A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Červený kostel | |
---|---|
Místo | |
Stát | Česko |
Souřadnice | 49°35′36,53″ s. š., 17°14′50,06″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | Německá evangelická církev v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a Českobratrská církev evangelická |
Současný majitel | Olomoucký kraj |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | novogotika |
Výstavba | 1902 |
Další informace | |
Adresa | Olomouc, Česko |
Kód památky | 38095/8-2953 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Červený kostel je 55 metrů vysoký novogotický kostel severoněmecké cihlové gotiky v Olomouci. Byl postaven na začátku 20. století pro německé evangelíky. V letech 1961–2019 byl využíván jako sklad knih Vědecké knihovny v Olomouci a nebyl veřejnosti přístupný. Od roku 2023 se po kompletní rekonstrukci stal kulturně-vzdělávacím centrem Vědecké knihovny, ve kterém jsou pořádány přednášky, koncerty, výstavy, prohlídky i akce pro děti. [1]
Kostel stojí na místě křížení třídy Svobody a Bezručovy ulice, v sousedství knihovny.
Historie
Kostel stojí na místě hradeb původní bastionové olomoucké pevnosti. Projekt kostela vypracoval Franz Böhm v roce 1898 a sám řídil stavbu až do jejího dokončení v roku 1902 (základní deska byla položena 16. května 1901). Böhmův projekt zjednodušil vypuštěním postranních arkád a celkově upravil německý architekt Max Löw z Brunšviku.[2]
Urbanisticky patří kostel do záměru architekta Camilla Sitteho, jenž zpracoval první regulační plán výstavby města Olomouce, s důrazem na celkové vedení a budovy na dnešní třídě Svobody. Záměrem architekta bylo vybudovat moderní okružní třídu podle vzoru Ringstraße ve Vídni, přičemž po obvodu této okružní třídy měly vyrůst monumentální státní, městské i soukromé budovy, a proto zde byl postaven také Červený kostel.[2] Za kostelem byla postavena dvoupatrová budova fary ve stejném novogotickém stylu, ve které byly dva sály, kanceláře a byty.
V roce 1919 se stal kostelem Německé evangelické církve v ČSR, jakožto nástupnické církve původního vlastníka – Evangelické církve augsburského vyznání. Po roce 1945 připadl státu, který jej propůjčil českým evangelíkům. Nicméně od roku 1956 docházelo k omezování církevní činnosti a kostel byl v roce 1959 odsvěcen. Roku 1961 byl předán Univerzitní knihovně jako sklad pro knihy,[3][2] přičemž k těmto účelům sloužil do roku 2019 (uloženo 310 000 svazků).[1]
Kostel byl vyklizen, zachována zůstala pouze dřevěná kazatelna a řezbářsky zdobené boční chóry; varhany byly umístěny v husitském kostele v Chudobíně, zvon do evangelického kostela v Olomouci. Krásně řezbářsky zdobené lavice byly, údajně z nařízení města, v blízké škole rozřezány a spáleny.[2] Od roku 1959 byl veřejnosti zpřístupněn pouze několikrát v rámci Dnů evropského kulturního dědictví.
V roce 1989 byla opravena kostelní věž, o dva roky později fasáda kostela a vstupní schodiště. Na věž byly instalovány hodiny. V letech 2005–2006 byly restaurovány okenní vitráže. [2]
V roce 2001 knihovna přešla do správy Olomouckého kraje pod novým názvem Vědecká knihovna Olomouc (VKOL) a v roce 2005 byla za kostelem otevřena nová budova ředitelství.[1]
V letech 2020–2023 proběhla rekonstrukce kostela podle projektu atelieru-r architekta Miroslava Pospíšila; ke kostelu bylo přistavěno modernistické foyer, spojující kostel s ředitelstvím Vědecké knihovny. Byla provedena i úprava bezprostředního okolí kostela včetně instalace osvětlovacích těles. Prostor kostela má sloužit k pořádání kulturních, výchovných a společenských akcí. [4][5][6] Projekt v rámci Národního plánu obnovy byl financován z prostředků Olomouckého kraje s přispěním Evropské unie .[1] [7] Celkové náklady činily 170 mil. Kč.
Popis
Novogotická stavba má půdorys kříže s polygonálně ukončenými rameny a presbytářem, ke kterému byla přistavěna nízká sakristie. Hranolová věž je ukončena vysokou jehlancovou střechou s křížem a makovicí. Na místa původních dekorativních prvků střechy, jež se nepodařilo zachovat, byly nainstalovány soudobé artefakty z dílny olomouckého sochaře Jana Dostála. Ve druhém patře věže je na každé straně prolomena dlouhá úzká dvojice oken, nad kterými se nacházejí trojúhelníkové štíty s hodinovými ciferníky. Loď je kryta sedlovou střechou se sanktusníkem na hřebenu. Fasáda je obložena keramickým obkladem imitujícím cihlové zdivo, ozdobená terakotovými prvky (portál v průčelí) a kamennými detaily (sokl, římsy aj.). V průčelí nad portálem je prolamovaný obklad s mřížkovým vzorem, nad ním pás pěti menších oken a slepá rozeta. Okna v lodi jsou ve dvou řadách nad sebou, zdobená vitrážemi. Spodní řadu tvoří trojice menších oken, nad nimi velká jednoduchá okna. Interiér o ploše 395 m² je řešen v hnědobílé barevnosti. Na projektu se podílelo designové studio Denisy Strmiskové. Z původních prvků byly ponechány dřevěná kazatelna na zdi u bývalého presbytáře a galerie zavěšená po obvodu lodi. Místo zničených kostelních lavic slouží k sezení dřevěné židle z masivního ořechu. Umělé osvětlení sálu je řešeno pomocí jednoduchých závěsných skleněných svítidel ve tvaru kruhu.
V bývalém presbytáři, na který se vstupuje po čtyřech kamenných stupních, je místo oltáře velká policová stěna s knihami otočenými obráceně hřbetem dovnitř. Nerezové desky uprostřed stěny vytvářejí obraz kříže. Na zdi za knižním oltářem jsou dva nápisy s biblickými citáty.
Mezi kostelem a budovou ředitelství knihovny byla vybudována přístavba, v níž se nachází nutné sociální zázemí, vstupní prostor s recepcí a kavárnou. Fasády a střecha objektu jsou z černého plechu a skla, v interiéru převládá beton v růžovém odstínu. Hlavní dekorační prvek tvoří stěna s policemi, zaplněná starými knihami otočenými hřbety dozadu s večerním podsvícením, a moderní závěsná svítidla z barevného skla. Knihy pocházejí od občanů z veřejné sbírky, kterou vyhlásila VKOL.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Červený kostel VKOL v Olomouci – místo kultury, setkávání, vzdělávání.. www.vkol.cz . . Dostupné online.
- ↑ a b c d e BARTUŠEK, Jan; POJSL, Miloslav. Olomouc Evangelické kostely. Velehrad: Historická společnost Starý Velehrad, 2006. 31 s. (Cirkevní památky; sv. 39). ISBN 80-86157-17-2.
- ↑ TICHÁK, Milan. Vzpomínky na starou Olomouc. Olomouc: Votobia, 1997. ISBN 80-7198-184-2. S. 108–110.
- ↑ https://olomoucky.rej.cz/clanky/historie/1609-o-cervenem-kostele-rekonstrukce-promeni-chram-v-moderni-kulturni-stanek
- ↑ https://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/cerveny-kostel-olomouc-rekonstrukce-promena-interier-miroslav-pospisil-2023.html
- ↑ https://atelier-r.cz/portfolio/stavebni-upravy-cerveneho-kostela/
- ↑ Archiweb - Obnova Červeného kostela. www.archiweb.cz . . Dostupné online.
- ↑ Archiweb - Přístavbu červeného kostela v Olomouci ozdobí tisíce knih. www.archiweb.cz . . Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Červený kostel na Wikimedia Commons
- Červený kostel na webu phoenix.inf.upol.cz Archivováno 3. 12. 2013 na Wayback Machine.
- Historie kostela na webu farního sboru Českobratrské církve evangelické v Olomouci Archivováno 3. 12. 2013 na Wayback Machine.
- Fotografie kostela a detail rekonstruované vitráže
- Prohlídka Červeného kostela (Vědecká knihovna v Olomouci) Archivováno 18. 11. 2008 na Wayback Machine.
- Rekonstrukce Červeného kostela na you tube
- Rekonstrukce Červeného kostela na webu czechdesign.cz
- Červený kostel v pořadu Toulavá kamera ČT
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk