Brkoslav severní - Zákldné pojmy z elektrotechniky

Brkoslav severní
	Brkoslav severní
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	ptáci (Aves);
Podtřída	letci (Neognathae);
Řád	pěvci (Passeriformes);
Čeleď	brkoslavovití (Bombycillidae);
Rod	brkoslav (Bombycilla);
Binomické jméno
	Bombycilla garrulus; (Linné, 1758)
	Rozšíření brkoslava severního (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, modře – zimoviště) Rozšíření brkoslava severního (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, modře – zimoviště)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brkoslav severní (Bombycilla garrulus) je zpěvný pták velký jako špaček obecný. Dožívá se průměrně pěti let.

Znaky

Velký jako špaček s hustým opeřením a krátkým, žlutě zakončeným ocasem. Kostřec je šedý, na hlavě má pták chocholku. Cvrčivý hlas. Let je rychlý, podobný letu špačka.

Rozšíření

Má cirkumpolární rozšíření, hnízdí v severní Skandinávii, na Sibiři, Dálném východě a na severozápadu Severní Ameriky. Při hnízdění není jeho výskyt nijak hustý, v zimě se však v hejnech stahuje na jih do střední Evropy, výjimečně ještě jižněji (Malta, Kypr, v roce 1841 byl dokonce zaznamenán v severním Alžírsku a Arábii)

Výskyt v Česku

Brkoslav severní na území Česka pravidelně zimuje či tudy protahuje, jeho početnost je však značně kolísavá. Dokonce existuje několik neověřených zpráv o hnízdění. Jediná Faunistickou komisí České společnosti ornitologické akceptovaná (březen 2003) zpráva o hnízdění je historická z roku 1941 ze zámeckého parku ve Smilkově, uznaná na základě objevené korespondence pozorovatele Libora Chaloupky s Otto Kadlecem.^[2]

Potrava

Živí se převážně hmyzem, ale s oblibou ozobává ovoce (bobule), zvláště v zimě. Je to jeden z mála ptáků který požírá jmelí bílé, ochmet evropský a kalinu obecnou.

V umění

Detail gotického obrazu Madona zbraslavská (1350–1360)

Brkoslav se objevuje na deskových obrazech již v gotice, příkladem je Madona zbraslavská. Na tomto obraze z let 1350–1360 drží Ježíšek v ruce právě brkoslava. Obvyklejší je v tomto provedení spíše stehlík obecný.

Reference

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. .
↑ Chytil, J. 2003: První prokázané (historické) hnízdění brkoslava severního (Bombycilla garrulus) v České republice. Sylvia 39: 151-154.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu brkoslav severní na Wikimedia Commons
Galerie brkoslav severní na Wikimedia Commons
Taxon Bombycilla garrulus ve Wikidruzích

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Brkoslav_severní
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[44fca281ca3320a5a3fb88233ae46db7d876383f-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. .

[2] Chytil, J. 2003: První prokázané (historické) hnízdění brkoslava severního (Bombycilla garrulus) v České republice. Sylvia 39: 151-154.

[1]

[2]

Brkoslav severní
Brkoslav severní
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený^[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	ptáci (Aves)
Podtřída	letci (Neognathae)
Řád	pěvci (Passeriformes)
Čeleď	brkoslavovití (Bombycillidae)
Rod	brkoslav (Bombycilla)
Binomické jméno
Bombycilla garrulus (Linné, 1758)
Rozšíření brkoslava severního (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, modře – zimoviště) Rozšíření brkoslava severního (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, modře – zimoviště)
Některá data mohou pocházet z datové položky.