A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
BGM-109 Tomahawk | |
---|---|
BGM-109 Tomahawk | |
Typ | protizemní střela s plochou dráhou letu |
Místo původu | USA |
Historie výroby | |
Výrobce | Raytheon |
Základní údaje | |
Hmotnost | 1202 kg |
Délka | 5,56 m |
Rychlost | podzvuková |
Účinný dostřel | 1287 km (BGM-109C/D) |
BGM-109 Tomahawk je americká manévrující podzvuková letounová střela s plochou dráhou letu, s dlouhým doletem, použitelná za každého počasí. Je využitelná proti námořním i pozemním cílům, v současnosti je ve výzbroji hladinových lodí a ponorek. Uživateli střely jsou Námořnictvo USA, Britské královské námořnictvo a Španělské námořnictvo, které je objednalo pro nové fregaty třídy Álvaro de Bazán. Střely Tomahawk je obtížné zachytit a zneškodnit. Díky malým rozměrům a nízké výšce letu jsou obtížně zjistitelné radarem a jejich proudový motor produkuje nízké emise infračerveného záření, nízká výška letu je však současně slabinou a účinnou obranou tak mohou být palné zbraně.[1]
Označení BGM-109 znamená řízenou střelu (M) určenou k ničení pozemních nebo hladinových cílů (G) s možností odpálení z více prostředí (B), např. ze vzduchu, z pevniny, z lodi, z ponorky. 109 je pořadové číslo dle účelu střely.[2] Existují i další varianty střely (např. RGM/UGM-109 odpalovaná z lodí nebo ponorek).
Střelu v 70. letech 20. století vyvinul, pro použití na amerických ponorkách, americký koncern General Dynamics, dnes je aktuální verze Block IV vyráběna firmou Raytheon. Do služby byl systém zaveden v roce 1983.[3] Modulový systém konstrukce střel Tomahawk dovoluje volit různé hlavice (nukleární verze byla vyřazena po podpisu smlouvy START I v roce 1991),[4] naváděcí systémy či dolet.
Vypouštěcí systém
Střela je skladována v uzavřeném pouzdru, které ji chrání proti povětrnostním vlivům a slouží i k jejímu odpálení. Jedná se buď o Armored Box Launchers (ABL) u bitevních lodí třídy Iowa (již byly vyřazeny), Vertical launching system (VLS) u ostatních hladinových lodí (zde jsou i další typy střel) a nakonec o Capsule Launch Systems (CLS) v případě jaderných ponorek třídy Los Angeles (mohou střely odpalovat vertikálně či z torpédometů). Ke startu střely slouží startovací raketa na pevné palivo, po 12 vteřinách se zažehne proudový motor střely, vysunou se její křídla a střela pokračuje v horizontálním letu podzvukovou rychlostí.[4]
Základem naváděcího zařízení je systém porovnávání obrysů terénu NA/DPW-23 (TERCOM), který pomocí rádiovýškoměru měří profil skutečného terénu a po porovnání s navigačními daty vyhodnocuje skutečnou polohu. U novějších verzí je používán přídavný systém TLAM-C. Používáno je též GPS.[4]
Operační nasazení
Americké námořnictvo použilo střely Tomahawk v první i druhé válce v Zálivu. Během první války v Zálivu bylo úspěšně použito 288 střel Tomahawk. V Evropě byly střely použity v roce 1995 v Bosně a v roce 1999 během Operace Spojenecká síla. V roce 1998 byly použity proti Iráku, Afghánistánu a Súdánu. Střely byly nasazeny i k likvidaci vzdušného obranného systému během občanské války v Libyi.[1] V roce 2017 vypálilo americké námořnictvo 59 střel na leteckou základnu Šajrát v provincii Homs v Sýrii.[5] Dne 14. dubna 2018 použily USA, Británie a Francie 103 střel proti Sýrii jako odvetu za údajné použití chemických zbraní prezidentem Asada proti opozici v syrském městě Dúmá na začátku dubna.[6]
Parametry verze BGM-109C/D Tomahawk
- Rozpětí: 2,67 m
- Délka: 5,56 m
- Průměr: 0,52 m
- Hmotnost střely: 1202 kg
- Hmotnost hlavice: 453,6 kg
- Pohonná jednotka:
- startovací raketa Atlantic Research CSD/ARC na tuhé palivo (26,7 kN statického tahu)
- proudový motor Williams F107-WR-402 (2,67 kN statického tahu)
- Rychlost: 597–895 km/h
- Výška letu: 15–30 m
- Maximální dolet: 1287 km
- Přesnost zásahu: cca 10 m[4]
Reference
- ↑ a b RUT, Jan. BGM-109 Tomahawk :80/index.php?clanek=rakety/tomahawk . 2006-03-11 .
- ↑ US Tri-Service Designation System Guided Missiles, F-16 Net, citováno 10. 1. 2014 (anglicky)
- ↑ Tomahawk Cruise Missile . Raytheon Company . Dostupné online.
- ↑ a b c d Představujeme BGM-109 Tomahawk . Letectví.cz . Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ LAMOTHE, Dan; RYAN, Missy; GIBBONS-NEFF, Thomas. U.S. strikes Syrian military airfield in first direct assault on Bashar al-Assad’s government . Washington Post, 2017-04-06 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ON-LINE: Všechny rakety dosáhly cíle, tvrdí Američané. Novinky.cz . Borgis, 2018-04-14 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-30.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu BGM-109 Tomahawk na Wikimedia Commons
- (anglicky) Systém Tomahawk na webu Globalsecurity.org
- (anglicky) Systém Tomahawk na webu svého výrobce
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk