A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
| Železniční doprava v IDS JMK | |
|---|---|
 Elektrická jednotka řady 530 v Letovicích | |
| Stát |  Česko |
| Město | Brno a Jihomoravský kraj |
| Provozovatel | ARRIVA vlaky, České dráhy, ÖBB, RegioJet, ZSSK |
| Součást IDS | Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje |
| Zahájení provozu | 2004 |
| Trakce | Elektrická, dieslová |
| Infrastruktura | |
| Rozchod koleje | 1 435 mm (normální) |
| Napětí | 25 kV 50 Hz AC |
| Provoz | |
| Počet linek | 27 |
| Mapa sítě | |
 Schéma železničních linek v IDS JMK k 10. prosinci 2023 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Příměstská a regionální železniční doprava v Jihomoravském kraji je plně začleněna do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK) a tvoří jeho páteř. Kromě Jihomoravského kraje zajíždějí vlakové linky IDS JMK i do vybraných měst a obcí v okolních krajích (Březová nad Svitavou, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Nezamyslice, Uherské Hradiště), na Slovensko (Myjava) a do Rakouska (Retz). V březnu 2024 bylo v provozu 18 linek osobních vlaků a devět linek rychlíků a spěšných vlaků. Majoritním dopravcem jsou České dráhy.
Historie
Příměstská doprava v okolí Brna před vznikem IDS JMK
Příměstská a regionální železniční doprava existovala v Jihomoravském kraji i před 1. lednem 2004. Ve vlacích ale platil pouze tarif Českých drah jakožto jejich provozovatele a intervaly mezi spoji nebyly nijak pravidelné, což se změnilo až se vznikem IDS JMK.
Nástup integrované dopravy
Dne 1. ledna 2004 byl zahájen provoz Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Jeho účelem bylo zavést pravidelnou dopravu do všech krajských měst i obcí, sjednotit tarify jednotlivých dopravců a pomocí jednotného jízdního dokladu platného na všech linkách zjednodušit cestování. Nejdůležitější součástí systému se stala železnice, na kterou ve významných přestupních uzlech navazují jednotlivé regionální autobusové linky.
V první etapě (od 1. ledna 2004) byl IDS JMK zřízen v oblasti přibližně mezi Velkou Bíteší, Tišnovem, Blanskem, Vyškovem a Brnem. V následujících letech se IDS rozšiřoval i do dalších oblastí. V polovině roku 2010 se rozšířil na Znojemsko, kde pokryto posledních 163 obcí. Od té doby funguje IDS JMK na celém území Jihomoravského kraje. V březnu 2014 byla železniční linka S91 prodloužena na slovenské území do Myjavy, od 12. prosince 2019 je možné cestovat vlakovou linkou S82 s jízdenkami IDS JMK mezi Znojmem a rakouským městem Retz. Poslední rozšíření proběhlo na začátku roku 2020, kdy byly do systému začleněny železniční tratě v okolí Uherského Hradiště.
Integrace vlakových linek
Již od počátku byly do tohoto projektu zapojeny osobní vlaky jezdící v zaintegrované oblasti (rychlíky byly zahrnuty až později). Jednotlivé spoje nekončily v poslední stanici zaintegrovaného území, ale pokračovaly do konečné stanice již bez označení IDS JMK. Novinkou bylo zavedení pravidelných intervalů mezi spoji na hlavních tratích (směr Blansko a Tišnov, později i na ostatních tratích). Označovače jízdenek byly, na rozdíl od ostatních druhů dopravy v IDS (autobusy, trolejbusy, tramvaje), instalovány na nástupištích, nikoliv ve vozidlech.
Vlakové linky jsou od zahájení provozu IDS označeny písmenem S (zřejmě z německého S-Bahn) a čísla. Pro odbočné linky z hlavních linek byly zaveden systém, kdy tato odbočná linka má stejné označení jako linka hlavní s doplněnou druhou číslicí (hlavní linka S4 ⇒ odbočná linka S41). Po zapojení rychlíků do IDS se pro jejich označení používá stejný systém, pouze písmeno S je nahrazeno písmenem R. Rychlíkové linky do roku 2016 nesly shodné číslo s linkou osobních vlaků, která po dané trati jezdila (linka R4 byla v provozu po trati linky S4). Z důvodu celostátního sjednocení číslování rychlíkových linek v Česku byly rychlíkové linky IDS JMK k 11. prosinci 2016 přečíslovány a jejich označení již tak nesouvisí s číslem linky osobních vlaků.[1]
Do IDS JMK není začleněna trať Břeclav – Lednice, kde jezdí pouze turistické historické vlaky v letní sezóně. V souvislosti s rozšiřování IDS JMK byl zastaven osobní provoz na dvou regionálních drahách, jejichž cestující převzaly lépe směrované autobusové linky. Jedná se o tratě Vranovice – Pohořelice (provoz ukončen 12. prosince 2008)[2] a Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov – Hevlín (provoz ukončen 30. června 2010).[3]. Od 1. července 2023 byl kvůli malému zájmu cestujících přerušen provoz vlaků mezi Boskovicemi a Velkými Opatovicemi.[4]
Výluky na brněnském hlavním nádraží
Po roce 2010 došlo ke třem velkým železničním výlukám (2013,[5] 2017,[6] 2018–2019[7]), kdy byla částečně uzavřena stanice Brno hlavní nádraží, nebo tratě ústící do ní. Vlakové linky IDS JMK, vedoucí přes tuto centrální stanici, i dálkové linky tak byly dočasně přesměrovány nebo ukončeny na jiných brněnských nádražích, včetně nákladní stanice Brno dolní nádraží, která byla provizorně upravena i pro osobní dopravu. Při výluce v letech 2018–2019 byla zřízena nová vlaková linka S33.
Soukromí dopravci
Jihomoravský kraj chystal od roku 2016 otevření části výkonů pro vítězného dopravce v připravovaném výběrovém řízení, v první fázi mělo jít o linky S6 a R6 z Brna směrem na Kyjov a dále, které tvoří celkem 18 % výkonů osobní dopravy v kraji.[8] Liberalizace trhu krajské železniční dopravy však byla odložena. Teprve v prosinci 2024 dopravce ARRIVA vlaky převezme provoz na linkách S8, S52 a S91. Dopravce zvítězil ve výběrovém řízení Jihomoravského kraje, kde nabídl nižší cenu a porazil tak České dráhy. Arriva na tyto linky nasadí 13 motorových jednotek Stadler GTW.[9]
Modernizace infraskruktury
V roce 2018 byla zahájena obnova a elektrifikace dlouho nevyužívané trati Hrušovany u Brna – Židlochovice.[10] Pravidelný provoz osobních vlaků linky S3 na zrekonstruované trati byl zahájen 15. prosince 2019, čtyřicet let po ukončení osobní dopravy v roce 1979.[11] 12. prosince 2020 byl zahájen provoz na modernizované trati z Šakvic do Hustopečí u Brna, která byla rovněž elektrifikována.[12] Počínaje tímto datem končí vlaky linky S3 střídavě v Hustopečích a Židlochovicích.
Od roku 2020 probíhá elektrifikace a modernizace trati z Brna do Zastávky u Brna. V rámci první etapy byly v prosinci 2021 zprovozněny nové zastávky v Brně-Starém Lískovci a Ostopovicích. Druhá etapa, která zahrnuje také zdvoukolejnění úseku ze Střelic do Zastávky u Brna, bude ukončena v prosinci 2024.[13] Další připravovanou stavbou je Boskovická spojka, která umožní vedení přímých osobních vlaků z Brna do Boskovic bez nutnosti přestupu ve Skalici nad Svitavou. Zahájení výstavby je plánováno na rok 2025.[14]
Vozový park
Prvními příměstskými vozidly v Brně se staly dvě prototypové elektrické jednotky řady SM 488.0 (nyní řady 560), které byly vyrobeny v roce 1966. Sériová výroba následovala v letech 1970 a 1971. Do Brna bylo dodáno celkem 9 jednotek, které jezdily na jediné elektrifikované brněnské trati ve směru Žďár nad Sázavou – Břeclav. Ostatní tratě vedoucí přes Brno byly obsluhovány motorovými vozy a vlaky taženými motorovými lokomotivami. V 90. letech 20. století došlo k elektrifikaci trati z Brna do České Třebové, která se stala součástí prvního železničního koridoru. Nedostatek elektrických jednotek znamenal nástup souprav tvořených lokomotivami řady 242 a osobními vozy Bdmtee.
Na konci roku 2017 se Jihomoravský kraj rozhodl pořídit, s pomocí fondů Evropské unie, do svého vlastnictví nové elektrické jednotky, které by zajistily provoz na nejvytíženějších linkách S2 a S3.[15] Celkem 37 vlakových jednotek Moravia z typové řady RegioPanter výrobce Škoda za 6,5 miliardy uváděly České dráhy provozu v letech 2022 a 2023. Kromě linek S2 a S3 jezdí i na linkách S51 z Šakvic do Břeclavi a na S9 z Břeclavi do Hodonína.[16] České dráhy budou na základě smlouvy uzavřené s Jihomoravským krajem v květnu 2024 jednotky provozovat minimálně do roku 2034.[17]
V úseku Brno hlavní nádraží – Střelice (linka S4) vozí od konce dubna 2024 cestující elektrické jednotky RegioPanter Českých drah. Od prosince 2024, kdy bude dokončena elektrifikace trati do Zastávky u Brna, budou tyto jednotky zajíždět až do Zastávky.[18] Jednotky RegioPanter budou od roku 2025 nasazeny také na osobní vlaky z Břeclavi do Přerova (linka S9), kde nahradí klasické soupravy s lokomotivou a osobními vozy.[19]
Na neelektrifikovaných tratích zajišťují provoz starší motorové jednotky a vozy řad 810, 814, 842 a 854 s přípojnými vozy Bdtn a ABfbrdtn. Na linkách S4 a S6 jezdí také soupravy tvořené lokomotivou 754 a vozy Bdmtee. Od 15. prosince 2024 je doplní motorové vozy řady 843 s přípojnými vozy Btn a řídícími vozy Bftn, které nahradí dosluhující řadu 854.[20] Od stejného data bude společnost ARRIVA vlaky provozovat na linkách S8, S52 a S91 nízkopodlažní motorové jednotky Stadler GTW 2/6.
V roce 2025 plánuje Jihomoravský kraj vypsat výběrové řízení na dopravce, který bude nejdříve od roku 2028 provozovat linky S4, S6, S21, S41, S61 a R56. Jednou z podmínek soutěže bude pořízení nových hybridních (bateriových) jednotek.[21]