A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kevin Krawietz | |
---|---|
Kevin Krawietz na French Open 2021 | |
Stát | Německo |
Datum narození | 24. ledna 1992 (32 let)[1] |
Místo narození | Coburg, Německo[1] |
Bydliště | Coburg, Německo[1] |
Výška | 188 cm[1] |
Hmotnost | 85 kg[1] |
Profesionál od | 2010[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 3 070 665 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 1–5 |
Tituly | 0 ATP, 0 challengerů, 4 Futures |
Nejvyšší umístění | 211. místo (17. prosince 2018) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo kvalifikace (2019) |
French Open | 1. kolo kvalifikace (2019) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 190–130 |
Tituly | 9 ATP, 17 challengerů, 27 Futures |
Nejvyšší umístění | 7. místo (4. listopadu 2019) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | čtvrtfinále (2024) |
French Open | vítěz (2019, 2020) |
Wimbledon | semifinále (2023) |
US Open | semifinále (2019) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Turnaj mistrů | základní skupina (2019, 2020, 2021) |
Olympijské hry | 2. kolo (2020) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | čtvrtfinále (2024) |
French Open | semifinále (2022) |
Wimbledon | semifinále (2021) |
US Open | 2. kolo (2022, 2023) |
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách | |
Olympijské hry | čtvrtfinále (2020) |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | semifinále (2021) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 29. května 2024
Kevin Krawietz (* 24. ledna 1992 Coburg) je německý profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál devět deblových turnajů včetně grandslamového French Open 2019 a 2020. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal čtyři tituly ve dvouhře a čtyřicet čtyři ve čtyřhře. Stabilním spoluhráčem se v roce 2018 stal krajan Andreas Mies.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v prosinci 2018 na 211. místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2019 na 7. místě. Trénuje ho Lukas Wolff. Dříve tuto roli plnil Klaus Langenbach.[1]
V německém daviscupovém týmu debutoval v roce 2019 madridským finálovým turnajem, v němž s Andreasem Miesem vyhrál čtyřhru proti párům Chile a Argentiny. Do září 2024 v soutěži nastoupil ke čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 13–1 ve čtyřhře.[3]
Tenisová kariéra
V juniorské kategorii vyhrál s Francouzem Pierrem-Huguesem Herbertem čtyřhru ve Wimbledonu 2009.
Na okruhu ATP World Tour debutoval červencovým International German Open 2009 v Hamburku. Do singlové soutěže obdržel divokou kartu. V úvodním kole vypadl s Čechem Janem Hernychem po třísetovém průběhu. Ani s Hilsem Langerem nepřešli první kolo čtyřhry.[1] Poté získal divokou kartu do mnichovského BMW Open 2010, kde dohrál na raketě Tomáše Berdycha. Premiérový kariérní vyhraný zápas v této úrovni tenisu dosáhl v deblu BMW Open 2018. V páru s krajanem Maxmilianem Martererem v prvním kole vyřadili rakousko-německou dvojici Jürgen Melzer a Philipp Petzschner. Ve čtvrtfinále však skončili na raketách Mektiće s Peyou.[1][2]
Do prvního finále na okruhu ATP Tour postoupil s Andreasem Miesem ve čtyřhře halového New York Open 2019 v Uniondale. V boji o titul zdolali mexicko-pákistánskou dvojici Santiago González a Ajsám Kúreší po dvousetovém průběhu. Jako pár oba Němci odehráli čtvrtou hlavní soutěž na túře ATP.[4] Spolupráci navázali ve Wimbledonu 2018, kde prošli z kvalifikace do třetího kola čtyřhry. V něm nestačili na pozdější šampiony Mika Bryana s Jackem Sockem, ačkoli měli dva mečboly.[5]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu Wimbledonu 2017 po boku Slováka Igora Zelenaye. V úvodní fázi však nenašli recept na Olivera Maracha s Matem Pavićem.[1][2]
Grandslamovou trofej vybojoval s Miesem na antukovém French Open 2019. Ve třetím kole deblové soutěže oplatili porážku čtvrtým nasazeným Marachovi s Pavićem a ani v semifinále je nezastavil argentinský pár Guido Pella a Diego Schwartzman. Ve finálovém duelu za 85 minut přehráli Francouze Jérémyho Chardyho s Fabricem Martinem ve dvou setech. V otevřené éře se stali vůbec první ryze německou dvojicí, která vyhrála grandslamovou trofej ve čtyřhře mužů, a první od Gottfrieda von Cramma a Hennera Henkela z roku 1937.[6] Jednalo se přitom o jejich devátý společný start na turnajích okruhu ATP Tour a teprve druhý grandslamový. V open éře French Open zvítězili, po Jimu Grabbovi a Patricku McEnroeovi z roku 1989, jako druhý pár již při své debutové účasti. Na pařížské antuce před nimi triumfovalo pět deblistů při své premiéře. Po Michaelu Stichovi a Philippu Petzschnerovi se stali třetím a čtvrtým německým tenistou, který ovládl mužskou grandslamovou čtyřhru. Na deblovém žebříčku ATP se Krawietz posunul na nová kariérní maximum, 21. příčku.[7]
Finále na Grand Slamu
Mužská čtyřhra: 2 (2–0)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 2019 | French Open | antuka | Andreas Mies | Jérémy Chardy Fabrice Martin |
6–2, 7–6(7–3) |
Vítěz | 2020 | French Open (2) | antuka | Andreas Mies | Mate Pavić Bruno Soares |
6–3, 7–5 |
Finále na okruhu ATP Tour
Čtyřhra: 16 (9–7)
|
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | 17. února 2019 | New York, Spojené státy | tvrdý (h) | Andreas Mies | Santiago González Ajsám Kúreší |
6–4, 7–5 |
Vítěz | 2. | 8. června 2019 | French Open, Paříž, Francie | antuka | Andreas Mies | Jérémy Chardy Fabrice Martin |
6–2, 7–6(7–3) |
Vítěz | 3. | 20. října 2019 | Antverpy, Belgie | tvrdý (h) | Andreas Mies | Rajeev Ram Joe Salisbury |
7–6(7–1), 6–3 |
Vítěz | 4. | 10. října 2020 | French Open, Paříž, Francie (2) | antuka | Andreas Mies | Mate Pavić Bruno Soares |
6–3, 7–5 |
Finalista | 1. | 25. října 2020 | Kolín nad Rýnem, Německo | tvrdý (h) | Andreas Mies | Raven Klaasen Ben McLachlan |
2–6, 4–6 |
Finalista | 2. | 7. března 2021 | Rotterdam, Nizozemsko | tvrdý (h) | Horia Tecău | Nikola Mektić Mate Pavić |
6–7(7–9), 2–6 |
Finalista | 3. | 25. dubna 2021 | Barcelona, Španělsko | antuka | Horia Tecău | Juan Sebastián Cabal Robert Farah |
4–6, 2–6 |
Vítěz | 5. | 2. května 2021 | Mnichov, Německo | antuka | Wesley Koolhof | Sander Gillé Joran Vliegen |
4–6, 6–4, |
Vítěz | 6. | 20. června 2021 | Halle, Německo | tráva | Horia Tecău | Félix Auger-Aliassime Hubert Hurkacz |
7–6(7–4), 6–4 |
Finalista | 4. | 18. července 2021 | Hamburk, Německo | antuka | Horia Tecău | Tim Pütz Michael Venus |
3–6, 7–6(7–3), |
Vítěz | 7. | 24. dubna 2022 | Barcelona, Španělsko | antuka | Andreas Mies | Wesley Koolhof Neal Skupski |
6–7(3–7), 7–6(7–5), |
Vítěz | 8. | 1. května 2022 | Mnichov, Německo (2) | antuka | Andreas Mies | Rafael Matos David Vega Hernández |
4–6, 6–4, |
Finalista | 5. | duben 2023 | Mnichov, Německo | antuka | Tim Pütz | Alexander Erler Lucas Miedler |
3–6, 4–6 |
Finalista | 6. | červen 2023 | Stuttgart, Německo | tráva | Tim Pütz | Nikola Mektić Mate Pavić |
6–7(2–7), 3–6 |
Vítěz | 9. | červenec 2023 | Hamburk, Německo | antuka | Tim Pütz | Sander Gillé Joran Vliegen |
7–6(7–4), 6–3 |
Finalista | 7. | leden 2024 | Brisbane, Austrálie | tvrdý | Tim Pütz | Lloyd Glasspool Jean-Julien Rojer |
6–7(3–7), 7–5, |
Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures
Legenda |
---|
Challengery (4 D; 17 Č) |
Futures (0 D; 27 Č) |
Dvouhra (4 tituly)
č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | červenec 2011 | Bad Waltersdorf, Rakousko | antuka | Gerald Melzer | 7–6(7–3), 6–1 |
2. | březen 2012 | Poreč, Chorvatsko | antuka | Dino Marcan | 6–3, 5–7, 6–3 |
3. | květen 2012 | Bukurešť, Rumunsko | antuka | Dino Marcan | 6–2, 7–5 |
4. | březen 2018 | Džerba, Tunisko | tvrdý | Gianni Mina | 6–2, 6–1 |