A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Nikola Mektić | |
---|---|
Nikola Mektić ve Wimbledonu 2017 | |
Stát | Chorvatsko |
Datum narození | 24. prosince 1988 (35 let)[1] |
Místo narození | Záhřeb, Jugoslávie[1] |
Bydliště | Záhřeb, Chorvatsko[1] |
Výška | 183 cm[1] |
Hmotnost | 79 kg[1] |
Profesionál od | 2006 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 4 625 969 USD |
Tenisová raketa | HEAD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 3–9 |
Tituly | 0 ATP, 15 ITF |
Nejvyšší umístění | 213. místo (6. května 2013) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo kvalifikace (2011) |
French Open | 1. kolo kvalifikace (2013) |
Wimbledon | 3. kolo kvalifikace (2011) |
US Open | 2. kolo kvalifikace (2010) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 290–165 |
Tituly | 28 ATP, 9 challengerů, 6 ITF |
Nejvyšší umístění | 1. místo (18. října 2021) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | semifinále (2021) |
French Open | semifinále (2018) |
Wimbledon | vítěz (2021) |
US Open | finále (2020) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Turnaj mistrů | vítěz (2020) |
Olympijské hry | zlato (2020) |
Smíšená čtyřhra | |
Tituly | 1 |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | vítěz (2020) |
French Open | čtvrtfinále (2019) |
Wimbledon | 3. kolo (2017) |
US Open | finále (2018) |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | vítěz (2018) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 16. března 2024
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Tenis na LOH | ||
zlato | 2020 Tokio | čtyřhra mužů |
Nikola Mektić (* 24. prosince 1988 Záhřeb) je chorvatský profesionální tenista specializující se na čtyřhru. Během podzimu 2021 byl světovou jedničkou ve čtyřhře,[2] kterou se stal jako padesátý pátý v pořadí a druhou tenisovou jedničkou z Chorvatska. Na vrcholu strávil tři týdny.[3][4]
Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dvacet osm deblových turnajů včetně grandslamového Wimbledonu 2021 a osmi Mastersů. Jako první Chorvat ovládl Turnaj mistrů, když s Koolhofem triumfoval ve čtyřhře ATP Finals 2020.[5] Na challengerech ATP a okruhu ITF získal patnáct titulů ve dvouhře a patnáct ve čtyřhře.[6] S Češkou Barborou Krejčíkovou triumfoval ve smíšené soutěži Australian Open 2020.
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v květnu 2013 na 213. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2021 na 1. místě. Trénuje ho Goran Orešić.[1]
V chorvatském daviscupovém týmu debutoval v roce 2011 baráží světové skupiny proti Jihoafrické republice, v níž za rozhodnutého stavu vyhrál závěrečnou dvouhru s Ravenem Klaasenem. Chorvaté zvítězili 4:1 na zápasy. V roce 2018 se stal členem chorvatského vítězného družstva, když s Dodigem vyhrál čtvrtfinálovou čtyřhřu proti Kazachům. Do září 2024 v soutěži nastoupil ke patnácti mezistátním utkáním s bilancí 1–2 ve dvouhře a 9–4 ve čtyřhře.[7]
Tenisová kariéra
V rámci hlavních soutěží singlových událostí okruhu ITF debutoval v únoru 2005, když na turnaji v rodném Záhřebu postoupil z kvalifikace. V úvodním kole pak podlehl Slováku Janu Stančíkovi.[6] Premiérový titul na challengerech si odvezl ze čtyřhry lublaňského turnaje, kde v září 2010 s Ivanem Zovkem přehráli ve finále pár Marin Draganja a Dino Marcan.[1][6]
Ve dvouhře okruhu ATP Tour debutoval na únorovém PBZ Zagreb Indoors 2009, kam obdržel od organizátorů divokou kartu. V prvním kole dvouhry však nestačil na Jana Hernycha.[1] V rámci série ATP Masters odehrál první utkání v mužské čtyřhře Indian Wells Masters 2017, které po boku Marina Čiliće prohráli. Na navazujícím Miami Masters 2017 již prošli do čtvrtfinále, v němž je vyřadil bratrský pár Bob a Mike Bryanovi.[1][6]
Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil v mužské čtyřhře Croatia Open Umag 2016 po boku krajana Antonia Šančiće, aby je v závěrečném duelu přehrál pár Martin Kližan a David Marrero.[8] Premiérový kariérní titul z této úrovně tenisu vybojoval na únorovém Memphis Open 2017, kde ve finále čtyřhry s Američanem Brianem Bakerem zdolali dvojici Ryan Harrison a Steve Johnson.[9] Druhou deblovou trofej přidal z debutového ročníku Gazprom Hungarian Open 2017 probíhajícího v Budapešti, na němž opět s Bakerem zvládli rozhodující utkání proti Kolumbijcům Juanu Sebastiánu Cabalovi a Robertu Farahovi.[10][1][6]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu Wimbledonu 2016, v němž odešli poraženi v úvodní fázi s krajanem Marinem Draganjou od šesté nasazené indicko-rumunské dvojice Rohan Bopanna a Florin Mergea. Singlovou grandslamovou kvalifikaci si poprvé zahrál již na Australian Open 2010, z níž odešel poražen v prvním zápase po prohře od Jihoafričana Izaka van der Merweho.[1][6]
Do prvního grandslamového finále postoupil s Polkou Alicjí Rosolskou v mixu US Open 2018. V boji o titul nestačili na americko-britský pár Bethanie Matteková-Sandsová a Jamie Murray nejtěsnějším dvoubodovým rozdílem míčů v rozhodujícím supertiebreaku.[11] S Češkou Barborou Krejčíkovou pak ovládl smíšenou soutěž Australian Open 2020, když oplatil stejnému páru předchozí finálovou prohru.[12]
Finále na Grand Slamu
Mužská čtyřhra: 3 (1–2)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 2020 | US Open | tvrdý | Wesley Koolhof | Mate Pavić Bruno Soares |
5–7, 3–6 |
Vítěz | 2021 | Wimbledon | tráva | Mate Pavić | Marcel Granollers Horacio Zeballos |
6–4, 7–6(7–5), 2–6, 7–5 |
Finalista | 2022 | Wimbledon | tráva | Mate Pavić | Matthew Ebden Max Purcell |
6–7(5–7), 7–6(7–3), 6–4, 4–6, 6–7(2–10) |
Smíšená čtyřhra: 2 (1–1)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 2018 | US Open | tvrdý | Alicja Rosolská | Bethanie Matteková-Sandsová Jamie Murray |
6–2, 3–6, |
Vítěz | 2020 | Australian Open | tvrdý | Barbora Krejčíková | Bethanie Matteková-Sandsová Jamie Murray |
5–7, 6–4, |
Finále na Turnaji mistrů
Čtyřhra: 2 (1–1)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek finále |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 2020 | Londýn, Spojené království | tvrdý (h) | Wesley Koolhof | Jürgen Melzer Édouard Roger-Vasselin |
6–2, 3–6, |
Finalista | 2022 | Turín, Itálie | tvrdý (h) | Mate Pavić | Rajeev Ram Joe Salisbury |
6–7(4–7), 4–6 |
Utkání o olympijské medaile
Mužská čtyřhra: 1 (1 zlaté medaile)
Stav | rok | místo konání | povrch | spoluhráč | soupeři | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Zlato | 2020 | Tokio, Japonsko | tvrdý | Mate Pavić | Marin Čilić Ivan Dodig |
6–4, 3–6, |
Finále na okruhu ATP Tour
Čtyřhra: 44 (28–16)
|