A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Richard Henderson | |
---|---|
Narození | 19. července 1945 (78 let) Edinburgh |
Alma mater | Univerzita v Cambridgi Yaleova univerzita Boroughmuir High School Corpus Christi College Edinburská univerzita Hawick High School |
Povolání | molekulární biolog, biochemik a chemik |
Zaměstnavatel | Laboratory of Molecular Biology |
Ocenění | William Bate Hardy Prize (1978) Ernst Ruska Prize (1980) Sir Hans Krebs Medal (1984) Rosenstielová cena (1990) Louis-Jeantet Prize for Medicine (1993) … více na Wikidatech |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Richard Henderson (* 19. července 1945, Edinburgh) je skotský molekulární biolog a biofyzik, průkopník v oblasti elektronové mikroskopie a výzkumu biomolekul. V roce 2017 získal Nobelovu cenu za chemii, spolu s Jacquesem Dubochetem a Joachimem Frankem. Při svém zdokonalování metod elektronové mikroskopie položil základy kryoelektronové mikroskopii.[1] Právě za to mu byla Nobelova cena udělena.[2]
„ | Já jsem mikroskop nikdy neměl a mikroskopii jsem se spíš vyhýbal...až když mi bylo pětatřicet, tak mě začala zajímat. Takže nikdy není příliš pozdě na to, aby Vás začalo něco zajímat. | “ |
— Richard Henderson v Hyde Parku Civilizace na ČT24 22. 7. 2023[3] |
Vyvinul i další unikátní techniky elektronové krystalografie a jako první (spolu s Nigelem Urwinem) publikoval třírozměrný model biomolekuly (membránového proteinu).[4] Dokázal, že proteiny mají mnohem pevnější strukturu, než se očekávalo. Spolu s Christem Tatem pomohl vyvinout konformační termostabilizaci, tedy metodu stabilizace proteinu tak, aby byla jeho struktura pozorovatelná – zmrazoval vzorky v ethanu ochlazeném tekutým dusíkem na cca -190 °C, a to tím způsobem, že vzorek do etanu „střílel“ obrovskou rychlostí.[5] Tyto teoretické i metodologické objevy měly významný dopad na farmakologii a tvorbu nových léků.
Vystudoval fyziku na Edinburské univerzitě (bakalář, 1966) a v Cambridge (magistr, 1969). Pracoval poté v laboratoři molekulární biologie Medical Research Council na Cambridge (od 1973, v letech 1996–2006 ji vedl). Působil též na Yaleově univerzitě.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Richard Henderson (biologist) na anglické Wikipedii.
- ↑ Richard Henderson | Biography, Facts, & Nobel Prize. Encyclopedia Britannica . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ https://www.nobelprize.org/prizes/chemistry/2017/henderson/facts/
- ↑ STACH, Daniel. Hyde Park Civilizace . ČT24, 2023-7-22. Čas 54:18 od začátku stopáže. Dostupné online.
- ↑ Richard Henderson | Royal Society. royalsociety.org . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jak pracuje život. Letošní nobelisté za chemii nahlédli do nitra buněk. iDNES.cz . 2017-10-04 . Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Richard Henderson na Wikimedia Commons
- Richard Henderson v Hyde Parku Civilizace na ČT24 22. 7. 2023 (moderátor Daniel Stach)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk