Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. | Zásady ochrany osobných údajov. | OK, súhlasím
Electronic.sk | Základné pojmy: Elektrotechnika | Elektronika






...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Jolanda Balașová
 
Jolanda Balașová
Jolanda Balașová v roce 1967
Jolanda Balașová v roce 1967
Osobní informace
Narození12. prosince 1936
Temešvár, Banát
Úmrtí11. března 2016 (ve věku 79 let)
Bukurešť
StátRumunsko Rumunsko
Výška185 cm
Hmotnost72 kg
ChoťIoan Soter[1]
Kariéra
Disciplínaskok do výšky
Účasti na LOH1956, 1960, 1964
Účasti na ME1954, 1958, 1962
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Atletika na LOH
zlato Řím 1960 skok do výšky
zlato Tokio 1964 skok do výšky
Mistrovství Evropy v atletice
stříbro Bern 1954 skok do výšky
zlato Stockholm 1958 skok do výšky
zlato Bělehrad 1962 skok do výšky
Halové ME v atletice
zlato Dortmund 1966 skok do výšky

Jolanda Balașová (rumunsky Iolanda Balaș; 12. prosince 1936 Temešvár, Banát11. března 2016) byla rumunská atletka, dvojnásobná olympijská vítězka a dvojnásobná mistryně Evropy ve skoku do výšky. V roce 1966 získala zlatou medaili na prvním ročníku evropských halových her (předchůdce halového ME) v Dortmundu. Ve své disciplíně jednou vyrovnala a hned třináctkrát posunula hodnotu světového rekordu pod širým nebem a čtyřikrát v hale.[2][3] Její poslední vytvořený rekord 191 cm z 16. července 1961 překonala o více než 10 let později ve Vídni Rakušanka Ilona Gusenbauerová výkonem 192 cm.[2]

V říjnu roku 2012 byla společně s další někdejší výškařkou Stefkou Kostadinovovou z Bulharska uvedena do Síně slávy IAAF.[4]

Kariéra

Olympijské hry

Třikrát reprezentovala na letních olympijských hrách. Poprvé v roce 1956 na olympiádě v australském Melbourne, kde ji o zisk stříbrné medaile připravila jediná oprava na výšce 167 cm a celkově obsadila 5. místo.[5] O čtyři roky později na LOH v Římě ve finále jako jediná překonala 173 cm a získala zlatou olympijskou medaili. Následně napoprvé skočila také 177 cm, napodruhé 181 cm a napotřetí zdolala i 185 cm.[6] O stříbro se podělily Polka Jarosława Jóźwiakowská a Britka Dorothy Shirleyová, které Balașová porazila o 14 centimetrů.

V roce 1964 se ji podařilo na letních olympijských hrách v Tokiu obhájit výkonem 190 cm zlatou medaili. Nejdéle s Balașovou držela krok Michele Brownová z Austrálie, která vybojovala stříbro za 180 cm.[7] Balașová je také doposud jedinou výškařkou, které se podařilo obhájit titul na olympijských hrách. Dvě zlaté medaile má také Němka Ulrike Meyfarthová, ta však první vybojovala na hrách v Mnichově v roce 1972 a druhou až o 12 let později na olympiádě v Los Angeles.[8]

Mistrovství Evropy

V roce 1954 získala stříbrnou medaili na evropském šampionátu v Bernu. O čtyři roky později se stala ve Stockholmu mistryní Evropy (177 cm). V roce 1962 titul obhájila na ME v Bělehradu, když ve finále skočila 183 cm.

Osobní rekordy

Soukromý život

V roce 1967 ukončila kvůli zdravotním problémům s koleny atletickou kariéru a provdala se za svého kouče Iana Sötera.[9] V letech 19882005 byla předsedkyní Rumunské atletické federace.[10]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Jolanda_Balașová
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.






Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk