžba | černé uhlí |
Poloha | |
Stát | Česko |
Kraj | Moravskoslezský |
Obec | Slezská Ostrava |
Revír | Ostravsko-karvinský |
Souřadnice | 49°50′25,9″ s. š., 18°18′6,51″ v. d. |
Provozní údaje | |
Vlastník | Salomon Mayer Rothschild |
Období těžby | 1845–1883 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Důl Jindřich byl černouhelný hlubinný důl ve Slezské Ostravě. Nacházel se ve vzdálenosti 125 m na severovýchod od Jaklovecké dědičné štoly, v oblasti jam Světlík č. 4 a Světlík č. 5. Patřil mezi doly na Jaklovci.
Historie
Kutací práce
V důlním poli dolu Jindřich byly 23. ledna 1830 propůjčeny 2 důlní míry bez pojmenování Franz Josephu hraběti Wilczkovi. Propůjčka byla udělena na nález uhelné sloje při hloubení jámy Světlík č. 5, který byl vyhlouben v souvislosti s postupem ražby Jaklovecké dědičné štoly. Propůjčené důlní pole bylo 22. ledna 1834 zvětšeno o propůjčku jedné důlní míry, která byla udělena na kutací jámu nacházející se v místě pozdější jámy Jindřich. V roce 1842 koupil Salomon Mayer Rothschild (1774–1855) od hraběte Wilczka polovinu důlního pole Boží požehnání (Segen Gottes) zřejmě včetně výše uvedených měr.[1]
Historie dolu Jindřich
Po zakoupení důlních polí se jáma stala základem pro založení dolu Jindřich. Důl založil ředitel dolů Albert Andréé. Důl byl znám pod názvem Strojní parní důl, podle vybavení jámy Jindřich parním strojem. Jáma se stala hlavní těžní a vodní pro důl Jindřich. Otvírka dolu začala v roce 1842, těžba uhlí až v roce 1845. V roce 1883 byla těžba zastavena a převedena, včetně důlního pole, na důl Terezie. Důl Jindřich se stal jámou větrní. V roce 1968 se v důsledku reorganizačních změn stala jáma Jindřich nepotřebnou a byla odstavena z provozu. V roce 1969 byl důl zlikvidován.
Současný stav
Důl Jindřich byl v roce 1969 zlikvidován zasypáním[p. 1], objekty v areálu dolu byly demolovány a území asanováno.[2]
Pomocné jámy, strojní a technické zařízení
V počátcích těžby byla jáma Jindřich vybavena pouze okovem, ve kterém nemohlo fárat mužstvo. Z toho důvodu v roce 1840 byla v blízkosti jámy vyražena úpadní štola s úklonem 34 ° a délce 92 m k 1. patru dolu Jindřich. Štola byla ražena prvních 38 m od povrchu v pokryvných horninách a dále po úklonu sloje č. 12 až na hlavní třídu třídu sloje, která byla spojena s Jakloveckou dědičnou štolou. Úpadní štola sloužila pro chůzi lidí a podle vybavení byla nazvána Schodová jáma (Treppen Schacht).
Před rokem 1846 byl na katastrálním území Muglinov, nedaleko na východ od roviny hlavních překopů dolu Jindřich, vyhlouben větrní vrt č. 7, který měl hloubku 50,2 m. Vrt byl kolem roku 1874 rozšířen a rekonstruován na větrní jámu pojmenovanou Muglinovská. V jámě byla instalována větrní pec o ploše roštu 1,5 m3 a sloužila s výkonem 235 m3/minutu při dobývání v letech 1870 – 1882. Jáma byla zlikvidována asi v roce 1883 při změně funkce jámy Jindřich na jámu výdušnou.
Od roku 1863 do 1881 sloužila jáma Josef jako pomocná vodní jáma dolu Jindřich.
V roce 1863 byla jáma Jindřich 172,58 m hluboká, vybavena parním těžním strojem o výkonu 20 HP. Sloužila jako centrum pro odvodňování celého důlního pole Jaklovec[p. 2], byla vybavena tahadlovým čerpadlem o výkonu 135 HP. Jáma Jindřich měla 3. patra v hloubkách 49,36 m, 88,02 m a 146,11 m. Z hlediska společného větrání a odvodňování byla patra propojena s doly Terezie a Luční.
Po ukončení rekonstrukce dolu Terezie[3] v letech 1878 až 1883, v rámci níž bylo na jejím 5. patře instalováno silné vodní čerpadlo a zprovozněn nový těžní stroj, přestala být jáma Jindřich pro čerpání vody potřebná. V roce 1883 byla těžba uhlí převedena včetně důlního pole na rekonstruovaný důl Terezie. Objekty dolu Jindřich byly nadále využívány a jáma vybavena ventilátory a přestavěna na jámu větrní. Sloužila pro větrání spojených důlních polí dolu Terezie.
V roce 1901 byl instalován ventilátor soustavy Rateau ze strojírny v Ustroni s elektrickým motorem Siemens-Halske, Vídeň. V roce 1906 byl instalován záložní ventilátor soustavy Vítkovice s elektromotorem A.E.G., Vídeň.
1. ledna 1968 výdušnou funkci převzala jáma Terezie 1 (do té doby těžní). V důsledku této změny se jáma Jindřich stala pro větrání nepotřebnou a její provoz byl v roce 1968 ukončen.
Těžba uhlí
Dobývaly se sloje svrchní hrušovské a jaklovecké vrstvy ostravského souvrství.[1] Hlavní způsob dobývání bylo mělké dobývání, piliřování a později směrné piliřování.
Údaje o dolu Jindřich (Slezská Ostrava).
Údaje podle[3]
Název | Druh jámy | Založení | hloubka jámy | těžba | vytěženo | likvidace | dobývací pole | poznámka |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Jindřich | Kutací, těžní, výdušná | 1834 | 444,95 | 1845 [3] do 1883 | těžba nevykazována odděleně | 1969 | 77 | 5 jam, 7 pater |
Muglinovská | výdušná | před 1846 | 50,0 | po 1887 | ||||
Schodová | chůze osazenstva | po 1840 | délka 92,0 | 19. století | úklon 34 ° | |||
Větrní vrt č. 15 | výdušná | 1860 | 104,8 | asi 1880 |
Ubytování
Osada Jindřich byla v přímém sousedství povrchových provozů jaklovecké jámy Jindřich na západ a jih a podél dnes již neexistující cesty, která vedla kolmo na dnešní Hybernovu ulici. Bylo tam celkem 14 domů. S bouráním provozních budov dolu Jindřich byla zbourána celá kolonie.[4]
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ a b Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku, část 2. Ostrava: , 2002. S. 47–50.
- ↑ Uhelné hornictví v ostravsko-karvinském revíru. Ostrava: Anagram, 2003.
- ↑ a b c MATĚJ, Miloš; KLÁT, Jaroslav; KORBELÁŘOVÁ, Irena. Kulturní památky ostravsko-karvinského revíru. Ostrava: , 2009. ISBN 978-80-85034-52-3. S. 32, 158, 193.
- ↑ Hornické kolonie Ostravy. Ostrava: , 2009. (Hornictví včera, dnes a zítra (10)). S. 129.
Literatura
- Uhelné hornictví v ostravsko-karviném revíru, Anagram 2003
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Důl Jindřich (Slezská Ostrava) na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk