A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Důl Zwierzina VII | |
---|---|
![]() | |
Souřadnice | 49°49′57,12″ s. š., 18°19′13,44″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Důl Zwierzina VII (Důl Strojní, německy Maschienen Schacht) byl černouhelným dolem v Polské (Slezské) Ostravě a patřil měšťanskému těžíři Josefu Zwierzinovi (1775 – 1858).[1]
Historie
Josef Zwierzina využil volných míst mezi kutacími poli hraběte Wilczka a hraběte Salma a zahájil v roce 1838 kutací práce v budoucím dobývacím poli v Polské (Slezské) Ostravě. 4. prosince 1839 mu byly, na základě kladných výsledků kuteb, propůjčeny první dvě důlní míry. Značný počet kutacích děl, vyhloubených v zájmovém prostoru, které byly polohově rozptýleny na daném území, se staly základem sporu mezi hrabětem Wilczkem a J. Zwierzinou. Spory se vedly dlouhou dobu a byly vyřešeny až za Johanna hraběte Wilczka (1837 – 1922). Na základě intervence kutnohorského c. k. distriktního horního soudu 24. ledna 1848 byl spor vyřešen demarkační a deliminační smlouvou, ve které kromě vymezení hranic byla dohodnuta i vzájemná výměna důlních jam, propůjček a důlních práv.[2][3]
Josef Zwierzina zahájil kutné práce na základě kutného povolení z 5. ledna 1839. Vlastní důl byl založen v roce 1847. Kutná jáma VII byla přebudována v roce 1847 na jámu těžní víceúčelovou. Kutací práce probíhaly od roku 1838 až do roku 1856.
V roce 1863 po překonání 42 m pokryvu byla jáma zahloubena do sloje Mohutný.
V roce 1877 jáma VII prošla první modernizací a rekonstrukcí.
Po smrti Josefa Zwierziny v roce 1858 přešlo důlní pole do vlastnictví jeho dědiců, kteří v roce 1878 založili těžířstvo pod názvem Zwierzinovo kamenouhelné těžířstvo ve Slezské Ostravě
Na přelomu 19. a 20. století byla těžba ukončena.[1]
Stroje a strojní vybavení dolu
Na jámě VII byl v roce 1863 instalován jednoválcový parní stroj se setrvačníkem a předlohou o výkonu 35 HP, vyrobený ve Vítkovických železárnách. Hřídel lanových bubnů těžního stroje byl spojen s vodní pumpou, pokud byly lanové bubny v pohybu tak současně čerpadlo čerpalo důlní vodu.
Jáma Zwierzina VII byla zároveň i jámou výdušnou. Jáma byla svislou přepážkou rozdělena na část těžní a část větrní. Podzemními překopy byly doly J. Zwierziny propojeny a vytvořen systém větrání. Jámou č. II a těžním oddělením jámy č. VII byly nasávány úvodní větry a jámou Františka a větrním oddělením jámy VII výdušné větry vyvedeny nahoru. Přirozené větrání (tah výdušných větrů) bylo podporováno větrnou pecí umístěnou v jámě. V roce 1864 byla tato pec příčinou požáru těžní budovy.
S ostatními doly J. Zwierziny měla i společné odvodnění. Čerpací stanice byla na jámě č. II.
V roce 1877 byl instalován ventilátor soustavy Rittinger s oběžným kolem o průměru 1 m. Ventilátor zabezpečil odsávání stejného množství větrů jak v letním tak i v zimním období. Ventilátor poháněl jednoválcový stojatý parní stroj se setrvačníkem o výkonu 8 HP.
V roce 1861 byly Zwierzinovy doly napojeny na Báňskou dráhu.
Těžba
V roce 1863 jáma procházela po 42 m nadložím do uhlonosného karbonu, v 95 m prošla slojí Mohutný a v hloubce 115,7 m (1. patro) otevírala sloj Juno, později byla prohloubena na konečnou hloubku 127,8 m[p. 1] až do sloje Uránie. Jámový stvol byl ve výdřevě obdélníkového průřezu. Těžily se sloje jakloveckých vrstev ostravského souvrství. Dobývalo se stěnováním s částečnou zakládkou a piliřováním na zával. Protože jáma byla neefektivní, byla na ní kolem roku 1900 ukončena těžba, provoz zastaven a jáma zlikvidována. V letech 1956 – 1960 byly z dolu Michálka dobývány ochranné pilíře jámy VII jakloveckých slojí č. 9, 10, 11, a 12.[3]
Údaje o dolu
dle[4]
Název | Druh jámy | Založení | Hloubka jámy
|
Těžba | Vytěženo | Likvidace | Dobývací pole
|
Poznámka |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Zwierzina VII | kutací, víceúčelová | 1839 | 127,8 | 1858 – 1900 | nevykazována samostatně | po 1900 | 10 | 1 jáma,
2 patra |
Odkazy
Poznámky
- ↑ Dle Katalogu jam OKR z roku 1970 bylo 2. patro v hloubce 127,1 m (+ 106,38 m)
Reference
- ↑ a b KOLEKTIV. Uhelné hornictví v ostravsko-karvinském revíru. : Anagram, 2003. ISBN 80-7342-016-3. S. 38, 39, 205, 206.
- ↑ Kamenouhelné doly ostravsko-karvinského revíru. Moravská Ostrava: , 1928. S. 20.
- ↑ a b Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku, část 2. Ostrava: , 2002. S. 157, 158.
- ↑ MATĚJ, Miloš; KLÁT, Jaroslav; KORBELÁŘOVÁ, Irena. Kulturní památky ostravsko-karvinského revíru. Ostrava: , 2009. ISBN 978-80-85034-52-3. S. 193.
Související články
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk