A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Rosemarie Ackermannová | |
---|---|
Rosemarie Ackermannová (1976) | |
Osobní informace | |
Rodné jméno | Rosemarie Witschas |
Narození | 4. dubna 1952 (72 let) Lohsa |
Kariéra | |
Disciplína | skok do výšky |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Atletika na LOH | ||
zlato | LOH 1976 | skok do výšky |
Mistrovství Evropy v atletice | ||
zlato | ME 1974 | skok vysoký |
stříbro | ME 1978 | skok vysoký |
Halové ME v atletice | ||
zlato | HME 1974 | skok vysoký |
zlato | HME 1975 | skok vysoký |
zlato | HME 1976 | skok vysoký |
Rosemarie Ackermannová rozená Witschasová (* 4. dubna 1952, Lohsa) je bývalá východoněmecká sportovkyně, atletka, olympijská vítězka, mistryně Evropy a trojnásobná halová mistryně Evropy ve skoku do výšky. Stala se první výškařkou na světě, která překonala hranici 200 cm. V roce 1977 získala ocenění nejlepší sportovkyně světa podle agentury United Press International[1].
Kariéra
Na halovém ME 1973 v nizozemském Rotterdamu obsadila ve finále výkonem 186 cm 4. místo. Díky lepšímu technickému zápisu vybojovala za stejnou výšku bronz Milada Karbanová.[2] První velké úspěchy zaznamenala v roce 1974, kdy získala zlaté medaile na halovém ME v Göteborgu a na evropském šampionátu v Římě, kde vytvořila výkonem 195 cm nový světový rekord.[3]
O rok později obhájila v polských Katovicích titul halové mistryně Evropy, když překonala 192 cm. Stříbro brala Francouzka Marie-Christine Debourse, která skočila o 9 centimetrů méně. Třetí zlatou medaili v řadě na halovém ME vybojovala v roce 1976 v Mnichově.
26. srpna 1977 v tehdy Západním Berlíně překonala jako první žena v historii dvoumetrovou hranici. Na ME v atletice 1978 v Praze získala za výkon 199 cm stříbrnou medaili a prohrála jen s Italkou Simeoniovou, která výkonem 201 cm vyrovnala vlastní světový rekord.[4]
Olympijské hry
Třikrát reprezentovala na letních olympijských hrách. Poprvé v roce 1972 na hrách v Mnichově, kde obsadila 7. místo, když jako poslední výšku překonala třetím pokusem 185 centimetrů. Na následující olympiádě v roce 1976 v Montrealu vybojovala zlatou olympijskou medaili, když jako poslední výšku překonala druhým pokusem 193 cm, čímž zároveň vytvořila nový olympijský rekord. Stříbro získala Italka Sara Simeoniová a bronz Bulharka Jordanka Blagoevová.
Naposledy se olympijských her zúčastnila v roce 1980 v Moskvě, kde obsadila výkonem 191 cm 4. místo. Bronz vybojovala její krajanka Jutta Kirstová, která napodruhé překonala 194 cm.[5]
Osobní rekordy
Odkazy
Reference
- ↑ Archivovaná kopie. www.hickoksports.com . . Dostupné v archivu pořízeném dne 23-02-2002.
- ↑ Kompletní výsledky HME 1973
- ↑ WORLD RECORDS PROGRESSION High Jump Women. www.athletix.org . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-07.
- ↑ World Record Progression (Women)
- ↑ Women High Jump Olympic Games Moscow 1980
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rosemarie Ackermannová na Wikimedia Commons
- Rosemarie Ackermannová na stránkách Světové atletiky (anglicky)
- Rosemarie Ackermannová v databázi Olympedia (anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk