A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Rocket | |
---|---|
Lokomotiva Rocket | |
Základní údaje | |
Výrobce | Robert Stephenson & Co |
Výroba v letech | 1829 |
Provozovatel | Liverpool and Manchester Railway, Brampton Railway |
Období provozu | 1830–1862 |
Hmotnost a rozměry | |
Hmotnost ve službě | 4 320 kg |
Délka přes spřáhla | 6 558 / 7 300 mm |
Výška skříně od TK | cca 4 900 mm |
Rozchod | 1 435 mm |
Parametry pohonu | |
Uspořádání pojezdu | A1 - 1/2 - 0-2-2 |
Maximální tažná síla | 4,2 kN |
Maximální povolená rychlost | 46/58 km/h |
Počet válců | 2 |
Průměr spřažených dvojkolí | 1 435 mm |
Průměr běhounů | 762 mm |
Odkazy | |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Vysvětlivky pojmů v infoboxu. Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rocket (Raketa) je parní lokomotiva konstruktéra Roberta Stephensona, postavená v roce 1829. Znamenala předěl v historii kolejové dopravy. Její konstrukce obsahovala řadu tehdy převratných prvků, které se uplatňovaly ve stavbě parních lokomotiv po celou dobu, kdy byly vyráběny. O její stavbu se podle pozdějších zjištění významně zasloužil i Robertův otec George Stephenson. Vzhledem k její konstrukci se lokomotiva dočkala několika označení jako první:
„ | Stephensonova Rocket, první vysokorychlostní lokomotiva. | “ |
— Angus Sinclair: dostupné online Development of the locomotive engine |
„ | Raketa byla první skutečně „moderní“ lokomotivou s trubkovým kotlem a umělým tahem. | “ |
— Franco Tanel: Železnice ISBN 978-80-7209-945-0 |
Označením moderní se míní trubkový kotel, vytvoření umělého tahu vypouštěním páry do komína, rozvod páry pomocí výstředníků aj.
Konstrukce
Rocket byla dvounápravová lokomotiva s jedním hnacím a jedním běžným dvojkolím, s dvojčitým parním strojem s jednoduchou expanzí na mokrou páru. V lokomotivě Rocket byl použit vícetrubkový kotel, který je mnohem účinnější a efektivnější pro přenos tepla mezi spalinami a vodou, předchozí lokomotivní kotle byly konstruovány pouze jako plamencové (jedna trubka obklopená vodou). V lokomotivě Rocket byl použit válcový kotel s 25 měděnými kouřovými trubkami o průměru 75 mm. Oproti předchozím řešení s jediným plamencem tak výrazně vzrostla výhřevná plocha kotle a tím i množství vyvinuté páry (výkon kotle na jednotku objemu). Skříňový kotel byl oddělen od válcového kotle, pouze jejich vodní prostory byly propojeny měděnými komunikačními trubkami. Na válcový kotel navazoval vpředu komín (ještě bez dýmnice) s dyšnou, v níž výfuková pára z válců vyvolává umělý tah a tím zlepšuje odtah z topeniště. O vynález dyšny se vedly spory mezi sirem Goldsworthy Gurneyem a Timothy Hackworthem.
Rocket měla dva válce nakloněné o 35° stupňů vzhůru z vodorovné polohy. Většina předchozích typů lokomotiv měla válce umístěné svisle, což způsobovalo nerovnoměrný kymácivý pohyb lokomotivy. Písty působily přes klikový mechanismus na hnací kola průměru 1,4 m. Kola běžného dvojkolí měla průměr 0,76 m. Uspořádání náprav bylo tedy (podle značení): A1 1/2 0-2-2.
Ačkoliv byla Rocket konstrukčně velmi podařeným strojem, byla již v roce 1830 přestavěna tak, že válce byly přemístěny do téměř vodorovné polohy se sklonem 8°. Dále bylo osazeno nové topeniště, dýmnice, železná kola běžného dvojkolí a další úpravy. Lokomotiva také dostala nový tendr.
Autoři konstrukce
Později se vyskytly dohady, kdo je skutečným konstrukčním otcem lokomotivy. George Stephenson navrhl několik lokomotiv již dříve, ale ne tak dokonalých jako Rocket. V době, kdy byla Rocket navržena a postavena, byl ve Forth Banks Works a žil v Liverpoolu, kde dohlížel na budování tratě z Liverpoolu do Manchesteru. Jeho syn Robert Stephenson se nedávno vrátil z pracovní stáže v Jižní Americe a pokračoval jako výkonný ředitel společnosti Robert Stephenson and Company. Náplní jeho práce bylo navrhování a výroba nových lokomotiv. Přestože byl v častém kontaktu se svým otcem Georgem v Liverpoolu a pravděpodobně použil jeho návrhy, nelze asi připsat konstrukci pouze Robertu Stephensonovi. Třetí osoba, která má významný podíl na konstrukci lokomotivy je Henry Booth, pokladník Liverpool and Manchester Railway, který věřil jejich konstrukčním schopnostem, a navrhl Robertu Stephensonovi, že by měl použít vícetrubý kotel.
Galerie
Fotografie z expozice: National Railway Museum York
-
ROCKET
National Railway Museum, York -
Replika vlakové soupravy Manchester-Liverpool
-
Předváděcí jízda repliky lokomotivy ROCKET
-
Řez válcem parního stroje lokomotivy ROCKET
-
Schema parního kotle ROCKET
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rocket na Wikimedia Commons
- The Science Museum – Stephensonnova locomotiva ROCKET, 1829
- Making the Modern World gallery
- The Engineer magazine examines the differences between the 1829 and 1830 Rocket, as reprinted in Scientific American Supplement, No. 460, October 25, 1884. (přímý odkaz kapitoly)
- ScaleModel.NET Gallery 1:26 Scale model of Rocket.
- Stránky o Rainhillském závodu Podrobný popis anglicky
- animace na serveru BBC Po kliknutí na odkaz (doporučuje se otevření v novém okně) vyčkejte nahrání stránky, pokračujte tlačítkem Launch the Animation. Animace se spustí tlačítkem On/Off. Tlačítko Build It v animaci slouží k zobrazení konstrukce.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk