A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Pevnost Olomouc | |
---|---|
![]() Plán dokončené bastionové pevnosti z roku 1757 se zaplavením, ale hladina ještě nedosáhla maxima | |
Poloha | |
Adresa | Olomouc, ![]() |
Souřadnice | 49°35′38,54″ s. š., 17°15′17,75″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 13789/8-3786 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pevnost města Olomouc byla budována od založení města, ale nejvíce se rozvíjela zejména od 16. do 19. století. Ve své době šlo o moderní bastionovou pevnost. Zrušena byla v roce 1886.
Vývoj pevnosti
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/37/Olomouc_map_1643_and_1644.jpg/220px-Olomouc_map_1643_and_1644.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0e/Olomouc_plan_hradeb_1686.jpg/220px-Olomouc_plan_hradeb_1686.jpg)
Středověk
Jako první vznikl v 11. století nový olomoucký hrad s opevněním. Mezi roky 1239–1246 pak došlo ke spojování jednotlivých kupeckých osad v jedno město, které bylo postupně opevňováno kamennými hradbami, a na přelomu 13. a 14. století už lze hovořit o celistvém raně gotickém opevnění města. K rozšíření hradeb došlo po roce 1526: do městského obvodu bylo pojato území Bělidel na severní straně města (dnešní Sokolská ulice).
17. století
Během třicetileté války bylo město okupováno švédskými vojsky (1642–1650), která provedla rozsáhlé opravy hradeb a novou výstavbu, především na severní straně města. Pro lepší obranu města byla vypálena veškerá předměstí za hradbami. V té době byly funkční pouze čtyři městské brány: Hradská, Blažejská, Střední a Rohelská. V roce 1655 byla Olomouc císařem Ferdinandem III. prohlášena pevností. Na Moravě měla tento status ještě města Brno, Jihlava, Uherské Hradiště a hrad Helfštýn. Prvním pevnostním velitelem pevnosti byl jmenován Locatello de Locatelli, jenž dohlížel na její výstavbu.
V roce 1658 navrhl maršál Louis Raduit de Souches plán zesílení stávajícího opevnění a jeho doplnění pětiúhelníkovými bastiony, roku 1699 byl předložen nový návrh pevnostního systému podle Vaubanova systému a fortifikační projekt z roku 1717, navazující na plán z roku 1699, navrhoval úplnou soustavu bastionů kolem celého města. Jeho autorem byl Louis de Rochetz.
18. století
Ovšem až z rozhodnutí císařovny Marie Terezie z roku 1742 byla do roku 1757 vybudována úplná bastionová pevnost podle plánů inženýra Petra Filipa Bechade de Rochepine. Olomouc se stala velmi moderní bastionovou polygonní pevností s množstvím redut a předsunutých pevnůstek, byla také postavena korunní hradba. Opevněno bylo též Klášterní Hradisko. Opevnění bylo vystavěno dle francouzské školy. Po ztrátě Slezska se Olomouc stala strategickou pohraniční pevností, kterou v roce 1758 neúspěšně po pět týdnů obléhali Prusové. Poté následovala výstavba fortů kolem celého města, šlo o věnec 17, později 21 pevnůstek kolem celého města.
19. století
Za napoleonských válek byl v pevnosti vězněn generál Lafayette a ubytován zde byl maršál Suvorov. Když v roce 1850 vzrůstalo napětí mezi Rakouskem a Pruskem, byl do Olomouce povolán maršál Radecký. V té době také pevnost a přilehlé nově stavěné pevnůstky na západní straně města několikrát navštívil císař František Josef I., setkal se zde s ruským carem Mikulášem I.
Nicméně předpokládané dobývání olomoucké pevnosti při prusko-rakouské válce se v roce 1866 neuskutečnilo a pevnost tak ztratila svůj strategický význam. Dokladem této ztráty důležitosti bylo například jmenování Wilhelma Lenka z Wolfsberku velitelem pevnosti v roce 1870, které obdržel jako odměnu za svou padesátiletou službu spolu s Řádem železné koruny.[1][2] Za jeho velení došlo ještě v letech 1870–1876 k výstavbě poslední pevnůstky v Radíkově, ale úpadek významu olomoucké pevnosti pokračoval.
V listopadu 1886 došlo do Olomouce císařské nařízení z 9. března 1886, kterým byla olomoucká pevnost zrušena a byl tak umožněn další rozvoj města. Již v roce 1876 byla zbořena Hradská brána vedoucí na východ směrem k železničnímu nádraží a na jejím místě vznikla Dómská čtvrť.
Architektura pevnosti
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Pevnost_olomouc_mapa.jpg/400px-Pevnost_olomouc_mapa.jpg)
současná městská zástavba historického jádra | |
současné části pevnosti Olomouc | |
současný Mlýnský potok |
B – Dům armády
C – Vojenská pekárna
D – Tereziánská zbrojnice
E – Korunní pevnůstka
F – Vodní kasárna
G – prostor zbořené Městské zbrojnice
H – prostor zbořených Mořických kasáren
I – Staroměstská kasárna
2 – hranolová obranná věž
3 – okrouhlá románská věž
4 – prostor zbořené Vnitřní Hradské brány
5 – Židovská brána
6 – Michalský výpad
7 – Katovská branka
8 – prostor zbořené Blažejské brány
9 – prostor zbořené Kateřinské brány
10 – prostor zbořené Dolní brány
11 – Terezská brána
12 – prostor zbořené Střední brány
13 – prostor zbořené tzv. Putzentürl-pförtl
15 – prostor zbořené Litovelské brány
16 – pozůstatky středověkého opevnění s Prašnou věží
17 – pozůstatky renesančního opevnění s Růžovou brankou
18 – prostor zbořené Rohelské brány a zbořené Vodární věže
19 – prostor zbořené Barbořiny brány s pozůstatky pozdněgotických hradeb
20 – prostor zbořené Nové brány
21 – pozůstatky Špitálského bastionu
22 – bývalá Brána Všech svatých
23 – Locatelliho bastion
24, 25, 26 – pás středověkých hradeb
Brány, věže a hradební prvky
Jihovýchodní strana
- Hradská (Opavská, Kopecká) brána, zbořena roku 1876. Dělila se na vnitřní a vnější, vzdálené od sebe několik metrů a spojené padacím mostem. Vnitřní brána měla vlastní strážní domek a také v ní byly umístěny lavice k tělesným trestům (Schwitzbänke). Roku 1678 byla obnovena z odkazu generála Felixe Scherovského. Vnější brána měla podobu barbakánu.[3]
- Židovská brána mezi budovami Jezuitského konviktu v Univerzitní ulici je zachována dodnes ještě s otvory pro uchycení padacího mostu
- Michalský výpad, hranolová čtyřboká věž se schodištěm z roku 1756. Podle V. Richtera by mohla pocházet už ze 13. století.[4]
- Katovská branka, hranolová čtyřboká věž, dnes nezastřešená, schodiště zřízeno roku 1943
- Blažejská brána v ústí Blažejského náměstí do Bezručových sadů, jedna z nejstarších bran, uzavřena Švédy roku 1645, po otevření Kateřinské brány sloužila jako prachárna, zbořena postupně 1826–1904
- Kateřinská brána v ústí Kateřinské ulice, zřízena roku 1699 ve staré hradební zdi, díky své výhodnější poloze nahradila Blažejskou bránu, zbořena 1878
Západní strana
- Litovelská brána na dnešním náměstí Hrdinů, v letech 1644 až 1645 zcela zničena, následně znovu zbudována. Zbořena roku 1882, její část byla přenesena ke vchodu do Čechových sadů[5]
- tzv. Putzentürl-pförtl (někdy také Butzen-Thürl) – branka k čištění stok v ústí Švédské uličky, zbořena
- Střední brána v ústí Pavelčákovy ulice, v 18. století přejmenována na Vnitřní Terezskou, zbořena 1883
- Terezská brána, barokní cihlová stavba s kamenosochařskou výzdobou z 18. století na třídě Svobody je zachována dodnes, je kryta zeleným drnem
- Dolní brána v ústí Lafayettovy ulice, zbořena roku 1884. Ve 14. století označována také jako brána Řeznická podle blízkých masných krámů.
Severní strana
- Okrouhlá románská věž s kaplí svaté Barbory
- Hranolová gotická obranná věž olomouckého hradu, zachována, součást areálu Arcidiecézního muzea
- Cikánská branka v Locatelliho bastionu používaná jako spojnice s Klášterem Hradisko, zachovaná
- Locatelliho bastion v Parku pod Letním kinem, zachovaný, stavba započata za švédské okupace, dostavěn roku 1676
- Brána Všech svatých, zachovaná dodnes v areálu Olomouckého hradu, viditelná z Letního kina
- Špitálský bastion mezi ulicemi Dobrovského a Koželužskou, stavěn od roku 1656, později zbořen, jeho pětiúhelníkový tvar kopíruje bývalá vojenská pekárna
- Barbořina brána (Warberturm) v Koželužské ulici, nově postavena 1661, ale existovala již dříve, dnes zbořena, ale zachovaly se fragmenty pozdněgotických hradeb
- Nová brána v dnešní Denisově ulici v ústí u kostela Panny Marie Sněžné spojovala město s Předhradím, doložená již roku 1388, zbořena 1787
- Vodární věž vedle Rohelské brány, zbořena 1905
- Rohelská (Františkova) brána na souběhu ulic Kačení a Vodární, roku 1834 přestavěna a přejmenována na Františkovu, zbořena 1884
- Růžová branka ve Slovenské ulici, částečně zachována v cihlovém opevnění
- Prašná věž v bloku mezi ulicemi 8. května a Sokolskou, zbořena
Kasárna a vojenské objekty
- Tereziánská zbrojnice na Biskupském náměstí, dnes Knihovna Univerzity Palackého
- Staroměstská kasárna na Slovenské ulici z roku 1810
- Dům armády (bývalá kadetka, ještě dříve augustiniánský klášter) na třídě 1. Máje
- Hanácká kasárna (také Nová nebo Špitálská) na třídě 1. Máje
- Vodní kasárna a kasematy na třídě Svobody
- Mořická kasárna na místě dnešního Komenia, zbořena (částečně zachován zadní trakt)
- Městská zbrojnice na místě dnešní školy Na Hradě (v majetku Univerzity Palackého), zbořena
- Vojenská pekárna v bývalém Špitálském bastionu, pětiúhelníková stavba, dnes sídlo Galerie Podkova
Pevnůstky (forty)
Forty kolem olomoucké pevnosti byly budovány od konce 18. století, do roku 1866 bylo postaveno 17 pevnůstek, v následujících letech pak další 4, nejpozději (roku 1874) byla postavena Radíkovská pevnůstka. Nejznámější jsou:
- Korunní pevnůstka v Botanické zahradě, která ale patřila k baroknímu bastionovému opevnění (není to tedy fort), jedná se o souměrnou korunní hradbu a byla dříve plně začleněna do bastionového opevnění. Jelikož opevnění bylo postupně komplet zbouráno, přičemž korunní hradba, jako jedna z mála, zůstala, postupně sešla z paměti jako obyčejná hradba a byla místními považována za fort, kterým však nikdy nebyla.
- forty u Křelova
- forty v Neředíně, Slavoníně, Chválkovicích, na Tabulovém vrchu, na Nové Ulici
- Radíkovská pevnůstka (Fort Radíkov)
- a další.
Podle dnešního pojmenování jsou to tyto:
- Fort I Černovír (dvojitá pevnůstka na obou stranách dráhy Olomouc-Praha) – dnes neexistuje,
- Fort II Chválkovice – nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo ÚSKP 14751/8-1719,[6]
- Fort IV Bystrovany – nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo ÚSKP 42054/8-1720,[7]
- Fort VIII Holice (z velké části zanikl) – nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo ÚSKP 23725/8-1721,[8]
- Fort XI Slavonín – nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo ÚSKP 26836/8-1722,[9]
- Fort XIII Nová Ulice – nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo ÚSKP 37376/8-1717,[10]
- Fort XV Neředín – nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo ÚSKP 27455/8-1723,[11]
- Fort XVII Křelov – nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo ÚSKP 28993/8-1724,[12]
- Fort XX Křelov – nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo ÚSKP 14189/8-1725,[13]
- Fort XXII Černovír – nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo ÚSKP 15080/8-1726.[14]
Mezi forty se řadí i 2 pevnůstky (Fort Tabulový vrch a Fort Šibeniční vrch), které ale de facto nejsou součástí fortové pevnosti a vznikly jako rozšíření staršího systému opevnění po úspěšném ukončení obléhání Olomouce v roce 1758.
- Fort Tabulový vrch – nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo ÚSKP 23652/8-1728,[15]
- Fort Šibeniční vrch – nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo ÚSKP 104985.[16]
V 19. století bylo ale kvůli vývoji artilerie nutno vzdálit obléhací linii, proto se objevil návrh na vybudování třech festů na Babě, na Chlumu a Svatém kopečku. z nich byl vybudován pouze fort v Radíkově.
Některé forty jsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky (ÚSKP), který vede Národní památkový ústav (NPÚ). Některé forty po roce 1989 přešly do soukromého vlastnictví a nadšenci je revitalizují (např. Občanské sdružení Fortový věnec).
Fotogalerie
-
Hradební věže v Bezručových sadech
-
Terezská brána
-
Tereziánská zbrojnice
-
Zbytky gotických hradeb v Koželužské ulici
-
Zbytek zbouraného Špitálského bastionu v parku pod Letním kinem
-
Cikánská branka v Locatelliho bastionu
-
Korunní pevnůstka
-
Dům armády, bývalá Kadetka
Odkazy
Reference
- ↑ Neue Freie Presse. 1872-09-18, s. 1.
- ↑ Kapitola Local-Anzeiger, s. 9. Die Presse . 1894-10-20. Roč. 47, čís. 288, s. 9. Dostupné online.
- ↑ Tyto a další informace viz Kšír, J. (1971) Olomoucká barokní pevnost
- ↑ Richter, V. (2001) Umění a svět, s.262
- ↑ http://www.olomouc.cz/view.php?cisloclanku=2004072706
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 125153 : pevnost II.. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 154198 : pevnost IV.. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav cit. 2017-12-14. Identifikátor záznamu 134742 : pevnost VIII. - Holice, část stojící a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ 3.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky online. Praha: Národní památkový ústav cit. 2017-12-14. Identifikátor záznamu 138038 : pevnost XI.. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ 4.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky online. Praha: Národní památkový ústav cit. 2017-12-14. Identifikátor záznamu 149290 : pevnost XIII.. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ 5.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky online. Praha: Národní památkový ústav cit. 2017-12-14. Identifikátor záznamu 138698 : pevnost XV. - Neředín. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ 6.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky online. Praha: Národní památkový ústav cit. 2017-12-14. Identifikátor záznamu 140336 : předsunuté opevnění - fort XVII Křelov. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ 7.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky online. Praha: Národní památkový ústav cit. 2017-12-14. Identifikátor záznamu 124528 : předsunuté opevnění - fort XX Křelov. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ 8.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky online. Praha: Národní památkový ústav cit. 2017-12-14. Identifikátor záznamu 125511 : pevnost XXII. (Lazecká). Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ 9.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky online. Praha: Národní památkový ústav cit. 2017-12-14. Identifikátor záznamu 134665 : pevnost - fort Tabulový vrch. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ 10.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky online. Praha: Národní památkový ústav cit. 2017-12-14. Identifikátor záznamu 265576203 : pevnost - fort Šibeniční vrch. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ 11.
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- FISCHER, Richard. Olomoucká pevnost a její zrušení. Olomouc: vl. n., 1935. 88 s.
- KŠÍR, Josef. Olomoucká barokní pevnost. Olomouc: Vlastivědný ústav, 1971. 27 s.
- MICHNA, Pavel. Bastionová pevnost Olomouc. Olomouc: Vlastivědné muzeum a Nadace Domu armády, 1997. 56 s.
- RICHTER, Václav. Umění a svět. Praha: Academia, 2001. 439 s. ISBN 80-200-0926-4. S. 261.
- KUCH-BREBURDA, Miloslav; KUPKA, Vladimír. Pevnost Olomouc. Dvůr Králové nad Labem: Fortprint, 2003. 311 s. Dostupné online. ISBN 80-86011-21-6.
- VIKTOŘÍK, Michael. Táborová pevnost Olomouc: modernizace olomoucké pevnosti v 19. století. České Budějovice: Veduta, 2011. 277 s. ISBN 978-80-86829-71-5.
Související článkyeditovat | editovat zdroj
- Dějiny Olomouce
- Seznam památek v Olomouci podle architektonických stylů#Barokní a klasicistní pevnostní architektura
- Radíkov (Olomouc)
- Bitva u Domašova
- Muzeum Olomoucké pevnosti
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pevnost Olomouc na Wikimedia Commons
- 1220 – Rekonstrukce hradu Olomouc kolem roku 1220
- 1642 – Olomouc 1642
- 1758 – Obléhání Olomouce 1758
- 1866 – Kritické dni pevnosti olomoucké v roce 1866
- 2008 – Mapa rozmístění a dnešního stavu fortů Olomoucké pevnosti
- Císařsko královská olomoucká pevnost na youtube
- 20. února 2008 – Areál Korunní pevnůstky se promění v muzeum Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
- http://www.pevnost-radikov.cz/ – stránky o fortu č. II. (Radíkovská pevnůstka)
- http://www.drakk.eu – Stránky o Fortu č. XIII. v Olomouci – Nové Ulici
- http://www.forty.cz/ Fort Křelov u Olomouce – muzeum fortové pevnosti, veřejně přístupná kulturní památka
- Barokní opevnění Olomouc (Hradby, opevnění) na portálu Mapy.cz
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk